Z pěti jmen dnes bude 15 členů Rady České televize vybírat nového generálního ředitele ČT. Do finále volby postoupili kromě stávajícího šéfa Kavčích hor Petra Dvořáka i bývalý generální ředitel televize Prima Martin Konrád, televizní producent Jan Štern, ředitel brněnského studia ČT Jan Souček a ekonom Pavel Hřídel.
Pětice finalistů začne od dnešních devíti hodin ráno na veřejném zasedání Rady ČT představovat svoje kandidátské projekty a odpovídat na dotazy radních. Každý finalista bude mít 10 minut na vlastní projev, čas na dotazy členů Rady ČT nebude omezený. Pořadí veřejného slyšení kandidátů určí los. Pro zvolení nového ředitele je nutných minimálně 10 hlasů z patnáctičlenné Rady ČT. Získat takový počet bude ale poměrně komplikované, protože malá televizní rada je názorově rozdělená. Připomeňme, že současný ředitel ČT Petr Dvořák, který obhajuje funkci již podruhé, mezi finalisty postoupil až s třetím nejvyšším počtem hlasů (12). Předstihl ho Martin Konrád a Jan Souček, kteří získali shodně po 14 hlasech.
Samotná volba generálního ředitele ale bude probíhat jinak než výběr finalistů konkurzu, v němž radní mohli hlasovat pro několik kandidátů. U finální volby bude mít každý radní pouze jeden hlas a ten dají pouze jedinému kandidátovi. Teoreticky je možné, že žádný z finalistů nedostane ani minimální potřebný počet 10 hlasů. V takovém případě se volba může opakovat, například s dvěma kandidáty, kteří obdrží nejvyšší počet hlasů. Záleží na tom, jaká pravidla si Rada ČT sama na začátku volební schůze odsouhlasí. Při minulé volbě v roce 2017 postoupil do superfinále Petr Dvořák s dalším letošním finalistou Martinem Konrádem a s přehledem nad ním zvítězil, když pro něj hlasovalo všech 15 radních a pro Konráda žádný. Letos je ale situace o dost komplikovanější.
Dvořák nepostupuje jako favorit Dva kandidáti na šéfa ČT měli více hlasů
Dvořákovi konkurenti nepřichází s ničím novým
Dvořák stojí v čele ČT již dvanáctým rokem, což je nejdéle ze všech ředitelů ČT (jeho předchůdce Jiří Janeček na funkci rezignoval v průběhu druhého mandátu, když televizi vedl deset let). Na druhou stranu, žádný z jeho letošních protikandidátů není tak zkušený a kvalitní. Martin Konrád byl úspěšným obchodním ředitelem rozhlasového mediazastupitelsví a poté televize Prima, ale když v čele této televize vystřídal Marka Singera, vydržel ve funkci generálního ředitele pouhý rok. Oproti své minulé kandidatuře na šéfa ČT nepřichází prakticky s ničím novým. Opět by rád zboural budovu Rohlíku a uvažuje o redukci celého areálu Kavčích hor, které stojí z developerského hlediska na velmi lukrativních pozemcích. ČT Sport by chtěl věnovat sportovním svazům a vysílat menšinové sporty a nižší ligy či regionální soutěže.
Jan Štern zase vyzývá k posílení veřejné služby ČT, vzdělávací funkce televize, chce oddělit programování stanic ČT 1 a ČT 2, zrušit ČT art a jmenovat pro Jedničku a Dvojku samostatné ředitele (to je systém, který fungoval pod Jiřím Janečkem a byl zrušen Petrem Dvořákem). Na ČT 2 by rád zavedl diskusní pořady bez politiků, s experty (takových je ale už spousta na ČT 24). Jan Souček horuje za přesnou definici veřejné služby v zákoně, aby ČT věděla, co má vyrábět a vysílat, a rád by – stejně jako Martin Konrád – omezil či zcela zrušil původní krimiseriály. Výrobu chce častěji směřovat do brněnského a ostravského studia. Pavel Hřídel se na ČT dívá pouze ekonomicky a nemá žádné předchozí zkušenosti s médii, natož pak televizí, čili volit by ho mohl jen radní sebevrah.
Zlomí řediteli vaz spolupráce ČT s Novou?
Petr Dvořák se letošní volby obává, a tak před ní neposkytoval vůbec žádné rozhovory a neúčastnil se mediálních anket. To může vypadat jako nafoukanost, ale i určitá slabost. Jediné, co o jeho kandidatuře víme, je jeho projekt a hlavní teze, že ČT se v příštích letech bude posouvat od „televize pro všechny k televizi pro každého“, tedy od masově šířeného obsahu, který je v daném čase stejný pro všechny diváky, po čistě personalizovanou nabídku, kdy si každý divák pouští, co chce a kdy chce prostřednictvím různých distribučních kanálů. To je asi nejpřesnější popis vývoje televizního vysílání, který nás čeká v nejbližších letech. Ústup od lineárních kanálů ke konzumaci nelineárních služeb, mezi kterými má iVysílání ČT silné postavení.
Právě nelineární služby ale mohou Dvořákovi zlomit vaz, protože těsně před finále konkurzu na veřejnost vypluly informace o chystané smlouvě ČT s televizí Nova na exkluzivních online právech pro chystané původní seriály a dramatickou tvorbu. ČT už nyní Nově prodává práva na své seriály a filmy, které se objevují v placené streamovací službě Voyo. Nyní by od ČT získala na nově vyráběné seriály exkluzivitu pro online streaming, zatímco ČT by je měla exkluzivně pro svoje lineární vysílání. To je nemyslitelné prolínání veřejnoprávní a komerční televize, které u nás nemá obdoby. A když vezmeme v úvahu, že Dvořák před ČT vedl právě televizi Nova, odkud si na Kavčí hory odvedl řadu manažerů, v hlasování o novém řediteli ČT mu to moc nepomůže.
Nic to ale nemění na skutečnosti, že z pětice finalistů letošního konkurzu Dvořák své konkurenty převyšuje o několik příček a odůvodnit volbu někoho jiného bude pro radní velmi komplikované.
Volbu ředitele ČT můžete sledovat online od 9:00 hod. zde.
