Bitva o zvýšení koncesionářských poplatků není zdaleka vyhraná, začíná jednání o memorandech o veřejné službě, zaznělo na 19. ročníku konference DIGIMEDIA 2024
Bezplatné sledování pořadů i lineárního vysílání České televize prostřednictvím internetové platformy iVysílání i pro diváky, kteří neplatí televizní poplatek, by mohlo v příštím roce skončit. Kavčí hory pracují na řešení, které by umožnilo využívat iVysílání pouze registrovaným uživatelům, jejichž účet bude spárovaný se seznamem plátců televizního poplatku. Na odborné konferenci DIGIMEDIA 2024 to ve čtvrtek 13. června prohlásil generální ředitel ČT Jan Souček. Změna souvisí s plánovanou redefinicí poplatníka, s níž počítá tzv. velká mediální novela od Ministerstva kultury ČR.
Náměstek ministra kultury pro audiovizi Michal Šašek a generální ředitel České televize Jan Souček (Foto: AČRA)
Komerční média se obávají vychýlení trhu
Hlavní body novely na konferenci představil náměstek ministra kultury pro audiovizi Michal Šašek, který zároveň vede pracovní skupiny pro změnu legislativy týkající se médií veřejné služby. V nich zasedají zástupci komerčních médií, včetně vydavatelů tisku a online médií. Vedle návrhů pro samotnou novelu se nyní budou zabývat memorandy o veřejné službě, která mají nově definovat a zpřesňovat, čím se mají Česká televize a Český rozhlas přednostně zabývat. „První setkání nad memorandy bude již tento pátek,“ uvedl Michal Šašek, podle něhož všechny navrhované úpravy financování médií veřejné služby mají ČT přinést navíc 865 a Českému rozhlasu 321 milionů korun ročně.
Ředitel pro regulaci a právní záležitosti EBU Richard Burnley, prezident Asociace provozovatelů soukromého vysílání Jiří Hrabák a generální ředitel skupiny Prima Marek Singer (Foto: AČRA)
Částky ale zpochybnil generální ředitel skupiny Prima Marek Singer. „Nikdo nepochybuje, že aby byl zachován duální systém, k nějakému navýšení dojít musí. Udělali jsme si vlastní propočet a místo 865 milionů Kč navíc pro ČT ročně nám vyšla částka 1,1 až 1,5 miliardy Kč plus inflace. Do deseti let by se mohlo stát, že rozpočet ČT stoupne na 10 miliard korun a to by už rozkolísalo trh,“ varoval Singer. Podle Kláry Brachtlové, prezidentky Asociace komerčních televizí, se nejprve měla sestavit memoranda se zpřesněním veřejné služby a teprve poté se mělo řešit financování ČT a ČRo: „Jsme zastánci duálního systému a pro oba typy médií musí existovat udržitelné prostředí. Neměli by být konkurenty, ale komplementy. Memorandum by mělo kolíkovat prostor, kde mají působit veřejnoprávní média. Reklama je hlavním příjmem komerčních médií, je pro ně životně důležitá.“
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral (Foto: AČRA)
Český rozhlas je podle generálního ředitele Reného Zavorala s návrhem velké mediální novely spokojen, ale měl jinou představu o platbách rozhlasového poplatku od právnických osob. Novela totiž firmy do 24 zaměstnanců od platby televizního a rozhlasového poplatku zprošťuje. „Nový systém nás znevýhodňuje, představuje pro nás pokles o 90 milionů korun ročně. Kompenzovat nám to bude zachování odpočtů DHP a zvýšení poplatku,“ uvedl Zavoral, který nevěří tomu, že by při schvalovacím procesu v Poslanecké sněmovně v novele zůstala médiím veřejné služby možnost vyžádat si od poskytovatelů internetu seznamy jejich klientů, kteří by měli automaticky platit koncesionářské poplatky, protože ty budou povinné i pro majitele chytrých zařízení.
Složení diskusního panelu v úvodní části konference DIGIMEDIA 2024 (Foto: AČRA)
Podle Jiřího Hrabáka, předsedy Asociace provozovatelů soukromého vysílání a generálního ředitele Rádia Impuls měl resort kultury nejprve definovat veřejnou službu a její rozsah a teprve poté řešit, kolik na ní bude potřeba peněz. „Souhlasím s názorem, že poplatek má být za jasný rozsah služby. Zákon ho dnes ale nestanovuje,“ upozornil Hrabák. Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral namítl, že zákon jasně definuje veřejnou službu už nyní a memoranda ji pouze zpřesní včetně toho, jaké procento obsahu internetového obsahu Českého rozhlasu se má objevit i v jeho vysílání. „Chceme memorandum připravit tak, aby fungovalo dříve, než bude platit velká mediální novela,“ slíbil Zavoral.
Nebývalý zájem o DVB-T2, sítě jsou téměř vyprodané
V druhé části prvního bloku konference DIGIMEDIA 2024 byla řeč o budoucnosti terestrického televizního vysílání v souvislosti se závěry Světové radiokomunikační konference WRC-23, která se konala na sklonku loňského roku v Dubaji. Petr Vítek z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR potvrdil, že na základě této konference se v terestrickém televizním vysílání nebude do roku 2031 nic měnit. Marcel Procházka, ředitel sekce regulace a právního oddělení Českých Radiokomunikací dodal, že k omezení terestrického vysílání by nedošlo ani bezprostředně po roce 2031, i kdyby o tom světová radiokomunikační konference v tom roce rozhodla. „Bylo by tam nějaké přechodné období, nenastalo by to tedy hned od roku 2032,“ dodal Procházka.
Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu Marek Ebert, technický ředitel TV Nova a TV Markíza Josef Uher a projektový manažer pro distribuci skupiny Prima Petr Míl (Foto: AČRA)
To potvrdil i předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Marek Ebert, podle něhož ale telekomunikační úřad bude bedlivě sledovat vývoj podílu jednotlivých televizních platforem. „Budeme průběžně ověřovat jejich využívanost a také tedy i terestrického vysílání. Budeme se ptát i vysílatelů, zejména komerčních televizí, na jejich postoj k terestrice. Zachování terestrického vysílání je jejich ekonomické rozhodnutí. Debatovat o tom budeme zejména do příští světové radiokomunikační konference v roce 2027, ale i po ní,“ uvedl Ebert, který potvrdil, že ČTÚ v rámci příprav nové Strategie spektra plánuje během letošního léta diskutovat se zástupci sektoru a poté předložit návrh do vlády.
Ředitel sekce regulace a právního oddělení Českých Radiokomunikací Marcel Procházka (Foto: AČRA)
Zástupci dvou největších komerčních televizí, technický ředitel televize Nova Josef Uher a projektový manažer pro distribuci skupiny Prima Petr Míl, se shodli na tom, že terestrické vysílání považují za důležité a chtějí ho zachovat. „Věříme lineárnímu vysílání i tomu, že bude v terestrice pokračovat i dalších 12 let,“ okomentoval Josef Uher fakt, že televize Nova nedávno požádala o prodloužení licence pro terestrické digitální vysílání do roku 2037. „Záleží na byznys modelu a na tom, jak se dostat k divákovi. Kde bude divák, tam budeme i my,“ shrnul Josef Uher. „Terestrické vysílání je účinný způsob pro doručení informací a stát by se měl zasadit o jeho zachování, my o něj máme zájem,“ doplnil Petr Míl z Primy.
Že je o terestrické televizní vysílání zájem, deklaroval Marcel Procházka z Českých Radiokomunikací vyprodaností programových pozic v celoplošných multiplexech. „Multiplexy 21 a 22 jsou plné, u multiplexu 23 máme tři přednastavené programové pozice a mimo ně už je místo jen pro jednu televizní stanici. Věřím, že se nám tento prostor podaří v blízké době vyprodat,“ uvedl Procházka. Zájem o volnou kapacitu hlásí i konkurenční operátor Digital Broadcasting, který provozuje celoplošnou televizní síť 24. „Když jsme přebírali multiplex 4 od společnosti O2, byla tato síť dimenzovaná na 80 lokalit, my nyní vysíláme z 88 a snažíme se spouštět další,“ přiblížil Radim Pařízek mladší. „Chceme také ukázat, že rozvoj sítě lze dělat formou jednofrekvenčních sítí, aniž bychom museli žádat o nové kmitočty,“ dodal.
Projektový manažer distribuce skupiny Prima Petr Míl, zástupce Digital Broadcasting Radim Pařízek mladší, ředitel sekce regulace a právního oddělení Českých Radiokomunikací Marcel Procházka a prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund (Foto: AČRA)
Zachování terestrického televizního vysílání i po roce 2030 podporuje Asociace provozovatelů mobilních sítí. „Nikdo nechce UHF pásmo úplně vypnout, jen říkáme, že po roce 2030 už nebude třeba celá jeho šíře pro televizi. Pořád tu je úvaha, že ke změně dojde na základě chování spotřebitelů,“ prohlásil prezident této organizace Jiří Grund, který situaci s kmitočty v pásmu UHF přirovnal k přednostnímu pásu pro autobusy hromadné dopravy ve velkých městech. „Ty existují proto, aby lidé, co jezdí do práce MHD, přijeli včas a vznikají kvůli tomu zácpy aut v jiných pruzích. Když postavíme na stejné trase metro, lidé přesednou do něj a přednostní pruhy ztratí smysl. A stejné to je s terestrickou televizí,“ uvedl Jiří Grund.
Michaela Suráková, Managing Director v agentuře Atmedia Czech, popsala důvody, které vedly provozovatele placených televizních kanálů k vstupu do terestrického volného vysílání. Ať už šlo o Home Spektrum nebo Warner TV, představoval jejich vstup do DVB-T2 možnost rozšíření dosahu jejich obsahu k divákům, kteří z různých důvodů odmítají placenou televizi. „Pro mediální domy to představuje účinný způsob, jak si zpropagovat své placené služby a zároveň prodávat reklamu. Warner TV pokořila své plány už první den vysílání a její podíl na publiku se nyní pohybuje okolo 0,5 %. Vyprodanost reklamních slotů je zatím stoprocentní,“ uvedla Michaela Suráková.
Letošního 19. ročníku konference DIGIMEDIA 2024 se zúčastnilo přes 130 odborníků z mediální sféry (Foto: AČRA)
Média se bojí svěřovat AI citlivé informace
Samostatný blok věnoval letošní ročník konference DIGIMEDIA fenoménu umělé inteligence (AI) a jejímu nasazení v médiích. Na úvod účastníky konference pozdravil prostřednictvím video příspěvku Petr Očko, vrchní ředitel sekce digitalizace na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Tereza Šimečková ze společnosti Admosphere Time a Tomáš Hynčica ze společnosti ResSolution prezentovali výsledky exkluzivního průzkumu, podle něhož 20 % Čechů starších 15 používá AI při práci nebo studiu a 29 % pro soukromé účely. Mezi mladými lidmi od 15 do 29 je ale využívanost AI mnohem vyšší: 56 % ji deklaruje při práci nebo studiu a 54 % pro osobní potřebu. Josef Šlerka z Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK upozornil na fakt, že veškerý obsah generovaný AI postrádá jakákoli autorská práce, což je koncept, který pravděpodobně moc dlouho nevydrží. „Proběhne o to série právních bitev. Trénovací data už byla ukradena a média za ně žádná peníze nedostanou,“ konstatoval Josef Šlerka.
Ředitel Divize zpravodajství a TV v Seznam.cz Jakub Unger, Josef Šlerka z Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK, manažer pro OTT a AI v Českých Radiokomunikacích Róbert Mitka a vedoucí strategického rozvoje Českého rozhlasu Martina Poliaková (Foto: AČRA)
Česká média se zatím k používání generativní AI staví opatrně. Výjimkou je společnost Seznam.cz, která už loni zavedla ve svém Expres rádiu moderátorské avatary, kterým propůjčila hlasy skutečných moderátorů. „Za posledních 10 měsíců se využívání AI u Seznam.cz výrazně posunula, kromě syntetizovaných hlasů ji používáme ve zpravodajství, publicistice nebo pro generování audio verzí článků na Seznam Zprávy,“ přiblížil Jakub Unger, ředitel Divize zpravodajství a TV. Podle jeho slov bude možné AI ve formě moderátorského avatara využít například k souběžnému vysílání několika mutací regionálních zpravodajských relací souběžně a dalším záležitostem, které by bez AI nebyly vůbec možné.
Zástupce šéfredaktora zpravodajství a ředitel online zpravodajství skupiny Prima Tomáš Večeřa, ředitel Divize zpravodajství a TV v Seznam.cz Jakub Unger a Josef Šlerka z Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK (Foto: AČRA)
Syntetizovaný hlas pro audio verze článků na internetovém portálu iRozhlas.cz používá i Český rozhlas. Vznikl na základě hlasu skutečného moderátora Pavla Prouzy, s nímž Český rozhlas podepsal smlouvu na čtyři roky, během nichž moderátor nesmí svůj hlas poskytnout žádnému jinému jazykovému modelu, přiblížila Martina Poliaková, vedoucí strategického rozvoje Českého rozhlasu. Přímo do vysílání ale rozhlas umělé moderátory pustit nechce. Na tom se Poliaková shodla i se zástupci České televize, Novy a Primy. Například televize Prima využívá spíše strojové učení a u generativní AI zpracovává pouze data přicházející zvenčí, nikoli interní, uvedl zástupce šéfredaktora zpravodajství a ředitel online zpravodajství Tomáš Večeřa. „AI využíváme například pro korektury, které vyjdou levněji než lidské. Nebo pro načítání textových příspěvků na webu. U všech je ale nutná editorská kontrola,“ dodal.
Televize Nova čerstvě nasadila do internetového vysílání TN Live první AI moderátorku, která čte horoskopy. „Avatarka je k rozeznání od skutečného moderátora, ale u horoskopů to nevadí. Jinak AI používáme spíše k titulkování nebo přepisům rozhovorů, ale vše prochází editací. U používání ChatGPT máme své obavy, ale pak využíváme AI nástroje, které jsou uzavřené a tam ty obavy nejsou,“ uvedla Lucie Oravčíková, ředitelka digitálních služeb TV Nova a TV Markíza. Ředitel zpravodajství České televize Petr Mrzena vyloučil, že by ČT v dohledné době využila umělé moderátory ve vysílání. „Při využívání AI máme pravidlo, že na začátku a na konci musí být člověk,“ dodal. S tím souhlasí i Martina Poliaková z Českého rozhlasu: „Ověřování výstupů AI je základem, nevyužíváme AI jako zdroj informací.“
Ředitelka digitálních služeb TV Nova a TV Markíza Lucie Oravčíková a generální ředitel Newton Media Petr Herian (Foto: AČRA)
Umělou inteligenci, ale nikoli generativní, využívá ČT také u svojí služby iVysílání. „Jde o machine learnig pro zlepšování služby. Spravuje doporučovací zóny, ale nemíříme na maximalizaci doporučení, tuto službu chceme mít především pod kontrolou editorů,“ uvedl výkonný ředitel pro digitální produkty ČT Marek Doležel, který na konci června převezme od Jana Maxy funkci ředitele digitálních služeb. „Plánujeme také audio verze článků na internetu, ale zatím jsme se nerozhodli, zda je budou načítat lidé nebo AI,“ doplnil Doležel.
Umělou inteligenci využívá i společnost Newton Media pro monitoring tisku a dalších typů médií. „Náš první systém na rozpoznávání hlasů jsme uvedli v roce 2005. Machine learning využíváme tedy delší dobu. Máme 53 editorů, kteří kontrolují přepisy zhotovené AI. Primárně jde o naše vlastní řešení,“ přiblížil generální ředitel Newton Media Petr Herian. „Naším pravidlem je, že vedle přepisu a překladu zákazníkům předkládáme i originální video nebo audio.“ České Radiokomunikace podle manažera pro OTT služby a AI Róberta Mitky využily první pokusy s AI pro převod televizního vysílání ve standardním rozlišení na HD kvalitu v reálném čase. Následovalo titulkování a překlady titulků do různých jazyků. „V rámci skupiny Cordiant jsme lídrem ve využívání AI. Díky tomu, že máme vlastní cloud, si dokážeme naše jazykové modely provozovat přímo u nás,“ dodal Mitka.
Celkový pohled na složení druhého bloku konference DIGIMEDIA 2024 (Foto: AČRA)
Rádio Impuls počítá až s třemi novými digitálními programy
Až tři nové stanice chce pro digitální rozhlasové vysílání připravit celoplošné komerční rádio Impuls, prohlásil ve třetím bloku konference DIGIMEDIA 2024 Jiří Hrabák, generální ředitel Impulsu a předseda Asociace provozovatelů soukromého vysílání. „Může jít o jednu, ale také o dvě nebo o tři. Záleží na podmínkách, jaké nám dají operátoři sítí,“ uvedl Hrabák. Z osmi vítězů aukce kmitočtů pro sítě určené digitálnímu rozhlasovému vysílání komerčních rádií se konference zúčastnili zástupci pěti z nich. Jan John ze společnosti Play.cz oznámil uzavření tříměsíční exkluzivity o jednání s Českými Radiokomunikacemi na řešení a výstavbu jejich sítě pro digitální rozhlas. Play.cz plánuje vytvořit platformu, která bude kombinovat terestrické digitální vysílání DAB+ s online streamingem již existující služby Play.cz.
Hlavní organizátor konference DIGIMEDIA 2024, prezident Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace Petr Brabec (Foto: AČRA)
Podobnou hybridní platformu, která by kombinovala nejen digitální, ale i analogové a internetové rozhlasové vysílání, chce na český trh přivést Český rozhlas, který jedná se společností Radioplayer o využití jejího řešení. „Nešlo by o řešení pro ČRo, ale i pro komerční rádia, s nimiž jsme o tom jednali,“ vysvětlil technický ředitel ČRo Karel Zýka, který na konferenci uvedl jako hosta prezidentku mezinárodní organizace WolrdDAB Jacqueline Bierhorst, která seznámila přítomné s aktuální situací DAB+ v Evropě a ve světě. Budoucí provozovatel celoplošné digitální rozhlasové sítě RTI cz Václav Ježek informoval o připravenosti operátora na zahájení vysílání. „Máme nakoupenu veškerou vysílací technologii a čekáme na koordinaci kmitočtů. Jako první budeme přelaďovat naše stávající vysílače,“ uvedl Ježek.
Technický ředitel Českého rozhlasu a viceprezident organizace WorldDAB Karel Zýka, prezidentka WorldDAB Jacqueline Birhorst a majitel společnosti Joe Media Miroslav Pýcha (Foto: AČRA)
Společnost Broadcast Services, která do konce května testovala digitální rozhlasové vysílání v Brně, počítá podle výkonného ředitele Jakuba Juhase s tím, že bude sdílet vysílací lokality a stožáry s dalšími operátory. „Co se ale týká klientů a zajištění obsahu pro tyto sítě, budeme si normálně konkurovat,“ dodal. Vůbec prvním zprovozněnou lokalitou přidělenou v aukci kmitočtů je vysílač společnosti Joe Media v Českých Budějovicích. „Využili jsme pro něj technologii demontovanou z původního vysílače v Praze na Strahově. Nyní zajišťujeme technické zázemí, abychom mohli vysílat plným výkonem,“ uvedl majitel Joe Media Miroslav Pýcha. Vlastní digitální rozhlasový vysílač pro Prahu už má připravený společnost Fiera touch, která bude v rozhlasovém vysílání nováčkem. Provozuje ale regionální televizní síť a podle jejího majitele Pavla Hájka tak rozhlasové multiplexy často využijí stejné lokality pro vysílání jako ten televizní.
Výkonný ředitel Broadcast Services Jakub Juhas a člen dozorčí rady Play.cz Jan John (Foto: AČRA)
Celkem má v České republice vzniknout 29 sítí pro digitální rozhlasové vysílání komerčních rádií. Co kdyby některý operátor nakonec vysílání nespustil? Podle Jiřího Duchače, vedoucího oddělení správy kmitočtového spektra Českého telekomunikačního úřadu by byly kmitočty takové sítě odebrány. „Zatím nedokážeme říci, zda bychom je znovu nabízeli k využití a jakou formou. Ale asi lze vyloučit další aukci,“ uvedl Duchač.
Majitel společnosti RTI cz Václav Ježek a prezident Asociace provozovatelů soukromého vysílání a generální ředitel Rádia Impuls Jiří Hrabák (Foto: AČRA)
Konference DIGIMEDIA 2024 se konala pod záštitou ministrů průmyslu a obchodu Jozefa Síkely a kultury Martina Baxy, Českého telekomunikačního úřadu, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, senátora Davida Smoljaka a generálního ředitele České televize Jana Součka. Hlavními partnery akce byly České Radiokomunikace, Český rozhlas, Český telekomunikační úřad a společnost Digital Broadcasting, mediálními partnery časopis Marketing a Media, weby MediaGuru.cz, Televizniweb.cz, ICT Network News a B2B Network News z vydavatelství Averia Ltd.
Technický ředitel Českého rozhlasu Karel Zýka a majitel společnosti Joe Media Miroslav Pýcha (Foto: AČRA)
