Malý televizor s úhlopříčkou 109 cm (jak se ty časy mění…), s rozlišením Ultra HD (4K) a základním HDR10 je vybaven operačním systémem Android 11. Zaplatíte za něj 6.990 Kč, a to jsme u kousku pro sezónu 2024/25.

SRT 43UD6593 je sice proveden v plastu, avšak vnější styl je moderní, bezrámový, takže rámeček je pouze z boku a aktivní část obrazovky je obroubena částí neaktivní o šířce několik milimetrů. Jak vidíte i z úvodního snímku, klasická obruba je, jako obvykle, pouze ve spodní části do které je panel zasazen.

Výrobce s tímto přijímačem míří zejména na poměr cena/výkon, nezapomíná na „červené tlačítko“ HbbTV, které je v nejnovější verzi 2.0, a míří také na hráče, a to díky překvapivé výbavě rozhraním HDMI. Na stránkách produktu se sice hovořilo o čtyřech a ve skutečnosti jsou tu „jen“ tři, ale co je důležitější, máme ze zastoupení potvrzeno, že jde vždy o verzi 2.1. Potěší i bezdrátové připojení, které je sice ve verzi Wi-Fi 4 (co to je), ale pracuje i na méně zarušené frekvenci 5 GHz.

Rozhraní jsou orientována na levý bok, další jsou na zadní straně a jdou směrem dolů. Napájení je klasicky integrované, šňůra je ovšem tentokráte pevná a dlouhá asi 170 cm.

Jak vidíte je tu vše, co byste si mohli v této třídě, a při této ceně, přát. V podstatě to vypadá na skoro ideální televizor typicky do dětského pokoje…

Tradiční instalace, překvapivě výborné třídění kanálů

Vruty a plastové nožičky a také na nich nenaznačená pravá a levá strana. Stranu najdete jen na panelu, což je, tak říkajíc, stejně houby platné. A protože jistící kolíky nejsou na nožičkách a jejich protikusech udělané právě ideálně, dá montáž trochu zkoušení. To vše ale k výrobkům nejnižší třídy tak nějak patří a nedivíme se tomu.

Zprovoznění televizoru s Android TV bylo popsáno mnohokrát, takže jen perličky. Jako obvykle vám Google s instalací nijak nepomáhá a čeština je někdy až tragická. Například u jednoho ze souhlasů (ochrana osobních údajů) bylo na výběr: „Přijmout“ nebo „Pokles“.

Ale to je spíše k pousmání…

Závěrečné ladění tuneru DVB-T2 představovalo ukládání všeho nalezeného do jednoho seznamu a na úplný závěr jsme automaticky skončili na domovské obrazovce (Home, domeček) s upozorněním „Nový vzhled, snazší navigace“ a dovětkem „Používání televize je nyní snazší“.

Hm…

V Home se samozřejmě nalézáte na Netflixu, naštěstí vstup do živého TV vysílání byl už na třetí pozici, což zde také byl jeden ze dvou způsobů, jak se do něj dostat. A protože obvyklý přístup přes tlačítko televizorku na dálkovém ovladači nepracoval, druhou cestou jsou vstupy a výstupy.

Seznam stanic je směsicí rozhlasových a televizních kanálů, umístěny byly i u DVB-T2 „satelitně“ od 8xx. Počítejte také, subjektivně vzato, s nižší citlivostí tuneru. Přijímač nenaladil stanice FTV Prima, které náš nový referenční televizor Hisense 65U7KQ (2023) v téže době bez problémů zvládl a před časem je zvládl i rozměrnější Strong SRT 50UF8733 (2024). Setřídění kanálů tentokráte fungovalo velmi dobře. Ať už pro mazání či přesunutí jsme mohli vybrat více položek, a to i na přeskáčku. Samotné operace pak řídíte barevnými tlačítky.

Ovládání s trochou zvyku, opět dvojí menu

Dálkový ovladač pracuje kombinovaně, tj. přes infra a Bluetooth a není tak problém televizor z vedlejší místnosti řídit či dokonce vypnout. Pro zapnutí už ale musíte vyřešit přístup signálu, který jde přes infra.

Ovladač je skoro stejný, jako u většího Strong SRT 50UF8733 (test). „Skoro stejný“ až na důležitou středovou část, kde je vše trochu jinak a tohle bude chtít zvyk! Jinak uspořádaná jsou například tlačítka Home a vyvolání hlasového asistenta (nepracuje v češtině) a „domov“ u nás zpočátku představoval největší problém. Po pravdě – u rozměrnějšího modelu to bylo podstatně příjemnější!

U OK/Enter je také tlačítko televizorku, to ale pro vstup do tuneru nefunguje, v něm vyvolává EPG, a tak se ptáme, proč tam vlastně ikona živého TV vysílání je?

Na dálkovém ovladači rovněž najdete samostatná tlačítka hlasitosti a postupné volby kanálů, v druhém případě můžete využít i šipky nahoru/dolů. Tlačítko OK/Enter pak spolehlivě zobrazovalo seznam naladěných stanic, ten se však choval trochu nestandardně. Většinou jsme se po něm pohybovali běžným způsobem, tedy po položkách zatímco seznam byl v klidu. Občas tomu ale bylo naopak a dělo to, jako bychom na počítačové klávesnici zmáčkli „Scroll Lock“.

Tohle by opravdu opravit chtělo!

Jak vidíte ze snímku ovladače, barevné klávesy jsou zcela dole, nad nimi je například Info a teletext a následuje blok aplikací s tlačítkem USB pro vyvolání správce souborů, resp. zabudovaného multimediálního přehrávače.

Jsme u Android TV 11, nicméně domovská stránka byla po aktualizaci připodobněna Google TV s tím rozdílem, že některé vodorovné pruhy šly přesunout nebo odstranit a na totéž jsme už minimálně jednou narazili i u zařízení přímo s Google TV. Firma v tom má momentálně trochu chaos a jakoby se nemohla rozhodnout, kterým směrem se se svým operačním systémem vydá.

K dispozici je také – v tuneru, tedy po vyvolání živého TV vysílání – druhé menu. Stejně jako u zmiňovaného rozměrnějšího televizoru je vodorovné a umístěné ve spodní části obrazovky. Na položce Napájení pak můžete vypnout obraz a ponechat pouze zvuk, více o menu najdete právě v testu SRT 50UF8733. I toto menu by chtělo upravit, resp. by chtělo alespoň tři, čtyři nejpotřebnější položky vytáhnout dopředu. Včetně zmiňovaného vypnutí obrazu…

Jednoduché EPG sice se zvukem a obrazem, ale také se změnou kanálu při posunu po stanicích. Tohle mají novinky od Strongu pro rok 2024, zdá se, společné. Foto: autor

EPG bez upozornění, bezproblémové HbbTV

Programová nabídka je jednoduchá, přejetí na novou stanici v seznamu způsobí také změnu v tuneru. Obraz vidíte na pozadí, zvuk se nepřerušoval ani při vstupu ani při odchodu.

Upozornění na pořad zcela chybí, přejetí na další den je jednoduché a stačí použít barevná tlačítka. Jak rovněž vidíte na snímku výše, zobrazit si můžete nechat i podrobnější popisek.

HbbTV 2.0 bylo vyzkoušeno na kanálech ČT a Novy. Přehrání jednoho pořadu a několika krátkých ukázek nevykazovalo žádné problémy a v pořádku bylo i navazování po reklamě, resp. po změně kvality.

Na ČT nebyly potíže ani s přehráním aktuálně vysílaného pořadu od začátku, což ale nemusí sedět vždy, protože tady se někdy objeví problém s jedním konkrétním pořadem zejména v okamžiku těsně po zahájení vysílání. Tohle ale ČT dlouhodobě neřeší stejně, jako třeba tzv. lištu.

Aplikace, které jsou k dispozici po instalaci. Foto: autor

Slušné chování nejen při instalaci aplikací

Ta pracuje ve stylu „najdi, spusť a jdi na další“, takže máte při zprovozňování o starost méně a je i podstatně svižnější. Televizor máme domluven na dlouhodobý test, takže aplikace vezmeme spíše zběžně, resp. se podíváme jen na některé. Jaké IPTV a VoD, obecně vzato, přehraje i tento televizor, resp. operační systém Android TV, najdete v samostatném článku, jehož zdrojem jsou oficiální údaje výrobců.

Pro potřeby tohoto testu jsme vyzkoušeli Lepší.TV, která byla funkční, jen zde Strong bohužel nedokázal vypnout obraz a ponechat pouze zvuk (naštěstí má vlastní šetřič obrazovky), což platilo i u Disney+ a zdá se to být vlastnost a samozřejmě i mínus.

Zmiňované Disney+ bylo nutné přeinstalovat, protože původně nabídnutá aplikace se odmítala propojit s aplikací v mobilu, takže tady pozor i když to není nic neobvyklého.

Prima+ ke které jsme díky další spolupráci získali přístup byla zcela bez problémů, výrobce zavedl výtečné párování s aplikací v mobilu a stačí si ji jen pustit, najet na příslušnou volbu a sejmout QR kód z obrazovky televizoru. Toť vše!

Problém nebyl ani s dalšími aplikacemi, jako Canal+ (opět skvělé párování s APP v mobilu), iVysílání, Voyo či Youtube, které poslední dobou vyniká naprosto šíleným navrhováním doporučených pořadů.

Jsme u Androidu, zrcadlení obrazovky z mobilu tedy není obecné, nýbrž vyžaduje aplikaci kompatibilní s Google Chromecast. Zde jsme výstup na televizor vyzkoušeli s výborným mobilem Samsung Galaxy A54 5G (Android 14, test) přes aplikaci iVysílání. Vše proběhlo klasicky, tj. bezproblémově a s velmi vysokou obrazovou kvalitou na TV.

Interní přehrávač je slušný u muziky a fotek, u videa je už slabší. Paměťová karta SD tu pochopitelně není, ikona označuje interní flash disk. Foto: autor

Jednodušší video, ale přehrání BMP i FLAC HD

Televizor má zabudovaný multimediální přehrávač, takže jsme krátce prověřili i jeho kompatibilitu. Zvládá pouze přehrávání z USB, ale protože jsme u Android TV, doinstalovat samozřejmě můžete i něco, co zvládne serverové médium.

Souborové formáty USB, jako obvykle nebyly udány, po vyzkoušení se ukázalo, že jde o obvyklý FAT32 a NTFS, u exFAT nám televizor vypsal, místo hlášení, že ho nepodporuje – něco jako médium porušeno…

Zabudovaný přehrávač si poradí s běžnou fotografií, plus BMP a GIF (TIFF nikoli), i muzikou, včetně FLAC HD! U videa jde pak o u televizorů kritické formáty Xvid a Divx (nebere ani jeden) a také práci s externími titulky. Ty byly v pořádku a nastavíte jim znakovou sadu a barvu, velikost už nikoli. Ta standardní ale byla – kupodivu – dostatečná, což je vzhledem k malým znakům použitým u EPG a Info zajímavé.

Tentýž přehrávač jsme využili pro ověření přehrávání obsahu s vysokým dynamickým rozsahem HDR (co to je), a to na obvyklých převážně zcela oficiálních ukázkách.

Přehrávání obsahu s HDR10, který je dnes v této oblasti stále s přehledem nejrozšířenější, bylo vcelku standardní. Na zatmaveném byly detaily spíše výraznější (pro oči autora jde o současný lehký nadprůměr), na scéně přesvětlené šlo o klasický standard, nebo chcete-li průměr. Ten obsah je navíc dnes přehráván (pro oči autora) obecně lépe. Jak nicméně bylo zmíněno, obsah s vysokým dynamickým rozsahem je hodně subjektivní záležitost.

„Info“ zobrazuje údaje o kanálu a pořadu. Jak vidíte, vše je opět v drobném písmu, což je zcela zbytečný problém Strongem použité platformy. Foto: autor

Jaký je? Pamatuje si…

Na rozdíl od zde stále zmiňovaného rozměrnějšího modelu pro 2024, Strong SRT 50UF8733 (test), tento televizor po zapnutí vstupoval do posledního použitého režimu. Co vstupoval! On to dělal natolik perfektně, že pokud jsme třeba na domovské stránce najeli na třetí ikonu zleva, po zapnutí TV jsme na ní byli také! Samozřejmě se vracel i do TV tuneru s čímž má řada televizorů v poslední době problém a dělal i to, že se vracel přímo do aplikace (zkoušena Lepší.TV a Disney+) a někdy dokonce i na pořad.

Vynikající!

Proč to nejde jinde?

Mezi výhody, které příznivci Googlu nejspíše ocení, patří i to, že tu je Android TV 11, ale už s modernější visáží Google TV navíc kombinované s možností přesouvání (a vymazávání) vodorovných pruhů, což při aktualizaci tohoto druhu není zvykem, vylepšeno bylo (konečně) i vyhledávání aplikací. Pro herní fanoušky pak budou jasnou výhodou tři HDMI 2.1, pro všechny kabelově nepropojené bezdrátové Wi-Fi 4 fungující i na méně zarušených 5GHz.

Obraz i zvuk představují klasiku o které se nemá smysl šířit, nic výjimečného tady samozřejmě nečekejte. Obé odpovídá třídě i ceně, nicméně obraz si můžete přece jen o něco vylepšit (základní podání je klasicky trochu „šisnuté“, ale spíše méně), se zvukem neuděláte nic, DTS samozřejmě k dispozici není. To bychom ale ani nečekali!

Hodnocení

  • PRO: cena/výkon, po zapnutí je TV schopna vrátit se do příslušného režimu (a někdy ještě víc…), 3x HDMI 2.1, výborně fungující třídění kanálů (překvapení), včetně výběru více stanic (další…)
  • PROTI: subjektivně vzato nižší citlivost tuneru, tlačítko televizorku na DO nefunguje pro vstup do tuneru, někdy nestandardní chování seznamu stanic, zbytečně malé znaky například v EPG, pro někoho i to, že v EPG chybí upozornění na pořad

Štítky