Na cestách po Česku s rádii DAB+ Jaký je na nich příjem digitálních stanic?

Naše testování vycházelo ze stávajících DAB+ sítí, tj. finální Českého rozhlasu A a 5, tedy sítí, které jsou dosud provozovány na základě IO s omezenými výkony a jen na oblasti ve středních a severovýchodních Čech. Která ze třech predikcí ČTÚ (VPortál a digi.ctu/dtv , kde je možno zvolit vyhodnocení podle vyhlášky 22/2011 Sb. a mezinárodní doporučené metodiky ITU RP1812-5), o kterých jsme se zmínili minule zde, nejblíže vystihne realitu? Chtěli jsme se také přesvědčit, jaké je pokrytí uvnitř budov, a proto jsme vnitřní pokrytí zkoušeli s teleskopickou anténou ve výchozí poloze, tedy složenou, aby nerušila interiér. Ne vždy nám to takto fungovalo a muselo se tedy sáhnout po jejím vytažení. To už se ale dozvíte v následujících řádcích. Ke stacionárním místům jsme ještě navíc přidali jeden železniční a jeden silniční koridor.

Přenosné přijímače na doma i na cesty

K našemu testu jsme použili tři přijímače TECHNISAT (DigitRadio BT 2, DIGITRADIO 1 S, DigitRadio 2 S), ČR v cenových relacích 4000, 3750 (Kaufland) a 2 500 Kč (ALZA). Podrobný test toho nejdražšího DigitRadio BT 2 jsme přinesli nedávno a najdete ho pod uvedeným odkazem. Přijímače jsme zkoušeli na několika místech české části republiky – v údolí Sázavy, pražské zástavby, v Pardubicích a Krkonoších. Cílem nebylo je porovnávat mezi sebou, ani jejich kvalitu reprodukce, nebo další doplňkové vlastnosti.

Jejich společným jmenovatelem bylo dobíjení ze sítě na integrovaný akumulátor přes USB. Byly vybaveny jednoduchým displejem bez SLS (slide show) a bylo je možno považovat za přenosné s pevně připojenou teleskopickou anténou, i když právě typ BT2 i vzhledem ke své váze byl spíš přijímačem stolním.

První zastavení v povodí Sázavy

Situace: Malá obec kousek od Prahy na úpatí kopce, utopená v údolí a orientovaná na jižní stranu. Pod ní řeka, další „utopená“ obec tentokráte ležící ve stínu Medníku. Mapy pokrytí tohoto místa jsme přinesli v závěru našeho článku

Přijímače DAB+ na cestách, aneb Bude mi nové rádio hrát doma i na chatě?

Podle portálu VPortál ČTÚ (a ITU RP1812-5) je pokrytí nulové, zatímco referenční vyhláška 22/2011 Sb. naznačuje venkovní příjem 5 českých multiplexů ze šesti. Podívejme se na výsledek:

Vyhodnocení podle vyhlášky je velmi nespolehlivé a nepodává skutečný obraz o možnostech příjmu. Signál DAB+ jen s plně vytaženou teleskopickou anténou venku i uvnitř nejspíš přes nejrůznější odrazy, uvnitř prakticky pouze u rozměrného okna orientovaného na jih. Dále v místnostech severně nebyl zachycen ani signál ČRo. Při pokusu instalovat vnější anténu v minulosti zde vůbec nepomohlo, resp. nic nevylepšilo (údaje podle vyhlášky jsou vztaženy na výšku antény 10 m nad zemí, což zde neplatilo – jen nějaké 4m)

Pro srovnání jsme ještě zaznamenaly hodnoty přijímače od Technisat DIGITRADIO BT 1, kde je zjevně použit jiný citlivější čip. Jeho test získáte na předchozím odkazu. Příjem venku a uvnitř (s anténou u okna na jih) se prakticky nelišil, z přibližně 60 zachycených stanic po naladění je cca polovina nefunkční, resp. s výpadky.

Zastavení druhé v Pardubicích

Situace: Přízemní rodinný domek jihovýchodně od centra Pardubic. V podkroví jsem bez vytažené antény lze naladil jen MUX ČRO se 17 programy. Po vytažení antény celkem 4 MUXY, z toto 3 české a 1 polský, celkem 52 programových pozic, což odpovídalo zhruba venkovnímu pokrytí, z toho 40 unikátních programů – některé stanice (celostátní) ČRo se pro celkový počet stanic dublovaly a do konečného počtu uložených stanic nevstoupily, protože se chytil jak český, tak moravský multiplex v blocích 12C i 12D, nejspíš z Pradědu, a celostátní stanice mají stejný identifikátor, na rozdíl od regionálních, které zobrazily. Zde je tabulka:

Výpočetní predikce portálů se v tomto případě v zásadě shodují s realitou. Dá se brát i nepokrytí podle vyhlášky, protože po bližším přezkoumání vysílače Stěžery v bloku 5D končí  pokrytá oblast o pár set metrů na sever a zasahuje do Nemošic. Údaje podle metodiky ITU 1812-5, ať přes VPortál, nebo ctu/digi.dtv jsou shodné.

Železniční koridor mezi Pardubicemi a Prahou

Nad rámec našeho testu jsme vzali přijímač do při cestě do vlaku a vyzkoušeli, jak se bude chovat po cestě. Na železniční stanici Pardubice hl. n. ve vlaku naladěno 17 stanic DAB+, pouze multiplex ČRo DAB+ verze Čechy, na trase do Přelouče i multiplex TELEKO DAB+, ale s výpadky vysílání. Nakolik byly způsobeny rychlostí vlaku, neumíme posoudit, ale jednalo se okraj dosahu vysílače Stěžery.

Technisat Digitradio S2 před cestou vlakem z Pardubic (Foto Jan Potůček)

To v zásadě odpovídá predikci podle ITU-1812-5 na ctu/digi.dtv). Mezi Přeloučí a Kolínem velké výpadky signálu, zachytitelný byl pouze multiplex ČRo DAB+. Příjem bez problémů až před Kolínem, v samotném Kolíně však opět výpadky. Před Prahou signál stabilní, v Klánovickém lese naladěno 38 stanic DAB+, v železniční stanici Praha – Libeň 55 stanic (muxy ČRo DAB+, CRA DAB+, COLOR DAB+, TELEKO DAB+) a před tunelem do Praha hl.n. 72 stanic (včetně muxu RTI cz DAB+).

Zastavení třetí Praha

Pro testování jsme zvolili místa v severní části na Klíčově, v údolí u Slavie, na SZ okraji Prahy a na protilehlém JV okraji Prahy u hostivařského lesoparku. Představu o zaplnění spektra v I., II. A III. VHF pásmu na prvním testovacím místě nám přiblíží následující obrázek.

V počtu přijímaných stanic hrál roli jak druh okolní zástavby, tak i poloha „v ďolíčku“ oproti na vrchu. Samozřejmě bezkonkurenční byla žižkovská věž s 20 kW vyzářeným výkonem, ty menší se tomu nemohly vyrovnat. To však brzy nebude platit, až se s podobnými výkony spustí nové finální sítě B a C spolu s další dvacítkou regionálních sítí. I když byl outdoor příjem všech multiplex vynikající, uvnitř pokoje se ale projevila velká nehomogenita pole.

Protilehlé body spíše v okrajových částech města vykazovaly trochu nižší sílu signálu ve srovnání s předchozími. Toto zastavení bylo záměrné, protože jsem se chtěl přesvědčit, že příjem německých vysílačů je v této části Prahy reálný. Jeho úroveň byla sice proměnná, ale přesto dostatečná, aby na budoucím pražském regionálním multiplexu 5C mohla působit rušení.

Na cestě z Prahy do Krkonoš

Na rozdíl od železničního koridoru jsme naladěnu síť A, finální DAB síť Českého rozhlasu po dálnici D10, silnici 16, a 293 do Jilemnice. Po silnici 14 jsme si odskočili do Vrchlabí. Po celé trase přijímač Technisat Digitradio 1S s částečně vysunutou anténou a umístěný v přední zásuvce před sedadlem spolujezdce stabilně hrálo. Jediné drobné výpadky jsme zaznamenali v centru Nové Paky mezi dvěma kruhovými objezdy ve městě. Ostatní stanice a úroveň signálu jsme nesledovali a dodržovali jsme povolenou rychlost.

Krkonošské vrcholy a údolí

Predikci v oblasti Krkonoš pro multiplex Českého rozhlasu 12C přibližuje následující mapa podle ITU 1812-5. Z ní je patrné, že indoor pokrytí je převážně na vrcholcích kopců (tmavá modrá), které přes venkovní pokrytí (světlejší modrá) přechází v nepokryté údolní oblasti jak směrem na Špindl, tak na Vítkovice a dále. Na následujícím obrázku je znázorněn terénní profil z vysílače na Černé hoře na Křížlickou vyhlídku.

I pokrytí z 1300 m vysoké Černé hory sítě A v oblasti Krkonoš podle výpočetního modelu příjem uvnitř budov příliš neumožňuje, v údolích zcela vylučuje. (Zdroj: ČTÚ digi.ctu/dtv)

Terénní profil výše uvedeného pokrytí z Černé hory na Křížlickou vyhlídku včetně Fresnelovy zóny (Zdroj: ČTÚ digi.ctu/dtv)

Problémy s porytím krkonošských údolí jsou známy již z doby přechodu na DVBT/T2, které jsou z vysokých kopců v kolmém směru na města a obce ležící na březích údolních vodních toků. Šíření DAB signálu ve III. Pásmu VHF je naštěstí v důsledku širší Fresnelovy zóny a ohybu na vrcholech příznivější, jak jsme se o tom přesvědčili právě ve Vrchlabí, kde programy ČRo byly z Černé hory venku zachyceny se 100 % a programy TELEKO ze sousedního stožáru s 80% silou signálu. Nechyběl tu ale i polský program s úrovní 25 %.

Na Křížlické vyhlídce s Krajinou ve sněhu od F. Kavána z roku 1893 (Foto: Václav Udatný)

Největší počet stanic jsme však zachytili na hřebenové silnici, místní komunikaci ve správě obce Jestřabí v Krkonoších na Křížlické vyhlídce a dále poblíž penzionu Roudenka. Pokrytí podle vyhlášky, která nepočítá s terénním profilem, tam indikovalo pro síť A Českého rozhlasu (ČRo) dokonce příjem uvnitř budovy a pro síť TELEKO mimo budovu. Situace podle metodiky ITU 1812-5 jak přes VPortál tak i digi.ctu/dtv už byla zcela jiná. V nadmořských výškách 700 m.n.m 760 m.n.m. je indikováno dobré pokrytí jen pro ČRo z vysílače na Černé hoře, zatímco výrazně s nižším výkonem pracující vysílač TELEKO z nižšího místa na Černé hoře pokrytí na Křížlické vyhlídce a u Penzionu Roudenka nezobrazí. V následující tabulce je dobře vidět, jak klesá pokrytí v průběhu naší cesty do údolí Jizerky.

Celá silníce 286 přes obec Vítkovice, až po téměř Dolní Mísečky, byla bez digitálního signálu Radiožurnálu, který jinak byl naším spolehlivým průvodcem po cestě autem.

V Krkonoších jen na parkovišti Horních Míseček hrál venku i multiplez ČRA z Prahy v bloku 7A (výkon 750 W), což se na žádné z map pokrytí nevyskytovalo. Přesto toto místo nezachytilo nejvíce stanic, pouze 62 včetně moravského ČRo BRNO  (Foto:Václav Udatný)

Během našeho testování jsme se přesvědčili, že i predikce založené na terénních profilech v hornatém terénu mohou přinést mnohá překvapení. Jednak na otevřených výše položených místech bylo možno poslouchat kromě finální sítě A i čtyři další multiplexy, vysílající až z Prahy, respektive až z Pradědu v moravském bloku 12D. Další stanice, které přispěly k rekordům byly ale stanice z Německa a Polska.

 Co jsme si z našich cest odnesli?

Současné komerční sítě ukončí svůj provoz v uvedených frekvenčních blocích koncem tohoto roku, protože jim skončí platnost individuálních oprávnění.  Podrobněji se touto změnou zabýval náš včerejší článek

Co se stane se starými sítěmi DAB+? Většině vyprší licence ke konci roku

Celoplošná síť A veřejnoprávního rozhlasu (bloky 12C v Čechách a 12D na Moravě) je dnes vybudována na co nejširší pokrytí a doplňována vysílači i na vnitřní příjem (indoor), což se až na výjimečné případy při našem testování potvrdilo. Přenosné přijímače TECHNISAT nezklamaly, je možné je i použít na jedině v DABu vysílané programy ČRo za jízdy i ve starším autě, které DABem není vybaveno, nebo při jízdě ve vlaku, jako je

GALERIE od Honzy Potůčka

Pro budoucí nadšence digitálního rádia je na trhu dostatek přijímačů, ale obchodníci nejsou dostatečně informováni (viz náš článek v úvodu), dokonce i u jednoho výrobce (a ani Technisat není výjimkou) mohou být implementovány čipy s různou citlivostí. V oblastech s problematickým pokrytím známka „DAB+ OVĚŘENO“ pouze ověřuje dekódování signálu DAB+, české znaky, češtinu a další. Avšak vyhodnocení citlivosti, resp. zda je přijímač určen pro kvalitní přenosný příjem uvnitř budov v hustých městských aglomeracích, chybí.

Pro orientaci budoucích posluchačů, zda doma, na chatě, chalupě nebo v létě v kempu budou mít možnost DAB+ poslouchat, je vyhodnocení pokrytí podle oficiální vyhlášky 22/2011 Sb. nanic, může sloužit jen pro posouzení rozvojových kritérií, které tak budoucí provozovatelé v našem kopcovitém terénu lehce splní. Z výše uvedeného testování vyplynulo, že pokrytí „výborné“ se blíží vnitřnímu pokrytí a „dobré“ venkovnímu za jízdy.

Dá se předpokládat, že nástroj VPortál bude ČTÚ udržovat co nejaktuálnější a vybaví jej dalšími funkcemi, případně i nejnovějšími metodami predikcí a bude tak pro rozhodování o pořízení nového přítele na cestách užitečným pomocníkem.

Co vy na to?

Článek vznikl ve spolupráci s kolegy Potůčkem a Herwigem, kteří si zaslouží poděkování za dobrý námět. Nemáte také zkušenosti s příjmem digitálního rozhlasu u vás? Již jsme se dozvěděli že moravská síť ČRo se dá přijímat i na šumavském Zadově. Třeba na Moravě zachytíte také regionální vysílání plzeňského studia ČRo. Za vaše reakce vám předem děkujeme.

Úvodní snímek: Nakonec Technisat naladil 115 stanic u penzionu Roudenka (Foto Václav Udatný)