Přijímače DAB+ na cestách, aneb Bude mi nové rádio hrát doma i na chatě?

Podívali jsme se, jaká je situace na trhu s přijímači DAB+ před spuštěním nových digitálních rozhlasových sítí, zejména jak jsou obchodníci připraveni vysvětlovat zákazníkům nové možnosti digitálního rozhlasu. Neopomineme ani objasnit, co se myslí mobilním příjmem, nebo jak je vzájemně provázán s příjmem indoor a outdoor.

ČTÚ všem osmi operátorům, úspěšným ve výběrovém řízení na udělení práv k využívání rádiových kmitočtů v pásmu 174–230 MHz, již příslušné kmitočtové příděly udělil. Součástí jsou ale i splnění podmínek výběrového řízení, ve kterém byla stanovena rozvojová kritéria, která by měla zajistit úspěšný rozvoj vysílání DABu a efektivní využití přidělených kmitočtů. Mezi nimi je podmínka pokrytí 50% obyvatelstva a dálnic do konce léta 2025 a do léta 2026 až 80 % u dvou celoplošných sítí. Podmínky pro pokrytí regionálními sítěmi jsou o něco volnější.

Podle čeho se bude pokrytí vyhodnocovat

Podkladem pro vyhodnocení plnění rozvojových kritérií jsou výpočty pokrytí podle vyhlášky č. 22/2011 Sb., o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského rozhlasového vysílání šířeného ve vybraných kmitočtových pásmech metodou ITU-R P.1546-3 CA, což znamená zajištění příjmu na vnější anténu pro zajištění pokrytí obyvatel a/nebo dálnic. Tato vyhláška, která byla stanovena již v době přechodu na digitální televizní vysílání, stanoví spoustu podmínek pro měření a minimální intenzity elektromagnetického pole včetně podmínek pro subjektivní hodnocení kvality signálu a vychází z premisy, že pro DAB je minimální intenzita 58 dBµV/m na vnější anténě na střeše budovy nebo ve výšce 10 m nad terénem, či 3m při jízdě měřícím vozem (52 dBµV/m). Pro provozovatele je potud vše jasné, jak mají plánovat svou výstavbu, aby splnili podmínky rozvojových kritérií. Bude to však dostatečnou zárukou pro rozšíření DABu mezi obyvatelstvo?

Aby došlo k úspěšnému rozvoji, musí být dostatek obsahu a dostupné přijímače. Dá se předpokládat, že v první fázi bude na nových vysílačích jednak obsah, který je dnes na FM a potom ten, který je v dosavadních dočasných sítích. Co se týká přijímačů, tak v autech jsou u nás DAB+ přijímače povinné od roku 2020, ale to je zcela odlišná kapitola, protože jsme známi poměrně letitým vozovým parkem, takže penetrace prozatím nebude velká. V domácnostech podle odhadů je penetrace přijímačů minimální, zhruba 15 % ve srovnání se 100 procenty analogových.

Jsou obchody připraveny na poptávku po DAB rádiích?

Zdánlivě je jich na trhu dostatek. Ale jaké nastane překvapení, když se dostanete do sekce Digitální rádia DAB+ a najdete tam rádio budík (jako nejlevnější DAB rádio), FM analogová rádia s „datovou službou RDS“ nebo, že „DAB+/DAB rádio s barevným displejem má grafické rozhraní a díky RDS zobrazuje dodatečné informace“.

Někteří zákazníci se v recenzích ptají, jak je možné, „že pár kilometrů od německých hranic jim hraje jen ČRo“, což se týkalo levného rádia Technisat RDR s anténou v poutku, nebo poznámka u rádia GOGEN DAB 300 N, jednoho z prvních s certifikací od CRA, že „po zapnutí není schopné v panelovém domě zachytit signál Českého rozhlasu HK. Přitom pokud rádio umístím ven, ČRo se chytí. Je možnost koupě nějaké rozšiřovací antény?“ V tomto případě zcela jistě ne, protože je vybaven pevnou teleskopickou anténou, ale jak už to tak u obchodníků bývá, nabízejí DAB+ antény, které „značně zlepšují dosah a kvalitu přijímaného signálu. Podporují navíc i televizní standard DVB‑T2“. Jako kdyby DAB používal ty samé kmitočty jako DVB-T2! Uvedené citáty (kurzívou) byly nalezeny u dvou renomovaných e-shopů s elektronikou.

A neodpustím si citovat ještě jednoho obchodního rádce: “Když hledáte dobré rádio DAB+, ceny mohou být vysoké“, a opravdu hned na první stránce je 24 přijímačů v cenách od 17,5 do 7 tisíc korun. Obvykle jsou definovaná jako přenosná a se zabudovanou teleskopickou anténou. Ale koupíte si do obýváku takto drahý přijímač a vysunete si uvnitř anténu, když je stejně podle vyhlášky DAB plánován na venkovní anténu, která zjevně ve vašem rozvodu STA stejně není, a rozhlasová zásuvka je pro pásmo FM?

Jak je to s příjmem DAB+ uvnitř budov?

I když rozhlas v dnešní době posloucháme převážně v autech a příjem DAB vysílání při pohybu je dostatečně robustní, tak příjem rádia doma nám může zpříjemnit práci na home office nebo čas při jiné činnosti, protože sledování televize nám jednoduše další činnost naplno nemůže dovolit.

V době od vydání citované vyhlášky však došlo k výrazným úpravám vstupních parametrů pro výpočet minimální intenzity elektromagnetického pole a ke změně definic typu příjmu, za který je považován pro plánování DAB pouze přenosný nebo mobilní příjem, který znamená, že přijímač s připojenou nebo vestavěnou anténou se používá venku nebo uvnitř ve výšce nejméně 1,5 m nad úrovní země. Nejnovější doporučení, ITU-R BS.2214-3 z roku 2019, dále přenosný příjem rozděluje na vnitřní a vnější, kdy přijímač pro vnitřní příjem (PI) je vybaven pevným napájecím zdrojem, zatímco vnější (PO) je závislý na bateriovém napájení. Antény jsou buď zabudované nebo se zdířkou pro externí anténu u vnitřního příjmu nebo připojitelné/zabudované u vnějšího příjmu. Předpokládá se jejich použití v příměstských oblastech, zatímco přenosné přijímače pro ruční příjem (PI-H, PO-H) předpokládají městské použití.

Mobilní vnější ruční příjem (MO-H) odpovídá příjmovému scénáři v rychle se pohybujícím vozidle bez spojení s externí anténou, ale se svou vlastní teleskopickou anténou nebo tvořenou kablíky k sluchátkům. Při tom samotný mobilní vnější příjem (MO) se týká případů zabudovaných přijímačů spojených s vnější anténou vozidla.

Výše uvedená tabulka představuje různé vazby mezi jednotlivými módy příjmu a vypočtenou požadovanou sílu elektromagnetického pole pro výšku antény 1,5 m nad zemí. K jejím výsledným hodnotám se dospělo na základě různých testů a obvyklých statistických průměrných hodnot pro úroveň zabezpečení EEP=3A.

Pokrytí DAB sítě A Českého rozhlasu

První finální DAB+ síť ČRo se budovala postupně několik let až do pokrytí 95 % populace. Problém se ale vyskytoval zejména uvnitř budov v husté městské zástavbě, protože příjem rádiových vln na kmitočtech těsně pod 230 MHz se značně liší od pásma FM vysílání. Mají kratší vlnovou délku, která komplikuje jejich ohyb a prostupnost do budov, v dnešní době navíc zateplovaných. Proto ČRo přistoupil společně s Testcom a ČTÚ k vypracování nové metodiky pro stanovení predikce kvalitního příjmu a definovali 3 úrovně intenzity elektromagnetického pole. V návaznosti začali realizovat výstavbu dokrývacích vysílačů.

Pro kvalitní příjem v autech, ve venkovním prostředí a v samostatných domech (odpovídající zhruba MO) definovali intenzitu elektromagnetického pole 58 dBµV/m. Jako realistickou hodnotu pro dostatečný vnitřní příjem v městských budovách v místnostech s okny (PO-H) intenzitu 72 dBµV/m a konečně pro kvalitní příjem v budovách v hustých aglomeracích i uvnitř místností bez oken (PI-H) intenzitu pole 78 dBµV/m. Tento třetí nejnáročnější stupeň je určen, a je přínosem, především pro větší města s komplikovanějším terénním profilem a hustou zástavbou. Uvedené řešení představil technický ředitel ČRo Karel Zýka v přednášce „Šíření signálu uvnitř budov (Indoor) a další rozvoj sítě DAB+“ v roce 2022 na Konferenci Radiokomunikace.

Od teoretických predikcí zpět k realitě

Samozřejmě předchozí dva odstavce budoucímu kupujícímu se správným výběrem přijímače moc nepomohou, technické parametry příjmu výrobci u svých přijímačů již dnes neuvádějí a rozdíly v citlivosti použitých čipů tu rozhodně jsou. Určitým vodítkem by molo být, zda má přijímač pečeť „DAB+ ověřeno“ od CRA. Prozatím však předmětem testu jsou zejména jen jazykové lokalizace, ladění, DLS a SLS, a testy dekódování. Určitě by pomohlo, kdyby součástí certifikace nebylo jen prohlášení výrobce, že splňuje minimální požadavky podle normy ETSI TS 103 461 V1.2.2 z října 2020, ale že je vhodný např. pro vnitřní/indoor příjem v příměstské zástavbě. Tuto klasifikaci by mohli přejímat obchodníci a poskytovat zákazníkům kvalifikované odpovědi.

Další možností, kde by se zájemce o koupi DAB přijímače pro svou lokalitu mohl přesvědčit, jsou dva webové portály ČTÚ.

První z nich digi.ctu.cz/dtv vychází z definic pokrytí podle stále platné zmíněné vyhlášky č. 22/2011 Sb., a umožňuje zadat konkrétní adresu, pro kterou hledám pokrytí. Následně vybrat provozovatele sítě (případně majitele individuálního oprávnění) a vidět, zda mám šanci příjmu. Světle modrá barva zobrazuje možnost mobilního příjmu mimo budovu (označované jako venkovní/mobilní), což bude odpovídat intenzitě elektromagnetického pole zmíněným 58 dBµV/m a tmavě modrá barva zobrazuje možnost příjmu uvnitř budovy, avšak bez odlišení, zda u okna nebo třeba v koupelně.

Příjem COLOR DAB+ mimo budovu podle vyhlášky č.22/2011 na vyznačeném místě

Vzhledem k tomu, že výpočty podle vyhlášky vycházejí z modelu terénu bez uvažování překážek na povrchu terénu, bude pravděpodobně reálné pokrytí rozhlasovým signálem rozdílné od pokrytí vypočteného. Proto je na uvedených stránkách ČTÚ možné provést srovnání podle mezinárodního doporučení ITU-R P.1812-5, které zahrnutím terénních nerovností zobrazené pokrytí více přibližuje reálnému stavu.

Žádný příjem COLOR DAB+ podle ITU 1812-5 na vyznačeném místě

Druhý z nich, vizualizační portál VPortál ČTÚ, v zásadě umožňuje totéž s tím, že pro výpočet pokrytí je využit jen matematický model šíření signálu podle doporučení ITU-R.P. 1812-5 a uvádí více podrobností o vysílačích. Pro zadané adresní místo, nebo kliknutí se nám objeví hláška, zda je pokrytí signálem daného vysílače dobré, výborné nebo nepokryto. Opět se však nedozvíme, jaký je vztah mezi dobré a výborné, resp. co je vztaženo k uznávaným značením indoor/vnitřní nebo outdoor/vnější.

Nepokryto pro COLOR DAB+ podle ITU 1812-5 na vyznačeném místě

Poslední náhled na stejnou situaci přes VPortál podle ITU 1812-5 nám potvrzuje zjištění, že predikce podle vyhlášky sice splní rozvojová kritéria provozovatele sítě, ale má si pořídit posluchač přijímač, když přesnější odhady mu stabilní příjem vylučují?  A jak často tato situace nastává? Nezbývá tak nic jiného než se o tom přesvědčit testem vybraného přijímače.

Co připravujeme pro čtenáře (a budoucí DAB posluchače)

Pro většinu stávajících DAB sítí bude konec roku posledním dnem vysílání. Mnozí operátoři přeladí své kmitočty provozované na základě individuálních oprávnění na kmitočty vydražené v aukci. A s výrazně větším výkonem, srovnatelným s dnešní celoplošnou sítí A Českého rozhlasu, která by měla pokrýt uvnitř budov více jak 50 % obyvatelstva. Žádná propagační státní kampaň, jak tomu bylo zvykem při zavádění terestrické televize, není pro podporu DABu ve výhledu a znalosti u obchodníků a samozřejmě i mezi obyvatelstvem jsou takové jako jsme popsali výše. Mohou pomoci s predikcí příjmu u vás doma nebo na chatě alespoň srovnávací portály ČTÚ? A kterému víc věřit?

Proto jsme se rozhodli v redakci přinést čtenářům alespoň nějaké srovnání možností příjmu. Není to běžný test jednotlivého přijímače, ale o jeho chování z hlediska příjmových vlastností v husté městské aglomeraci, v příměstských oblastech individuální výstavby nebo na samotách v horských údolích.  Pokusíme se zjistit nakolik různé přenosné komerční přijímače jednoho výrobce v počtu zachycených programů odpovídají údajům podle portálů ČTÚ a jejich teoretickým modelům pokrytí. Podrobněji se našim „měřením“ budeme věnovat v příštím článku, ale už dnes můžeme prozradit, že venku jsme zachytili i přes 100 programů. A nebylo to jen někde v pohraničních horách, ale na okraji Prahy. A signál sítě „A“ ČRo byl uvnitř budov ve všech místech, kde jsme s našimi přenosnými přijímači byli.