Unikátní rozhlasovou platformu, která propojí terestrické digitální rozhlasové vysílání DAB+ s internetovými streamy rádií a možností jejich poslechu přes chytré aplikace pro auta v operačních systémech Android i iOS, chystá jeden z vítězů aukce kmitočtů pro DAB+, společnost Play.cz.
V terestrickém vysílání bude Play.cz úplným nováčkem, takže už její účast v aukci vzbuzovala překvapení a mnohé spekulace. Například takové, že za firmou stojí jiný velký hráč, který se v oblasti zajišťování rozhlasového vysílání pohybuje delší dobu. Přiživit je mohl fakt, že jedním z hlavních tvůrců koncepce nové rozhlasové platformy Play.cz zahrnující i DAB+ je člen dozorčí rady této společnosti Jan John, který dříve působil jako obchodní ředitel v Českých Radiokomunikacích. V rozhovoru pro Televizníweb.cz přibližuje, proč chce Play.cz vstoupit do DAB+ a co pro digitální rozhlasové vysílání chystá.
Play.cz vysoutěžila v aukci kmitočtů regionální sítě pro digitální rozhlas, které pokrývají 12 ze 14 krajů České republiky. Kromě Vysočiny a Pardubického kraje prakticky celou republiku. Byl to úmysl, nebo jste do aukce vstupovali s jiným požadavkem?
Měli jsme finanční limit na celoplošnou síť, který aukce výrazně překročila, což nás překvapilo. Proto jsme také před samotnou aukcí skládali vyšší zálohu. Do aukce na celoplošnou síť jsme šli tak, že to zkusíme, nicméně naše strategie byla spíš taková, že si ji složíme z těch regionálních, i když ostatní tvrdili, že to nejde. Ve chvíli, kdy se nám podařilo získat některé konkrétní blogy v druhé fázi aukce, které byly nenahraditelné, jsme byli přesvědčení, že nezískáme pouze Pardubický kraj. Fakt, že se prodaly všechny čtyři regionální sítě pro Vysočinu, nás překvapil. Čekali jsme, že jedna na nás zbude.
U některých blogů jste přihazovali výrazně víc než konkurenti, vlastně nejvíc v celé aukci. Víc než třicetinásobek oproti vyvolávací ceně. Například v jižních Čechách. Proč?
Jižní Čechy se nedají postavit jinak než s touto frekvencí nebo s celoplošnou sítí, je dané kvůli koordinaci s ostatními zeměmi. V aukci byly dva regiony, které byly nenahraditelné, a to střední Čechy, které jsme koupili a jsou synchronizované se Sušicí, a jižní Čechy.
Celkově vás aukce vyšla na 12,5 milionu korun, což je výrazně méně než 25 nebo 26 milionů v případě celoplošných sítí Českých Radiokomunikací a společnosti RTI cz. Ale postrádáte ty dva regiony – Vysočinu a Pardubický kraj. Jak je budete řešit?
Vedeme jednání o využití jiných sítí, protože ne všechny tyto regiony jsou pro každého stoprocentně využitelné. Naše strategie je tedy poskládat kombinaci našich regionálních sítí a vyjednat využití i těch sítí, které nejsou naše. Tato jednání jsou v různém stavu pokročilosti. My naopak nabídneme těmto operátorům využití našich sítí v regionech, které potřebují dokrýt oni.
Jaká byla vlastně obecná motivace pro Play.cz jít do aukce kmitočtů pro terestrické digitální rozhlasové vysílání? Jste známým provozovatelem internetového vysílání rádií, komerční rádia dost argumentují proti DAB+ a říkají, že internetový poslech má daleko větší dopad než DAB+.
Je potřeba si říct, co to je internetové vysílání. Pro nás bylo rozhodnutí jít DAB+ následným krokem poté, co jsme si řekli, jak by měla do budoucna vypadat naše poslechová platforma v internetové části. Letos se budeme snažit vybudovat z jednoduchého internetového vysílání určitou OTA platformu (Over-The-Air) pro všechna multimediální zařízení, které dnes lidé používají. Čili to znamená, že půjdeme do Android Auta, Apple Car, Android TV a ať už půjde o auta, televize nebo cokoli jiného, chceme tam mít jednotnou platformu, na kterou budeme schopni centralizovaně pustit naše klienty.
Spousta televizí je dnes diváky používaná spíše jako kulisa a lidé mají problém najít rozumný obsah tak, aby je toto pozadí nerušilo, ať už jde o domácnost nebo veřejné prostory jako hospody a kluby mimo období, kdy se tam schází fanoušky nějakých sportovních zápasů. Například hudební televize jako kulisa lidem vadí, je to vidět i na jejich sledovanosti. Lidé nechtějí, aby se tam něco hýbalo. A málokterý skupina posluchačů je dnes ochotná vybrat si nějakou přednastavenou show na Spotify. Hodně to chtějí nechat na někom jiném a vybrat si jenom podle žánru rádia.
To, co tady strašně chybí, jsou právě žánrová rádia. Vstup do DAB+ pro nás bude druhým krokem k tomu, aby lidé měli možnost využívat jednotnou OTA platformu, kde si budou moci pustit všechno a budou mít k dispozici stejný obsah, ať už budou v Česku nebo odjedou do Chorvatska k moři, po cestě v autě, nebo si budou chtít pustit nějaké rádio u nás na dálnici v autě. Při výpadku DAB+ je dnes velmi jednoduché přepnout na internetové vysílání.
Člen dozorčí rady Play.cz Jan John (Foto: Play.cz)
Budete nějak zvýhodňovat klienty z internetového Play.cz při jednání o vstupu do vašich sítí DAB+?
Internetové službě tak, jak ji máme dnes, říkáme základní vysílání. Až během letošního roku dobudujeme OTA platformu, budeme tomu říkat komplexnější platforma a samozřejmě to nějak reflektujeme v našem obchodním vztahu s klienty. Určitě chceme do DAB+ dostat naše partnery a rádia, s nimiž spolupracujeme, ale nejenom ta. Vzhledem k tomu, jaké frekvence jsme získali a kam dnes míříme, nepůjde jenom o regionální rádia, která by chtěla vyrůst v celoplošná, ale hodně je to také o žánrových stanicích. Nabízí se otázka, kdo chce být celoplošným rádiem s určitým žánrem a kdo ne.
Budou mít tedy klienti vaší OTA platformy výhodnější podmínky pro vstup do DAB+?
Balíčky jsou vždycky výhodnější.
Ptám se proto, že velká komerční rádia jako Impuls nebo Frekvence 1, která vysílají přes internetovou službu Play.cz, dnes vysílají digitálně s Českými Radiokomunikacemi a dá se předpokládat, že budou chtít v DAB+ zůstat u nich. Znamená to, že budou mít naopak horší podmínky u vás v internetovém vysílání oproti těm, co u vás využijí i DAB+?
To už je dost obchodní záležitost. Bude hodně záležet na vývoji jednání a na počtu rádií.
Kdy se chystáte začít jednat s rádii o vstupu do vašich plánovaných sítí DAB+? Nebo už jednáte?
Jednáme. Dokončujeme strategie, s kým vybudovat naše sítě DAB+, jak je vybudovat a jak to poskládat. Kolik kapacity nám zbude v které části sítí.
Jsou mezi těmi rádii, s nimiž jednáte, i provozovatelé, kteří dnes nejsou dostupní v analogovém FM vysílání?
Ano.
Pojďme k samotné výstavbě sítí DAB+. Jakožto provozovatel regionálních sítí budete mít výhodnější rozvojové podmínky od Českého telekomunikačního úřadu. Do dvou let máte pokrýt 40 procent obyvatel daného regionu a do dalších dvou let 70 procent. Nebudete stavět rychleji?
V každém vysoutěženém regionu budeme vysílat do roka.
Kde začnete? Bude to Praha, Brno, Ostrava…?
Když jsme s Pavlem Sodomkou (majoritní vlastník Play.cz, pozn. red.) postavili celonárodní síť pro IoT, měli jsme ji hotovou do 12 měsíců. Ale že bych se úplně chtěl znovu trápit s tím, že všechno fyzicky postavíme do roka, na to už jsem trochu starý. Může se to stát, nicméně máme nabídku na to, že to pro nás udělá nějaký partner. Uvidíme, která z nabídek bude nejlepší. Ale spíš to vede k tomu, že se tady musí spojit víc operátorů dohromady a podělit se o náklady.
Budete sdílet vysílací stožáry?
Máme smlouvy, že si vysílače můžeme postavit u kohokoli z nadnárodních vlastníků telekomunikačních věží, s nimiž spolupracujeme na jiných trzích v rámci Evropy. Obzvlášť, když budeme chtít jít na nějaké menší stožáry ve městech, bylo by to velice výhodné. Jak to dopadne, to teď nemůžu říct, protože to je jeden směr, který vychází velice dobře. Z druhé strany máme nějaké velkoobchodní nabídky, a když jim ukazuji naše náklady, jsou trochu překvapení a musíme se nějak dohodnout.
Vlastní stožáry si tedy stavět nebudete?
Fyzicky stožáry do země stavět rozhodně nebudeme. Jenom pro představu, dnes máme kvůli IoT v nájmu stovky věží po Evropě, od Vantage, Magenta Infra a dalších společností, které jsou i na českém trhu.
Ono je zajímavé, že když se připravovala aukce a koordinovaly se jednotlivé kmitočty, vypočítávalo se to na vysílací lokality Českých Radiokomunikací. To jsou hodně vysoké věže, které září hodně daleko. Jiní operátoři mají nižší stožáry a jejich sítě jsou hustější. Která cesta je pro vás lepší?
No a to jsme znovu u toho, zda to bude velkoobchodní nabídka, nebo si ty sítě budeme stavět sami. Ve všech těchto zkoordinovaných lokalitách vedle největších věží CRA už dnes stojí sloupy dalších operátorů. Ne tak velké, ale stojí.
To je jasné, protože třeba u televizního vysílání mají diváci historicky nasměrované antény na velké vysílače CRA.
Na ty menší stožáry se televize pověsit moc nedá, ale DAB+ určitě ano. Proto záleží na tom, jak se nám podaří dojednat případné sdílení v těch dvou regionech, které nám chybí.
Při vyhlášení výsledků aukce kmitočtů se hodně hovořilo o tom, že DAB+ má zatím malou penetraci v domácnostech. Digitální rozhlasový přijímač má jen okolo 15 procent domácností. Chystáte nějakou marketingovou kampaň, která by zpropagovala DAB+ u posluchačů?
U spousty rádií, které vysílají přes internetový Play.cz, máme reciproční reklamní sloty. Samozřejmě je chceme využít k tomu, že budeme propagovat sami sebe i s tím, co od nás posluchači můžou mít.
Chystá se nějaká společná kampaň s ostatními operátory sítí DAB+?
Zatím ne, ale myslím si, že to brzy přijde. Až to opravdu všichni zapnou, budou chtít, aby se to využívalo. Vlastně tady jsou dva velcí zastánci FM vysílání. Jeden to dělá proto, že to vysílá a druhý to dělá proto, že to okupuje. Myslím obsahově. Všichni ostatní by si to přáli změnit.
S výstavbou DAB+ sítě B začneme v létě, říká šéf sekce regulace CRA Marcel Procházka
Uvidíme, vzpomeňme si na to, jak se tu měnily zákony, aby některým rádiím neskončily vysílací licence a nemohlo se o ně volně soutěžit. Dnes jsou ty licence pro FM vysílání prakticky nekonečné, dokud tedy vláda nepřijde s harmonogramem přechodu na DAB+, což nepřijde. Stát neplánuje vypínat FM.
To je otázka času.
Komerční rádia mají transformační licence, na jejichž základě můžou přejít z FM do DAB+, ale staví se k tomu tak, že pokud budou vysílat digitálně, požádají si k tomu o nové licence a ty transformační si ponechají pro analogové vysílání v FM pásmu.
To určitě udělají, aby jim nikdo nemohl říct, že je využívají v druhé platformě, tak jim tu druhou useknou. Samozřejmě. To jim řekli právníci.
Ona je otázka, zda bude FM pásmo pro někoho zajímavé, aby byl ze strany státu důvod ho vypínat.
Tam nejde o zajímavost tohoto pásma, máme před sebou všichni ESG a takové „zelené“ věci a tady se prostě střílí megawatty do vzduchu, pro nic za nic. A druhá věc je, že digitální technologie je osmkrát efektivnější. Možná desetkrát.
Na druhou stranu v sítích DAB+ je obrovský prostor pro konkurenci, což na FM není.
Jeden okupuje FM a druhý na tom vydělává. Kamarádi to nejsou. Takhle to tu léta letoucí vypadá. Důsledek tady toho je fakt, že tady nemáme žádná žánrová rádia, která by byla v mainstreamu uznávaná a dostupná po celé republice nebo alespoň na více místech.
Je pravda, že Radio 1 jsem dlouhá léta poslouchal přes Play.cz, než spustili svoji vlastní mobilní aplikaci.
Jasně, a FM rádia si žijí vlastním životem a není možné říct, že tam je jedno jediné žánrové rádio. Žánr rádia se mění s tím, jak roste a stárne.
Jak budou vypadat vaše rozhlasové multiplexy? Bude to jednolitá národní síť se stejným obsahem, nebo budou v jednotlivých regionech vysílat různé programy?
Máme nějaké přání a bude to záležet na tom, jak se nám podaří dofinalizovat jednak tu nabídkovou stranu, tak jednání s těmi chybějícími regiony. Ale určitě chceme tam, kde už jsme, aby to bylo jednolité.
Od CRA jsme se dozvěděli, že do jedné sítě se vejde 15 až 16 rádií. Kolik jich bude u vás?
Jsem rád, že CRA to číslo snížily oproti tomu, co říkaly původně. My jich tam budeme mít 14, když mezi nimi bude i rádio s mluveným slovem. V takovém případě si myslíme, že to bude kvalitní multiplex. Opravdu bude záležet na mixu rádií. Když tam budou dvě méně náročná rádia, vejde se jich do sítě i 15. Když tam bude klasická hudba, může se stát, že jich bude jenom 13. Když tedy bude někdo s rádiem o klasické hudbě ochoten zaplatit za vysílání v DAB+. Dnes je v případě rádií s klasickou hudbou problém i v tom, že pokud bych si chtěl pustit takto kvalitní stopu na přehrávačích, tak to přes mobilní data stále ještě neutáhnu. Pořád je to tak datově náročné, jako kdybych se díval na televizi.
Budete oslovovat jenom česká rádia, nebo i potenciální klienty ze zahraničí? Víme, že v multiplexu COLOR DAB+ vysílají i německá rádia.
Určitě. Ale to je ještě předčasné. Ale možná některým operátorům nezbude nic jiného než zahraniční klienti.
Při kolika rádiích se vám vyplatí ty sítě provozovat?
Byznys se samozřejmě počítá s tím, kolik je potřeba z toho dostat, o tom žádná. Závisí to samozřejmě i na tom, za kolik si to kdo koupí. Ale my jsme se na to dívali jinak: kolik si myslíme, že ten trh zvládne národních rádií a jsme pevně přesvědčeni o tom, že do dvou celoplošných multiplexů se nevejdou.
Tak vy máte v podstatě třetí celoplošnou síť…
Takhle jsme k tomu přistupovali od začátku. My si myslíme, že půlka našeho multiplexu zůstane pro regionální rádia. Tak, jak dnes máme indicie z trhu.
To znamená, že by tu podle vás mohlo být nějakých 35 až 40 celoplošných komerčních rádií. Máte vypočítáno, do kdy byste měli být s DAB+ v černých číslech?
To teď neumíme říct. Samozřejmě máme nějakou představu, ale to hrozně záleží na tom, jaké partnerství pro budování sítě budeme mít. Ale platí, že čím víc peněz investujete na začátku, tím dříve je potřebujete dostat nazpátek. Bude to hodně záviset na tom, jakou formu výstavby zvolíme.
Budete kromě klasického šíření audio vysílání nabízet ve vašich sítích DAB+ i doplňkové služby?
Technicky toho určitě budeme schopni, ale bude hrozně záležet na tom, jak se nám podaří spustit plánovanou OTA platformu. Na té pracujeme trochu víc než na DAB+. U toho vidíme, že to není tak kritické, abychom ho museli spustit teď hned. Reálně máme čas. Tak, jak půjdeme s naší platformou směrem k OTA, všechno dostat pod jednu platformu a dostat se na co nejvíc zařízení, tak těch služeb, které budeme nabízet přes různé distribuční kanály, bude víc. Co všechno z toho bude přetékat do DAB+ je otázka nějaké technické linie. Ale není to o tom, že by se na tom měl stavět nějaký produkt nebo by se to mělo nějak jmenovat. Spíš to bude dané hranicí, co všechno ještě bude podporované v IP a co už bude v DAB+.
Uživí Praha 128 digitálních rádií? Metropoli pokryje osm „komerčních“ sítí DAB+
Když se Play.cz přihlásilo do aukce kmitočtů, hodně se spekulovalo, kdo za vámi stojí. Kdo bude financovat rozvoj sítě, a zda za vámi náhodou nestojí CRA, což možná mohlo vyplývat z toho, že jste konkrétně vy působil jako obchodní ředitel právě v CRA. Investice do výstavby sítě tedy budete pokrývat z vlastních zdrojů, nebo budete mít investora, případně počítáte s nějakým úvěrem?
Máme vícevrstvé plány, jak to zainvestovat, podle toho, jaká forma bude zvolená. Není to tak, že bychom měli megabalík peněz, který musíme utratit. Je za tím nějaký plán, který máme už z minulosti vyzkoušený. Jsme poučeni z našich předchozích byznysů.
CRA prozradily, že výstavba jejich celoplošné sítě vyjde zhruba na 100 milionů korun. Jak nákladná bude vaše výstavba?
To bych nechal bez komentáře.
Jak to máte s vysílacími technologiemi, už jste vypsali výběrové řízení na dodavatele?
Zatím netendrujeme, bude to záležet na tom, jestli půjdeme nějakou velkoobchodní nabídkou na kompletní výstavbu sítě a necháme si to postavit na míru.
Vím, že CRA už také nabízely, že by byly ochotny pro jiné operátory zajistit provoz jejich sítí DAB+ jako službu.
V Ostravě jsme to slyšeli taky. A nejenom v Ostravě.
Je to tedy jedna z cest?
Vždyť jste to sám napsal. Když se spojí více operátorů najednou, bude pro ně provoz stožárů výrazně levnější. Ta technologie k tomu vybízí. Jde jenom o to, kdo všechno se s kým spojí. A pokud se technologie nakoupí v zahraničí, budou mnohem levnější než to, co vám nabízí místní obchodní zástupci. Ale o tom to úplně není, obzvlášť pokud se nepůjde cestou těch extra výkonných vysílačů.
Ve výčtu vysílacích lokalit jsou udávané maximální možné výkony vysílačů. Ale vy nemusíte vysílat právě tím maximem.
Vůbec. A hlavně se dá vysílat i z jiných lokalit, než je uvedeno v seznamu od ČTÚ. Bylo to koordinované na ta nejexponovanější místa. Všechno ostatní, co je níž a ve směru, kam mají vysílače směřovat – samozřejmě si musíte požádat o koordinaci – vychází výhodněji.
Takže chcete jít spíš cestou více menších vysílačů než jedním obrovským.
Nebo službou. Jasnou odpověď ze mě nedostanete.
Ono je to vlastně asi jedno, když budete přepínat mezi DAB+ a internetem.
Přesně tak, pro nás je jedno, jestli posluchač přijímá internetové vysílání nebo DAB+. Ve finále pro ten náš byznys jako platformy. Bude to prostě nějaká odnož. Nechat si to od někoho postavit má svoje kouzlo. Postavit to sám… Umíme to udělat hodně levně.
Jak se budete potýkat s tím, že současné sítě DAB+ jsou dobře zachytitelné v autech, venku, ale uvnitř budov je to problematické? Protože sítě jsou naplánované na venkovní příjem, s čímž se dlouhodobě potýká třeba Český rozhlas.
To je to, čím jsem začal. Buď se může jít přes malé vysílače za levno a dostanete se do domácností, protože těch vysílačů budete mít mnohem víc, anebo využijete celoplošnou síť, budete na 96 procentech území, ale v autě. Každá z těch dvou variant má svoje plusy a mínusy. A jsou tady nejmenovaní partneři, kteří mají vysoutěžené poměrně velké oblasti a když se podíváte na jejich stávající vysílačové pokrytí, tak se spíše blíží situaci CRA, že v těch regionech, které vysoutěžili, mají pár vysílačů a když je pustí na plný výkon, tak se ta síť bude chovat spíš podobně jako síť CRA. Nikdo tady nemá velký set hromady malých vysílačů. A je otázka, jestli to je v tuto chvíli potřeba. Zda lidé budou DAB+ poslouchat doma nebo spíš na cestách.
A co pokrytí takových míst, jako jsou tunely? Budete to řešit?
Sami si je nepokryjeme.
Nebo to necháte na přepnutí na internetový poslech, protože většina tunelů je pokryta 5G sítěmi.
Ano. To naše jednoduché přeskakování do internetového streamu je pro nás samozřejmě výhodné, protože tím, že ta služba bude jednolitá, tak to bude stejné, jako když opustíte hranice České republiky. Jsou tam ještě takové nějaké technické vychytávky, které by se nám líbilo, aby fungovaly ještě trochu chytřeji, ale to záleží na dalším vývoji.
