Je jich pomálu a najít je není jednoduché už jenom proto, že v obchodech volbu pro filtraci nenajdete, alespoň nám se to nepovedlo. V tabulce ke stažení, kterou najdete na konci článku, jich ale i tak pro vás máme nějakých 30 a dalo to hodně práce a hlavoruční dřiny.
Jdeme napříč třídami od nižší střední, přes střední a vyšší střední třídu a ta poslední už představuje část trhu zahrnující všechny jeho segmenty, včetně základních audio komponent, resp. receiverů s DAB/DAB+. Horní hranici jsme i z těchto důvodů omezili 10.000 Kč. V přehledu také není jediný takto vybavený přenosný přijímač, na druhou stranu řadu těch, které byste čekali tu nenajdete a teď máme na mysli zejména klasické stolní přijímače. Obecně vzato si ale dávejte při koupi velký pozor, protože ani foto zadní strany, jak uvidíte dále, nemusí být stoprocentním potvrzení toho, že rádio má – či nemá – anténní připojení.
A samozřejmě opět přidáváme upozornění na to, že přijímače DAB mají zcela jiný životní cyklus než třeba televizory či mobily, takže se nedivte, že tu narazíme na výrobky i více než pět let staré, což samozřejmě nemusí být nic proti ničemu a důkazem je třeba na náš test parádního rozhlasového přijímače Onkyo T-4030.
Ten ostatně představuje metu ke které by se měly snažit přiblížit ostatní komponentové přijímače.
Obchody „anténu“ neřeší
Mějte prosím na paměti, že tento přehled si neklade za cíl být úplným a ani být úplným nemůže. V řadě případů totiž výrobci dokonce ani na svých oficiálních stránkách neuvedou externí připojení antény, některé přístroje to klasické vůbec nemají a řeší to to odnímatelnou (odmontovatelnou) anténou, apod.
Je s podivem, že u poměrně velké části přijímačů chybí – opět i na oficiálních webových stránkách – nejen foto zadní strany ze kterého často usoudíte, jaká je k dispozici anténa, resp. anténní připojení. Jako příklad může sloužit třeba mikro systém Philips BTB2570.
A je také s podivem, že u velkých internetových obchodů nenajdete filtrovací parametr „připojení vnější antény“ a tuto možnost jsme skutečně nenašli nikde, a to jsme projeli i Alzu, CZC, Datart či Kasu a také například i parametrově spolehlivý ATOS Elektro..
Ale je to ještě o něčem jiném a výmluvně situaci s připojením domovní antény ilustruje stav v cenové relaci mezi 3000 a 5000 Kč z našeho posledního přehledu z poloviny tohoto roku. Přijímačů v něm bylo skoro 80, ale pouhých deset mělo běžné anténní připojení, resp. někdy alespoň připojení přes konektor typu F.
Pokud se podíváme o stupeň výše, tedy od 5000 Kč do 10.000 Kč (přehled z poloviny 2022) vidíme, že z více než 50přijímačů dovoluje připojit externí anténu nějaká pětina.
Ze značek, které ho mají, má v naší tabulce, kterou najdete ke stažení na konci článku, bezkonkurenčně nejvyšší zastoupení Technisat.
Situace na domácím trhu, zajímavé tipy
Mírný pokles ceny jsme zaznamenali u Panasonic SC-PM250BEGS (3.190 Kč, nyní i 2.890 Kč), zřejmě před koncem prodeje klesá i Technisat DigiPal DAB+ (3.890 Kč, nyní 3.400 Kč), který už také najdete málokde. Zlevnil i mikro systém Pioneer X-CM66D (7.900 Kč, nyní 6.890 Kč).
Výrazně až velmi výrazně klesla cena Albrecht DR 790 CD, a to ze 4.990 Kč na asi 4.100 Kč, mini systém Denon RCD-M41DAB šel dolů o tisícovku na 7.990 Kč a Onkyo TX-8220 (9.900 Kč) dokonce až na 7.990 Kč. Zajímavý je z tohoto pohledu i TechniSat DigitRadio 20 CD, který před více než rokem přišel na 6.700 Kč a nyní za něj zaplatíte 4.800 Kč.
Naopak oproti našim posledním přehledům (obecným) lehce zdražila Hama DIT2105SBTX (z 5.490 Kč na 5.990 Kč) a podobně na to je i Lenco DIR-250.
Jak číst tabulku
Úvodem dvě faktické poznámky: údaje pocházejí z webu výrobce, případně prodejce. Pokud byly v rozporu byla, jako obvykle, dána přednost výrobci.
Tam, kde v tabulce není upřesněn anténní konektor, jde o konektor běžný do kterého rovnou napojíte kabel od klasického anténního svodu. Druhou možností je zabudování konektoru typu F, třetí je vyndavatelná teleskopická anténa a následně opět nejspíše narazíte na konektor F.
Pojďme ale k jednotlivým bodům…
„Tunery a předvolby“: tady jde přesně o to, co říká název. Předvolby jsou paměťové pozice pro uložení naladěných stanic a někdy byl problém je zjistit, což je až nepochopitelné! Stále je také nacházíme v několika podobách (neuvedeno, počet pro jednotlivé tunery nebo jen celkový počet). RDS se tentokráte nevěnujeme, a to ani v poznámce (nejspíše ho všechny mají).
„Displej“ je poměrně často barevný, ne vždy, jak vidíte, byly k dispozici bližší údaje a tohle je prostě klasika!
„Zesilovač“ – vzájemně si můžete výkon srovnat pouze tehdy, pokud je uveden v RMS. Jinak asi většinou půjde o výkon hudební, dodatečné parametry zesilovače, jako třeba zkreslení, jsme dohledali málokdy.
„Napájení“ je zde evidentní (230 V), takže pojďme k bodu „vstupy/výstupy“. Zabudované USB někdy zvládá přehrávání muziky, jindy je určeno jen k dobíjení a ještě jindy k oběma činnostem. V případě Wi-Fi se, jako obvykle, držíme nového značení, často jsme ale byli rádi, pokud jsme našli alespoň frekvenci. U Bluetooth byla situace podobná, tentokráte z prostorových důvodů vypouštíme profily Bluetooth.
„Poznámka“ – tady je především uvedena základní charakteristika přijímače a některé další doplňkové údaje na které chceme upozornit a které jsme dohledali.
Přehled přijímačů pro DAB/DAB+ s anténním připojením do 10.000 Kč (k 18. 10. 2023)
Poslední aktualizace článku a tabulky proběhla ve středu 18. října. Přehled si neklade za cíl ukázat kompletně celou nabídku na našem trhu, ale pokud o nějakém zajímavém přijímači vyhovujícím parametrům víte, dejte prosím vědět v diskusi pod článkem.
Při převodu do PDF se bohužel ztrácejí odkazy na testované výrobky, naleznete je však v excelovské tabulce typu XLSX.
Ke stažení (PDF): tabulka – DAB s anténním připojením
Ke stažení (XLSX): tabulka – DAB s anténním připojením
Konečně byl přesně trefen hřebíček na hlavičku!! Toto je jeden z největších problémů současného DAB a pro běžného posluchače (laika) velký problém. V situaci, kdy máme (a ještě hodně dlouho mít budeme) hodně daleko k ideálnímu pokrytí je absence možnosti připojení externí antény fatální. Musíme si uvědomit, že i s relativně levným přijímačem, ke kterému připojíme i velmi jednoduchou vnější anténu (třeba obyčejný dipól za oknem) se rázem dostáváme k podstatně lepším možnostem z hlediska praktického příjmu. A zejména si myslím, že by to pro výrobce měla být samozřejmost. Rozhodnutí, zda posluchač využije vnější anténu, či nikoliv, by mělo být pouze a výhradně na něm s nikoliv vnucené výrobcem.
Já bych větší výběr přijímačů s ext. vstupem jako problém neviděl. Už ten současný mi přijde široký a pestrý. Značky, parametry, výbava, cena. Jako problém rozvoje DABu vidím současné pokrytí. Skutečně někoho (přesněji větší množství posluchačů) zajímá dálkový příjem? Jsem přesvědčen, že ne. Dokud větší část obyvatel nepokryje možnost poslechu víc než ČRo a nedořeší se nomádní příjem (na interní anténu nebo krátkou prutovku), stále bude DAB „předmětem vášnivých debat v anarchistických kroužcích“.
O „dálkovém“ příjmu jsem nezavadil ani slovem a vůbec bych sem tyto záležitosti natahal. Na druhou stranu nechal bych rozhodnutí, jakým způsobem bude posluchač realizovat svůj příjem, výhradně na jeho osobním rozhodnutí a nenechal si toto jakkoliv motivované rozhodnutí vnucovat výrobcem.
Osvětlím, ať tomu rozumí každý. Příjem digitálně modulovaného signálu má z hlediska použití jiné účinky. Pokrytí určuje dostupný datový tok v místě použití, nikoli v místě přístupu. Jakmile se dostupný datový tok sníží/přiblíží symbolové rychlosti, jsme na hranici pokrytí. Prakticky, jakákoliv aplikace, která vyžaduje výhradně externí anténu v homogenním poli a velkou rezervu v C/N se dá považovat za dálkový příjem. Kudy jít ukazují přebohaté zkušenosti z rozvoje mobilní telefonie i DVB-T (dlouho se řešilo, až se to vyřešilo „samo“). O vnucování nějakého použití výrobcem produktu nemůže být řeč. Zejména ne v případě, když je na široký výběr obou přístupů. Naopak, o vnucování by se jednalo zavedením všeobecné povinnosti anténního konektoru.
Dnes je to i v případě sítě ČRo DAB+ mnohdy o příjmu pouze na externí anténu. Ani ve městech s 10 a více tisíci obyvateli si DABová rádia na prut v místnosti často ani neškrtnou. Dokud se tohle nezlepší, bude DAB stále jen chudý příbuzný FMka. Seriózně tedy až po dobudování sítí ze současného výběrka. Tedy až za několik let.