Jaký byl rok 2023 v distribuci médií? V mnohém převratný, u nás poměrně klidný

S celosvětovým nárůstem nelineárního streamovaného obsahu na vyžádání se začalo mluvit o konci tradičního lineárního televizního vysílání. Jaké je však chování běžného diváka? Lineární vysílání na velké obrazovce zůstává i v roce 2023 převažující. Dle výzkumů analytické společnosti OMDIA tvoří stále v některých evropských zemích, včetně nás, nadpoloviční většinu denního sledovacího času.

Kmitočtové spektrum pro terestrické vysílání

Během roku 2023 byl vyvíjen tlak na přerozdělení pásma UHF – tradičních kmitočtů pro pozemní vysílání – ve prospěch IMT, mezinárodních mobilních telekomunikačních služeb, o nichž jsme vícekrát na našem serveru psali, jako na příklad v tomto článku. Pásmo UHF je jediným dostupným spektrem pro služby DTT (digitální terestriální televizi) a PMSE (tvorba programů a speciální akce), jako jsou bezdrátové mikrofony.

V polovině prosince bylo na Světové radiokomunikační konferenci ITU (WRC-23) v Dubaji přijato rozhodnutí, že vysílání si zachová pozici jediné primární služby provozované v pásmu 470–696 MHz v Regionu 1, který   zahrnuje Evropu, Střední východ, Afriku a části Asie. Využití pásma si zachovají také aplikace PMSE.

Rozhodnuto: Terestrická TV i po roce 2030 WRC-23 jí potvrdila pásma 500 a 600 MHz

Případné příděly pro mobilní službu byly nakonec zahrnuty pouze v poznámkách pod čarou, a i to s přísnými požadavky na ochranu pozemního vysílání a na koordinaci se sousedními zeměmi.

Rozhodnutí WRC-23 zajišťuje trvalý přístup ke spektru a stabilní regulační podmínky, které jsou nezbytné pro investice a vývoj DTT a PMSE, včetně zavádění nových technologií, jako je UHDTV, 5G Broadcast a WMAS (bezdrátové vícekanálové audio systémy) prozatím do roku 2031, kdy se koná další konference WRC.

On-line video a reklama ve světě

Lineární vysílání a sledování televize na velké obrazovce tak stále zůstává preferovaným způsobem šířené mediální zábavy. To nic nemění na skutečnosti, že obliba on-line videa u zákazníků, zejména služeb na vyžádání, roste. To, co je tím hlavním motorem růstu jsou příjmy z reklamy. Při tom globální příjmy z internetové reklamy zaznamenávají nejen dlouhodobý růst, ale i prognózu stoupající tendence do roku 2027 (podle PwC), jak ukazuje následující graf, při stagnaci příjmů z tradiční televize.

Se stagnujícími příjmy z TV reklamy roste digitální reklama na internetu (Zdroj: PwC: Perspectives from the Global Entertainment & Media Outlook 2023–2027)

Výše uvedené údaje a prognóza je ve značné míře ovlivněna daty v severní Americe, kde je regulace na internetu naprosto minimální a je založena na cílení reklamy na individuálního spotřebitele. To se v posledních letech projevilo v tom, že streamovací služby na vyžádání (SVOD) přešly od modelu příjmu z předplatného na hlavní zdroj financování reklamou, a to individualizovanou, což internet jako obousměrné médiem umožňuje. A diváci to za zvýhodněné předplatné akceptují.

FAST – volné kanály na internetu

To byl také důvod, proč velcí poskytovatelé on-line služeb si vzali příklad z lineárního vysílání a nabídli na trh internetového videa FAST kanály (volný, reklamou podporovaný streaming) s novým typem programatické reklamy. Ta na připojených televizorech (CTV) funguje podobně jako jiné formáty internetové reklamy, ale výrazně se liší od lineární televizní reklamy. Právě na rozdíl od lineárních reklam, které se musí řídit určitým vysílacím plánem a mají omezenou dobu trvání, mohou být CTV reklamy zobrazovány různým uživatelům v různých časech a individualizovány.

O fenoménu FAST kanálů jsme psali začátkem tohoto roku

Co jsou to FAST kanály? Jejich trendy pro rok 2023

V tomto článku jsme uvedli, že „Budoucnost FAST – bezplatného online videa je však jasná. Se stálým nárůstem v posledních několika letech poskytuje distributorům médií obrovskou příležitost prozkoumat nové toky příjmů a dosáhnout širší základny digitálního publika.“  A doplňujeme: vhodného pro cílenou reklamou.

Ovšem použitá cílená reklama naráží na problémy s anonymitou diváka. A v Evropě je to známé GDPR, které ovlivňuje režimy ochrany osobních údajů. S cílem posílit digitální suverenitu EU a zajistit bezpečné, spravedlivé a otevřené digitální služby, EU navíc aktualizovala svá pravidla pro digitální služby novým zákonem o digitálních službách (DSA) a zákonem o digitálních trzích (DMA).

Nejenom tato regulatorní opatření, ale i otázky práv a jazyková různorodost a různé preference pro žánry ve sportu nebo kultuře napříč kontinentem způsobily, že rok 2023 se pro FAST kanály v Evropě nestal určujícím trendem a tento způsob distribuce je prozatím v plenkách.

Cílená reklama

Technické principy cílené reklamy byly popsány již v publikovaném standardu ETSI v roce 2020 a specifikaci HbbTV Targeted advertising. Poslední verze, prozatím připravovaného standardu DVB Dokumentu A178-3 Rev.1 popisuje Dynamickou substituci reklamy (DAS) v lineárním vysílání a uvádí toto principiální schéma

Princip dynamické substituce reklamy (Zdroj: DVB.org)

Jedná se o umožnění nahradit obecnou reklamu v lineárním vysílání reklamami doručovanými prostřednictvím širokopásmového připojení cílenými na skupiny sledujících diváků. Svou specifikaci cílené reklamy tento měsíc zveřejnila také Asociace HbbTV, se kterou DVB úzce spolupracuje. Byla vyvinuta pro řešení komerčních požadavků DVB, které se týkají rozhraní mezi aplikací provozovatele vysílání a televizorem nebo set-top boxem. Specifikace HbbTV-TA umožňuje aplikací pro vysílání řídit proces nahrazení vysílané reklamy širokopásmovou reklamou. Názorný příklad použití francouzskou TDF je znázorněn zde

Znázorněná substituce reklamního spotu v profilu 1 podle HbbTV-TA

Pro přepínání jsou definovány 2 profily: na konci reklamního bloku v případě, kde vysílání a reklama používají stejný audio a video dekodér a uprostřed reklamního bloku při použití různých dekodérů, kdy dekodér vysílání zůstíává v činnosti i během přehrávání reklamy. Na rozšíření a upřesnění pro využití při DRM (řízení digitálních práv) a pro živý streaming OTT se v současné době intenzivně pracuje.

Nabídky televizorů

Regulační opatření z důvodu energetické náročnosti jednoznačně omezily nabídku přijímačů v Ultra HD 8K rozlišení. Dokončený přechod v terestrickém vysílání na DVB-T2 ve většině evropských zemí – výjimkou je třeba Itálie, kde v posledních dnech vznikl požadavek posunu i za již posunutý termín 10.ledna 2024 – vedl k poklesu prodeje i UHD 4K nebo FHD televizorů při současných kampaní zdůrazňování počtu instalovaných OTT aplikací.

Výrobci domácích přijímacích zařízení, jako je Roku, Samsung a LG, využívají rostoucího trhu s televizory připojenými k internetu a využívání streamovacích kanálů jako nového zdroje příjmů, který začíná nahrazovat jejich hlavní činnost. Reklamní agentury začínají být pro ně důležitější než výrobci obsahu, nebo streamovací platformy, jako integrátoři obsahu třetích stran.

Na některých trzích v Evropě tak tito výrobci zavádějí své vlastní streamovací aplikace. Samsung TV plus dnes v Evropě spolupracuje s mnoha televizními společnostmi a nabízí jejich obsah vnořený do jejich chytrých přijímačů. V poslední době posílil svou pozici s německou televizí ZDF, které umožňuje, aby její programy byly šířeny i tam, kde není terestricky dosažitelná. Zhodnocení prodeje televizorů, resp. CTV – připojených přijímačů u nás si můžete přečíst zde

Televizory v roce 2023? Umělá inteligence vládne všem (skoro)

Další technologie pro diváky

Je vcelku logické, že nabídka 8K televizorů byla v roce 2023 omezena. Na trhu není dostatek nativního obsahu, a i když generativní AI dokáže při upscalingu a vylepšení obrazu opravdu až „zázraky“, diváci nad dokonalými obrázky upřednostňují kvalitní funkcionalitu chytrých CTV s velkou obrazovkou. Dalším požadavkem v dnešním dlaždicovém uspořádání mnoha aplikací je pro konzumenta mediální zábavy mít jednoduchý přístup k veškerému obsahu.

Záměr zjednodušit pro diváka orientaci v nabízených službách a uspokojit dnešní požadavky na co nejširší obsah vede ke dvěma technologiím, již popsané HbbTV, kde se asociace snaží co nejvíce vyjít vstříc novými specifikacemi jak divákům v jednoduchém výběru, tak i soukromým poskytovatelům zaváděním cílené reklamy (HbbTV-TA) a rozvojem možností placených služeb i přes tuto specifikaci.

Další obdobná snaha a reakce na všeobecný trend distribuce videa přes IP protokol, vedla organizaci DVB k vytvoření série specifikací unifikující dosavadní distribuční standardy pod jednu všeobecně standardizovanou aplikaci/specifikaci DVB-I universální pro jakékoli přijímací zařízení (hybridní CTV, IPTV set-top boxy, streamovací STB, mobilní tablety a telefony), které si mohou diváci přizpůsobit pomocí metadat systému DVB-I svému vlastnímu uživatelskému rozhraní a stylu. V Německu a Italii probíhají testy podle stále se rozvíjející specifikace DVB-I, která by měla konečnému uživateli na televizní obrazovce prezentovat jednotným způsobem přehled všech pro něj dostupných mediálních služeb v podobě elektronického seznamu. První zkušenosti v roce 2023 ukázaly schůdnost tohoto přístupu, v Itálii dokonce technologická platforma Vestel oznámila, že bude dodávat první přijímače s podporou DVB-I komerčně na trh.

A jak v ČR 2023?

K jakým změnám došlo v pozemním vysílání DVB-T2 přinesl náš článek

Jaký byl rok 2023 v DVB-T2? CRA přibývali klienti, konkurenci vysílače

Trend v konzumaci on-line mediálního obsahu udává Severní Amerika se svou technologií a přes Spojené království postupně proniká do Evropy na velké trhy ve Španělsku, Francii a Německu. Relativně malý český trh, omezený jazykovou bariérou však celoevropským trendům nezůstává nedotčen.

I český divák si postupně zvyká na placené služby, které k němu docházejí přes sítě telekomunikačních operátorů (OTT), ať již v podobě služeb od velkých celosvětových hráčů, nebo u nás produkovaných originálních programů třech hlavních mediálních skupin. A to i přes pokles reálných příjmů domácností.

Podle údajů Atmedia indexu, sledujícího čtvrtletně český trh placené/neplacené TV, za první pololetí letošního roku má u nás placenou televizi 56 % diváků ve věku 15–69 let. Důvody pořídit si placený obsah podle výzkumu je zmiňováno nejčastěji zpětné zhlédnutí (43 %), možnost sledovat kanály, které nejsou dostupné bezplatně (39 %), sledování televize na více zařízeních současně (29 %) či možnost sledovat televizi nejen na televizoru, ale také na počítači, notebooku, tabletu či mobilním telefonu (27 %), přičemž nárůst za poslední 1rok představuje převážně 2 %.

Poslední údaje ATO (Asociace Televizních Organizací), které byly prezentovány na setkání CRA s novináři ukazují stabilní sledovanost bezplatného vysílání DTT přes anténu, úbytek zákazníků satelitní DTH distribuce a vzestup zákazníků po kabelu a přes IP protokol.

Zdroj: ATO, Prezentace CRA na setkání s novináři na věži vysílače Praha Žižkov

Uvedený souhrnný graf o procentu podle typu příjmu v součtu dá více jak 100 % domácností, což okomentoval generální ředitel CRA Miloš Mastník slovy, že „Nárůst konzumace videoobsahu je jedním z nejvýraznějších trendů poslední doby,“ a doplnil: „Vzniká stále více obsahu, který diváci sledují prostřednictvím OTT služeb. Ty získávají na důležitosti a velmi dobře se doplňují s klasickým lineárním televizním vysíláním.“

Data obou výzkumů se shodují v nárůstu příjmu přes IP protokol, avšak zahrnují i kabelovou televizi. Je možno se jen domnívat, ve shodě s vyjádřením Miloše Mastníka a celoevropským trendem, že nárůst v kategorii CATV&IPTV je způsoben službami OTT (over the top – přes linky poskytovatelů internetového připojení) s podporou instalovaných aplikací v televizorech. Nakolik se na tomto nárůstu podílí hybridní vysílání HbbTV lze jen odhadovat podle počtu touto technologií vybavených přijímačů, což má být více než čtvrtina., z čehož mohou tvořit již větší část zařízení s verzí HbbTV 2.0, která umožňuje poskytovat rozšířené služby, popisované výše a v našem článku

Kam směřuje digitální trh mediální zábavy HbbTV: ideální průnik vysílání a streamování

Jaký bude další vývoj ve spojení streamingu a lineárního vysílání lze jen těžko odhadovat. U nás převzaly inciativu v tomto směru CRA. Jednak v tomto roce zaznamenaly vysoký datový tok v rámci svých vlastních sítí (CDN – Content Delivery network) a jsou také dostatečně nezávislou společností, která není v konkurenčním postavení vysílacích společností.

Na uvedeném setkání CRA oznámily, že zahájí experiment s cílenou reklamou na bázi HbbTV se skupinou Óčko a znovu se do diskuze dostala OTT platforma všech českých mediálních tvůrců Czechflix. Zde stojí za zmínku, že první popud k soustředění českých programů pod jednu hlavičku vyšel v době první digitalizace, vlastně již pomalu před 15 lety, od České televize a mělo se jednat o satelitní platformu. Ta měla být hlavní protiváhou ke komerčně distribuovaným satelitním balíčkům CS link a zejména Skylink. Za celou dobu žádný český samostatný portál nevznikl, když v sousedním Německu vznikaly již před 10 lety mediatéky operátora Media Broadcast, které sdružovaly jak veřejnoprávní, tak i soukromé televizní vysílatele. Nechme se překvapit v příštím roce!

A co si přát do příštího roku?

Abychom nebyli znepokojeni tím, že by poskytovatelé audiovizuálních služeb byli povinni platit další poplatky za dodání jejich obsahu divákům, tedy nad rámec již existujících smluvních plateb, jak si přejí někteří telekomunikační, zejména mobilní operátoři v důsledku neustálého navyšování objemu přenášených dat údajně z důvodů podfinancování vlastní infrastruktury.

Aby byla zachována definice tzv. universální služby, která je léta definovaná jako služba všem za stejných podmínek bez ohledu na obsah přenášených informací a znovu se neobjevoval již před více jak deseti lety regulačními orgány zamítnutý koncept pro internetový provoz „síť platí odesílací strana“.

Aby byla zachována kulturní a jazyková rozmanitost a pluralita médií v Evropě i tím, aby nedošlo k tržní integraci kmitočtového spektra do působnosti EU nebo aby autorizační a licenční politika vysílacích služeb byla místo národních orgánů řešena na úrovni EU.

Tyto a mnohé další podněty ve formě otázek byly položeny v rámci konzultací EU „O budoucnosti sektoru elektronických komunikací a jeho infrastruktuře“, jejímž cílem bylo shromáždit údaje a názory na technologický a tržní vývoj, opatření týkající se spravedlnosti pro spotřebitele, překážky jednotného trhu a otázku týkající se spravedlivého příspěvku všech digitálních hráčů, kteří mají prospěch z digitální transformace.