Kdo by si nepamatoval na legendární Katniss s Petou. Tahle dvojice, která bojovala o přežití ve speciálních hrách v antiutopické společnosti, zaujala před lety nejednoho fanouška sci-fi. A především pak pomohla s rozvinutím teen antiutopického sci-fi žánru.
Od Hunger Games k Hunger Games
O dva roky později se pak rozjela sága Divergence, ve stejném roce vstoupil do kin i první díl Labyrintu. Z nejnovějších filmů ve stejném žánru můžeme jmenovat například Ready Player One. Teď se nahrávací společnosti rozhodly na tento kdysi velmi populární žánr navázat.
A to s prequelem k původním filmům Hunger Games. Tím si tvůrci zajistili podporu nejen fanoušků této tetralogie, ale také všech bývalých milovníků teen antiutopického sci-fi. Jak si tento snímek tedy povedl?
Zrod krutého prezidenta Snowa
Příběh se odehrává 64 let před událostmi prvního filmu Hunger Games. Tentokrát se na hladové hry podíváme z trochu jiného pohledu, a to z pohledu Kapitolu, a především pak mladého Coriolanuse Snowa, budoucího prezidenta Panemu. Ten, aby získal stipendium potřebné ke studiu, musí nejdříve prokázat svou nápaditost i oddanost Kapitolu.
V desátých výročních hrách je jemu, a ostatním studentům, udělena role mentora vyvolených. Coriolanusovi je však svěřena do péče nejméně nadějná hráčka. Mladá dívka Lucy Gray z chudého dvanáctého kraje. Mladý Snow je odhodlaný udělat pro vítězství cokoliv. Cestu k vítězství a upevnění moci v Kapitolu mu však zkomplikují nově objevené city k Lucy Gray.
Příběh má celkem tři dějství, čímž celý film působí ještě delší, než ve skutečnosti je. Rozhodně to ale není na závadu. Děj je velice napínavý a každé dějství umožňuje posouvat dějovou linku dopředu. Díky více jak dvou a půl hodinové stopáži si divák může užít drobné detaily, slova, mimiku a gesta herců, které v závěru odkazují k nečekaným zvratům. Přestože je tak film poměrně dlouhý, tempo je svižné a dostatek akce zaručí, že se v kině zkrátka nudit nebudete.
Perfektní obsazení, kde se objeví i Tyrion Lannister
Minuty navíc také poskytují Coriolanusovi dostatek času, aby se proměnil z poměrně milého hocha snažícího se ochránit svou rodinu v ambiciózní zrůdu pohrdající lidskými životy a morálkou. Tato změna je natolik postupná a plynulá, že postava v divákovi v závěru vyvolává pocity falešné sympatie a pochopení.
Ostatně herecké výkony jsou oproti původním snímků na daleko vyšší úrovni. Obsazení herců Toma Blytha do role Snowa a Rachel Zegler do role Lucy Gray je bezchybné a dokonale vás vtáhne do děje. Herci pocity i proměny svých postav vyjadřují velice dobře a věrohodně a pomáhají tak naplnit potenciál celého příběhu. Svou roli zde měli také velice známí herci, jako je Peter Dinklage (Tyrion Lannister ve Hře o Trůny), Viola Davis (Rose Maxson v Ploty) nebo (Hunter Schafer (Jules v Euforii).
Nablýskaný Kapitol a chudý dvanáctý kraj
Kromě skvěle zpracovaných kostýmů, které ostatně jako vše ve filmu, odkazují k příběhu, původním knihám či tetralogii, si divák užije také pozoruhodně zpracovaný svět. Podobně jako v ostatních Hunger Games je zde ukázán rozdíl mezi jednotlivými kraji, i když oproti předchozím filmům není tato změna o tolik výrazná.
Kruté prostory arény střídají záběry na utopické město nebo na rozlehlou přírodu dvanáctého kraje. Ty trefně doplňuje dobře vybraný soundtrack, který napomáhá k celkově ponuré atmosféře a dokresluje vážnost situace.
Hunger Games: Balada o ptácích a hadech tak v daném žánru nejen splňuje, ale dokonce předčí očekávání a funguje tak jako velice povedený prequel k původním snímkům.
HODNOCENÍ REDAKCE: 80 %
