DVB-I patřilo k nejvíce diskutovaným tématům DVB World 2023 a v podstatě se stalo hlavním předmětem bruselské konference, organizovanou formou nekonference, tj. bez předchozího programu. Ten se vytvářel až 22. června z námětů 120 účastníků po jejich příchodu pod mottem: „Budoucnost distribuce medií je ve vašich rukách“. Po obecném přehledu o situaci, jak se vyvíjí samotná specifikace, následovala sekce s aktualizacemi ze zkušebních a testovacích aktivit v Itálii, Německu a Irsku.
Televize připojené k internetu nyní hrají aktivní roli při navádění publika k různým službám a obsahu a působí jako prostředník mezi uživateli a poskytovateli služeb. Neexistence jednotných celosvětových standardů v oblasti distribuce medií a rychlé rozšiřování různých online platforem je jen za cenu obrovské roztříštěnosti. Lineární televize byla v Evropě založena na standardech DVB-T/S/C. Úspěšný projekt DVB si uvědomil, že divák potřebuje mít jednoduchý přístup k obsahu, a tak byla navržena specifikace DVB-I pro jakékoli přijímací zařízení (hybridní TV, IPTV, streamovací STB, mobilní tablety a telefony), které si mohou přizpůsobit metadata systému DVB-I svému vlastnímu uživatelskému rozhraní a stylu.
Co je specifikace DVB-I?
Je to technologie, která umožňuje nejen zahrnout nejrůznější streamovací platformy, ale i zcela bezproblémové a konzistentní uživatelské zkušenosti s pozemním vysíláním DTT nebo satelitním příjmem na obrazovku přijímacího zařízení. O DVB-I a prvních zkušenostech s experimentem ARD v Německu jsme psali ve spojení s naším článkem o IBC v Amsterdamu již v září minulého roku:
Svět vysílání na IBC 2022 To nejzajímavější z veletrhu v Amsterodamu
Aniž bychom zacházeli do dalších podrobností, podstatou je vytvoření seznamu vysílaných, resp. distribuovaných služeb z jednoho centra, do kterého příslušní vysílatelé zadají informace ze svých servisních tabulek, zejména EIT, tabulky informací o událostech, obsahující EPG do rozšířeného souboru s názvy jako elektronický seznam služeb (Service List) nebo rozšířený programový průvodce. Dále se v článku ještě k německým testům, které probíhaly do letošního března, vrátíme s dalšími podrobnostmi.
Další testy DVB-I probíhají od jara v Itálii v režii skupiny Mediaset. Účastní se jak výrobci TV přijímačů, tak i celá platforma Vestel. Programy stanic mají přidělena LCN, logická čísla kanálů, v kódování HEVC a přenosem v DVB-DASH LL s nízkou latencí. Kromě popisu italských pilotních testů v článku:
Čí bude televizní obrazovka? DVB-I s HbbTV jako nejperspektivnější standardy
popisujeme i návaznosti DVB-I a HbbTV nebo pozvánku do DVB-I fóra, ke kterému se mohli přihlásit všichni softwaroví tvůrci bez ohledu na členství v DVB projektu a mohli se tak účastnit letošního DVB WORLD 2023 a vzít tak budoucí distribuci médií do svých rukou.
Co je potřeba pro zprovoznění DVB-I?
Koncem května uspořádala EBU seminář s názvem „Je DVB-I základem budoucích TV služeb?“ Prezentace Remo Vogela z německé televize RBB (Rundfunk Berlin-Brandenburg) představila jaké doplňky jsou potřeba pro rozjezd DVB-I služby. Jsou znázorněny na obrázku
Základní stavební kameny pro spuštění DVB-I (Zdroj: video publikace EBU „What do you need to run a DVB-I service?“ )
Celé video si pod výše uvedeným odkazem můžete přehrát i s vícejazyčnými podtitulky. Projděme si stručně popis základních stavebních kamenů. DVB-DASH je dnes základní distribuční systém živých streamovaných pořadů např. na technologii Akamai. V Německu používají pro vkládání servisních tabulek SI/PSI playout server iSIMS společnosti MIT-xperts, který tak tvoří základ zdroje (GENERATOR) vlastního servisního seznamu (Service Lists), který v případě širšího testování s více vysílateli může být doplněn AGREGATORem. V Německu to zajišťuje také částečně zařízení MIT-xperts. CG, neboli Content Guide, se získává z běžného serveru EPG. CSR (Central Service List Registry) představuje referenční aplikaci, od firmy Sophia Digital, která umožňuje přímý přístup k seznamům služeb – service lists. A klienta (CLIENTS) představují přístroje, které jsou schopny tuto hybridní distribuci zobrazit. Patří mezi ně TP Vision Phillips, pak Vestel a dokonce SONY nebo LG, na výběr byly také přístroje s AndroidTV, AppleTV a další jako více technologicky orientované od Frauenhofer Institutu.
Praktické zkušenosti z německého pilotu
Standard DVB-I předpokládá možnost definovat regiony v rámci seznamu služeb a přiřadit odlišné seznamy LCN (logického číslování kanálů) každému regionu jednotlivě. Toto je mechanismus, který byl použit v rámci pilotního projektu k demonstraci schopností DVB-I s ohledem na regionalizaci na základě malého počtu šesti různých regionů plus jednoho národního seznamu LCN. Existence LCN je zjevně nutnou podmínkou. Itálie uvažuje o zavedení této podmínky do jejich nového d-booku.
Do budoucna bude nutno se podívat i na otázku, jaký je vztah mezi vysílatelem a agregátorem. Lze si představit dva různé scénáře. Na jedné straně agregátory by mohly nabízet své vlastní seznamy služeb. Ty by byly omezeny jen na jím nabízené služby. Jiným přístupem by bylo, kdyby provozovatel vysílání zahrnul agregátory jako instance služeb do svého vlastního seznamu. Tímto způsobem by agregátory fungovaly také v národním seznamu.
V současné době uvažují organizátoři pilotního projektu v Německu o jeho 2. fázi. Mezi problémy, které by mohly být řešeny ve druhé fázi, patří otázky související s administrativním a regulačním rámcem, který by byl nutný pro případné uvedení DVB-I na trh, technické problémy související s aktualizací seznamu služeb, například u kanálů pro speciální akce, a koncepce pro podporu DRM u klientů. Mezi další oblasti zkoumání patří satelitní parametry pro ladění bez připojení k internetu, nové případy použití, jako je použití seznamů skladeb a možné koncepty personalizace a měření sledovanosti. Zohledněna by byla i role provozovatelů platforem.
DVB-I pilot v Irsku
Další evropská vysílací společnost veřejné služby RTÉ se při vývoji budoucí strategie pro svou populární platformu DTT (digitální pozemní televize) pod názvem Saorview rozhodla otestovat možnosti DVB-I. Vzhledem k tomu, že zákazníci stále více vyjadřují přání zobrazit obsah platformy Saorview na chytrých telefonech, tabletech a noteboocích, bylo DVB-I zřejmým kandidátem na průzkum. Test ověření koncepce (PoC = proof of concept) umožnil RTÉ otestovat několik funkcí, které by provozovateli vysílání umožnily rozšířit nabídku streamovací platformy na všechna připojená zařízení.
RTÉ použila také referenční aplikaci vytvořenou pro projekt DVB společností Sofia Digital k vytvoření PoC. Elektronický programový průvodce (EPG) zahrnoval lineární televizní a rozhlasové služby poskytované prostřednictvím pozemního DTT vysílání a širokopásmového IP připojení. Přehrávač RTÉ, platforma pro zpětné shlédnutí a VOD (na vyžádání), dostala své vlastní místo v EPG, které divákům umožnilo skočit přímo na přehrávač, aniž by opustili EPG.
Test umožnil RTÉ potvrdit, že DVB-I, jako otevřený technický standard, má mnoho silných stránek, včetně použití známého rozhraní EPG s integrací HbbTV a naznačuje cesty k hybridní budoucnosti DTT/IP. Nezanedbatelné je též podpora zviditelnění veřejné mediální služby.
Co by mělo DVB-I přinést nového
Především pro uživatele by mělo pracovat zcela transparentně, aby si nevšiml, že zařízení přepíná tam a zpět mezi vysíláním a širokopásmovým připojením. A přínosem by měly být další služby jako jsou seznamy skladeb, dočasné streamy událostí a funkce, jako je NGA (zvuk nové generace), aby se televizní zážitek povznesl na jinou úroveň. Přestože DVB-I funguje na IP zařízeních, jako jsou stolní počítače nebo mobilní telefony, je velmi důležité zajistit hybridní provoz – kombinaci broadcastu a IP transportu – na skutečných televizorech. DVB-I umožňuje prioritizaci režimu příjmu. To pak provozovatelům vysílání dává nástroj, jak mohou sami řídit proces digitální transformace médií. V neposlední řadě je důležité navázat a ukázat spolupráci mezi veřejnoprávními médii a soukromými poskytovateli programů, neboť DVB-I vytváří přirozenou národní mediální digitální platformu.
Bude následovat ČT ostatní vysílatele veřejné služby v Evropě?
Jednou z tezí EBU je, aby se televize veřejné služby prezentovaly na všech platformách, které v dané zemi existují. iVysíání ČT je platformou, která nabízí pouze obsah ČT. Určitě by stálo za to rozšířit nebo vytvořit národní platformu, která by zahrnovala širší spektrum vysílatelů, včetně komerčních nebo regionálních, prozatím s volnými programy a po vyřešení DRM i placených. Rozšířený programový průvodce – elektronický seznam všech dostupných distribuovaných služeb přes DTT, kabel, IPTV i broadband, včetně HbbTV a možnosti zahrnout i budoucí 5G Broadcast je jedinečnou jednotnou platformou pro diváka či zákazníka, kterou DVB-I nabízí. Slabinou však je, že u nás nemáme definované logické číslování kanálů LCN a není definován orgán, který by byl odpovědný za dodání a udržování DVB-I aplikace. Přímou hrozbou je to, že se obsah stane jen další aplikací v obchodě s aplikacemi bez určité výjimečnosti kvalitního obsahu. Pokud bude DVB-I zaveden a rozšířen v dostatečně krátké době je příležitostí pro veřejnoprávní média zachovat si publikum i v dnešní době přesunu k nelineární IP distribuci.
Úvodní snímek: dvb.org
