Jak dopadla konference ITU WRC-23? Pro Evropu a ČR úspěšně

Čtyři týdny zástupci celého světa diskutovali o mezinárodním využívání rádiových kmitočtů a orbitálních drah. Členské státy Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) se na závěr Světové radiokomunikační konference 2023 (WRC-23) v Dubaji dohodly na revizích globální smlouvy upravující využívání rádiového frekvenčního spektra jak na Zemi, tak ve vesmíru.

Závěrečné akty WRC-23 podepsalo 15. prosince  celkem 151 členských států. Závěrečné akty představují záznam rozhodnutí přijatých na konferenci, včetně nových i revidovaných ustanovení Radiokomunikačního řádu, všech dodatků a nových a revidovaných rezolucí a doporučení ITU-R začleněných konferencí formou odkazu do smlouvy – Radiokomunikačního řádu.

Celkově WRC-23 schválila 43 nových rezolucí, revidovala 56 stávajících a potlačila 33 bývalých rezolucí. WRC-23 také schválila body programu příští Světové radiokomunikační konference (WRC-27) a prozatímní program WRC-31.

ČR na konferenci

Závěrečná akta Světové radiokomunikační konference WRC-23 podepsali v Dubaji zástupci ČTÚ.  ČR reprezentovali zástupci klíčových resortů pod vedením Českého telekomunikačního úřadu. K tomu předseda ČTÚ Marek Ebert uvedl: „Výsledky konference považuji pro Evropu i pro ČR za úspěšné. Byla prosazena řada evropských návrhů a pozic“.

Jedním z klíčových témat byla buducnost pásma 470–694 MHz, využívaného v Evropě pro pozemní televizní vysílání (DTT). Více o tom v článku:

Rozhodnuto: Terestrická TV i po roce 2030 WRC-23 jí potvrdila pásma 500 a 600 MHz

Nově schválené podmínky zajišťují dlouhodobou mezinárodní ochranu celého pásma (470–694 MHz), které zůstává v Evropě přednostně přiděleno pro TV vysílání. Podmínky nadále garantují státům možnost využívání plného rozsahu kmitočtů pro DTT v dlouhodobém horizontu minimálně do roku 2031.

Na konferenci byla schválena řada závěrů, kterým se bude ČTÚ podrobněji věnovat v monitorovací zprávě 1/2024, případně ve zprávách následujících. Dále se jednalo o zhruba čtyřech desítkách okruhů nových požadavků na rádiové spektrum a řešení souvisejících regulatorních otázek. Výsledkem jednání jsou studijní body pro budoucí konference WRC zahrnující např. konektivitu mobilních terminálů prostřednictvím družicových sítí, hledání dalších pásem pro 5G/6G v centimetrových pásmech či kmitočty pro vesmírné senzory kosmického počasí, které mají mj. přispět k přesnějším předpovědím slunečních bouří. Mimoevropské regiony vyjádřily také požadavky na hledání podmínek pro negeostacionární družicové sítě, které budou zřejmě hrát v budoucím vývoji bezdrátových telekomunikací významnou roli.

Kmitočty pro IMT

Kromě jiného konference WRC-23 identifikovala spektrum pro mezinárodní mobilní telekomunikace (IMT), které bude klíčové pro rozšíření širokopásmového připojení a rozvoj mobilních služeb IMT, známých také jako 4G, 5G a v budoucnu i 6G. Toto nové spektrum zahrnuje frekvenční pásma 3 300–3 400 MHz (MHz), 3 600–3 800 MHz, 4 800–4 990 MHz.

Nové spektrum pro IMT zahrnuje i diskutované pásmo 6 425–7 125 MHz, avšak různě v různých zemích a regionech. Důvodem je situace, kdy je pásmo využíváno družicovými aplikacemi a může tedy docházet k jejich rušení od 5G/6G. Součástí výsledného řešení bylo proto určení omezujících podmínek pro vyzařování 5G/6G a současně přijetí rozhodnutí o nalezení náhradních globálně využitelných kmitočtů pro vědecké družicové projekty v oblasti průzkumu klimatu, které toto pásmo vyžívají. Doplňujeme, že mimo program WRC-23 se v Evropě studuje možnost sdíleného provozu RLAN (Wi-Fi) a 5G/6G v tomto pásmu.

Podrobněji jsme se problematice pásma 6 GHz věnovali již v článku z Pardubické konference v roce 2022 a článku o dokumentech CEPT na letošní WRC 2023.

Budoucí možnosti širokopásmového připojení

WRC-23 také identifikovala pásma 2 GHz a 2,6 GHz pro použití výškových plošinových stanic jako základnových stanic IMT (HIBS) a stanovila předpisy pro jejich provoz. Tato technologie nabízí novou platformu pro poskytování mobilního širokopásmového připojení s minimální infrastrukturou využívající stejné frekvence a zařízení jako mobilní sítě IMT. HIBS může přispět k překlenutí digitální propasti ve vzdálených a venkovských oblastech a zachovat konektivitu během katastrof.

„WRC-23 staví svět na pevnou cestu k propojenější, udržitelnější, spravedlivější a inkluzivnější digitální budoucnosti pro všechny,“ řekla Doreen Bogdan-Martin, generální tajemnice ITU. „Klíčové regulační úspěchy v oblasti spektra pro vesmír, vědu a pozemní rádiové služby staví na tempu pokračující práce ITU na dosažení univerzální konektivity a udržitelné digitální transformace.“

Pro negeostacionární pevnou družicovou službu Earth Stations in Motion (ESIM) konference identifikovala nové frekvence pro poskytování vysokorychlostního širokopásmového připojení na palubách letadel, plavidel, vlaků a vozidel. Tyto satelitní služby jsou také kritické po katastrofách, kdy je poškozena nebo zničena místní komunikační infrastruktura.

Další klíčové výsledky WRC-23

Přidělení pásem 15,41-15,7 GHz a 22-22,2 GHz v Radioregulační oblasti 1 a některých zemích Regionu 3 letecké pohyblivé službě pro nekritické letecké aplikace. To umožní letadlům, vrtulníkům a dronům přepravovat sofistikované letecké digitální vybavení pro účely, jako je sledování, monitorování, mapování a filmování, a mít kapacitu pro přenos velkých dat z těchto aplikací pomocí širokopásmových rádiových spojení.

Přijetí regulačních opatření pro poskytování mezidružicových spojení. To umožní zpřístupnění dat téměř v reálném čase, čímž se zvýší dostupnost a hodnota dat z přístrojů pro aplikace s nízkou latencí, jako je předpověď počasí a snížení rizika katastrof.

„Dohody dosažené na WRC-23 jsou důkazem neochvějného ducha spolupráce a kompromisu mezi všemi našimi členy,“ řekl Mario Maniewicz, ředitel Radiokomunikačního úřadu ITU. „Vytváříme cestu, která poskytuje stabilní, předvídatelné regulační prostředí nezbytné pro rozvoj inovativních radiokomunikačních služeb pro všechny.“

Jak se dosahuje dohody o spektru pro TV vysílání

Před vlastní konferencí se konalo od 13.11 – 17.11. Radiocommunication Assembly (RA), které stanovilo agendu pro vývoj IMT-2030 pro 6G a udržitelné využívání spektra a orbitálních zdrojů. V jeho rámci ITU uskutečnila i rozhovor s Walidem Sami, projektovým manažerem EBU pro technologie a inovace, který pracoval jako místopředseda studijní skupiny 6 ITU, která se zabývala budoucností platformy pozemního vysílání, na kterou se veřejnoprávní televize skutečně spoléhá v různých zemích světa, a přitom o něm uvažují další služby. Toto je jediné zbývající spektrum pro vysílání a kulturní průmysl, jako jsou rádiové mikrofony, které využívají stejné spektrum v podmínkách sdílení s vysíláním.  Na otázku, jak těžké bude dosáhnout dohody a ochránit spektrum mezi 4000 delegáty v průběhu následujících čtyř týdnů Walid Sami uvedl:

„Je to velmi těžké, protože rozhodnutí by se měla přijímat konsensem. Hlasy se nesčítají, a proto je velmi, velmi obtížné, zejména pokud jsou různé názory a velmi protichůdné postoje mezi administracemi. Bude tu mnoho diskusí a vyjednávání, aby se nalezlo pro tento problém schůdné řešení. Naštěstí, rádiové předpisy poskytují velké množství možných řešení, které alespoň částečně uspokojí, řekněme alespoň částečně, každého.“ A v závěru rozhovoru ještě dodal: „Pokud se podíváme na zkušenosti z minulosti, tak historie dokazuje, že WRC konference byla vždy úspěšná, protože je dosaženo velké množství pozitivních výsledků, a ty jsou užitečné. Může zde zůstávat několik nevyřešených bodů, které nejsou tak nutné a nebyly pro ně v současnosti splněny všechny podmínky v celosvětovém měřítku a k nim se vrátí další konference WRC.“

Perspektivy spektra pro rok 2030 a po něm

Právě Radiokomunikační shromáždění RA-23 přijalo usnesení, které bude řídit vývoj standardů a technologií rádiového rozhraní pro 6. generaci mobilních systémů, jako dohodu IMT-2030 jejíž součástí je doporučení ITU-R M. 2160, které stanoví základ pro vývoj IMT-2030. Další fází bude definice relevantních požadavků a hodnotících kritérií pro potenciální technologie rádiového rozhraní (RIT). K tomuto doporučení ITU, které obsahuje vize technologií po roce 2030 se vrátíme v dalším článku.​

Úvodní foto a ostatní fotografie: by ITU Pictures

Podklady: TZ ITU a TZ ČTÚ