Moderátoři vytvoření umělou inteligencí, jak je používá například soukromé Expres rádio, se na obrazovce České televize ani ve vysílání Českého rozhlasu nikdy neobjeví, slíbili na středečním semináři v Poslanecké sněmovně generální ředitelé obou veřejnoprávních médií.
Jak Česká televize, tak Český rozhlas přitom umělou inteligenci (AI) již využívají, ovšem v rozdílné míře. Zatímco rozhlas je za určitých okolností připraven používat obsah generovaný AI, Česká televize se tomu zuby nehty brání. Jak řekl její generální ředitel Jan Souček, Kavčí hory jsou v tomto ohledu dost konzervativní a to natolik, že „ta konzerva je spíše uzavřená než otevřená“. Přesto Souček už na sklonku loňského roku pověřil ředitele zpravodajství Petra Mrzenu vedením pracovní skupiny, která monitoruje současný stav používání AI uvnitř ČT a navrhla interní pravidla, jimiž by se měli zaměstnanci ČT při využívání AI řídit. Tzv. Charta AI představuje podobný soupis pravidel, která před časem zveřejnil i Český rozhlas.
Rozhlasová pravidla zapovídají používání syntetizovaného hlasu moderátorů ve vysílání a omezují používání hlasu zemřelých osobností výhradně k citacím jejich vlastních výroků nebo textových děl. Tímto způsobem Český rozhlas nechal přede dvěma lety „namluvit“ audioverzi knihy Karla Gotta Moje cesta ke štěstí. „Považoval jsem to za skvělý nápad, ale zároveň jsem byl první, kdo upozornil na otázku etiky při využívání umělé inteligence tímto směrem,“ prohlásil na semináři pořádaném předsedou sněmovního podvýboru pro média a svobodu slova Stanislavem Berkovcem (ANO) generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Zároveň kategoricky odmítl, že by veřejnoprávní rozhlas někdy přikročil ke stejné praxi jako pražské Expres rádio, které v nočních hodinách nasazuje syntetizované moderátory, kteří používají hlasy reálných moderátorů stanice.
Syntetizovaný hlas čte internetové články Českého rozhlasu
Jestliže ve vysílání ČRo se umělí moderátoři nevyskytují, syntetizovaný hlas vytvořený umělou inteligencí po vzoru skutečného moderátora rozhlas používá u audio verzí svých článků na internetu. Jde o hlas moderátora Pavla Prouzy, který vzešel z interního konkurzu, prozradila na semináři vedoucí Oddělení strategického rozvoje Českého rozhlasu Martina Májíček Poliaková. Médium s moderátorem uzavřelo autorskou smlouvu. Obě veřejnoprávní média pak mají interní týmy, které se přímo zabývají nejen otázkou využívání AI, ale také autorských práv a bezpečností. Jak totiž zdůraznil ředitel zpravodajství ČT Petr Mrzena, pokud by Kavčí hory pustily AI ke svému veškerému obsahu, mohla by na tom ČT tratit z hlediska autorských práv k pořadům, jejichž části by poté AI používala pro generování vlastního obsahu.
Česká televize i Český rozhlas využívají AI i na informačních telefonních linkách. Rozhlas v oddělení rozhlasového poplatku, kde v době největší špičky umělá inteligence odbavila skoro dvě třetiny telefonátů, televize pak v diváckém centru. Směrem k vysílání pak ČT zastává pro používání AI konzervativnější přístup, i když nedávno ukázala přímo na obrazovce, jak umělá inteligence dokáže z analýzy minutového vystoupení moderátorky Jany Peroutkové vytvořit vlastní sdělení, které ČT odvysílala přímo v Událostech, komentářích. A vůbec prvním pokusem s AI ve vysílání pak byla syntetizovaná moderátorka Matylda, která v roce 2021 pokládala v předvolební debatě otázky lídrům kandidujících politických stran. „Překvapilo nás, jak sofistikované dotazy dokázala vygenerovat,“ připustil Petr Mrzena.
Česká televize vypracovala pro používání umělé inteligence pravidla, která pojmenovala Charta AI (Foto: Václav Udatný)
Pravidla, která uplatňuje ČT při práci s umělou inteligencí (Foto: Václav Udatný)
Jako z románu Karla Čapka: ČTK označuje AI obsah zkratkou „rur“
Umělou inteligenci používá pro generování obsahu také Česká tisková kancelář (ČTK). Šéfredaktorka zpravodajství Radka Matesová Marková uvedla, že agentura takto zpracovává především výsledky voleb. Poprvé takto využila AI už při senátních volbách v roce 2018. „Veškeré výstupy ale nejprve prochází pečlivou editorskou kontrolou, do servisu neodchází nic, co by nejdřív neviděl člověk,“ upozornila Matesová Marková s tím, že to rozhodně není tak, že by AI sama vytvářela obsah, ale pouze pomocí algoritmů zpracovává data od Českého statistického úřadu. ČTK takto vydala už 4500 zpráv generovaných AI, ale za stejné období vyprodukovala celkem přes milion zpráv, takže ty od umělé inteligence zatím tvoří zanedbatelnou menšinu. Agentura je označuje zkratkou „rur“, dodala Radka Matesová Marková.
Zástupci všech tří veřejnoprávních médií se na půdě Poslanecké sněmovny shodli, že mediální trh čelí stále silnějšímu trendu personalizace obsahu nabízeného prostřednictvím digitálních služeb a klíčovou roli přitom hrají algoritmy, které konzumentům nabízí konkrétní obsah. Jan Souček dokonce varoval před možností zhroucení duálního systému, protože komerční média podle něj začnou využívat algoritmy k co největšímu generování zisku a nebudou se ohlížet na pravdivost zpráv. Podle Josefa Holého, technologa a spoluautora podcastu Kanárci v síti, by bylo na místě uvažovat o vzniku veřejnoprávního algoritmu, který by uživatelům předkládat důvěryhodný obsah.
Diskusi na téma AI a médií připravuje i letošní konference DIGIMEDIA 2024, která se uskuteční 13. června v Praze na Kavčích horách. Televizníweb.cz je mediálním partnerem této akce.
Fotografie: Václav Udatný
