Zahraniční hosté na DIGIMEDII: TV poplatky v Evropě a zůstane rádio v autech?

Celou konferenci DIGIMEDIA 2024 si můžete vyslechnout ze záznamu, pod tímto odkazem, který jsme přinesli v den konání konference. Tam je také přehledně uveden kompletní program. Článek, ve kterém jsou zachyceny nejdůležitější body je z pátku minulého týdne

DIGIMEDIA 2024: iVysílání ČT jen pro plátce, AI čekají právní bitvy o obsah a Impuls míří do DAB+

Dnes se podívejme na některé momenty z oblastí, ve kterých vystoupili oba zahraniční hosté. V panelu o koncesionářských poplatcích vystoupil Richard Burney, ředitel Evropské vysílací unie (EBU) pro právní záležitosti a politiku a v odpolední části věnované digitálním sítím DAB+ pro soukromá rádia Jacqueline Bierhorst, prezidentka WolrdDAB Forum.

Ještě v jednom momentě byla tato konference unikátní. Vzhledem k mezinárodní účasti bylo online video z konference po většinu doby (avšak ne v úplném začátku) doprovázeno automatickým překladem do/z angličtiny/češtiny za pomoci umělé inteligence (AI) vyvinuté společností Newton Media, jejíž generální ředitel Petr Herian se účastnil bloku o AI ve službách medií.

Koncesionářské poplatky, zvýší se od příštího ledna?

Nebudeme zacházet do podrobností o názorech na novelu zákonů týkajících se ČT a ČRo, které připravilo Ministerstvo kultury a prezentovalo jako velkou mediální novelu na konferenci. Zde jsou základní fakta, která přednesl Michal Šašek, náměstek pro audiovizi z Ministerstva kultury ČR:

• Televizní poplatek se zvýší o 15 Kč na 150 Kč/měsíc (místo 160 Kč podle předchozího návrhu) a rozhlasový o 10 Kč na 55 Kč/měsíc s navrhovanou účinností od 1.1.2025
• Plátcem je každá domácnost s televizí/rádiem nebo chytrým zařízením (připojeným k i nternetu)
• Plátci jsou i právnické osoby, které platí poplatek podle počtu zaměstnanců v násobku základního poplatku domácnosti násobeného zhruba desetinou jejich počtu od 25 zaměstnanců výše a při počtu zaměstnanců 500+ se jedná o stonásobek, tj. maximální výše pro podniky může dosáhnout 15 000 Kč měsíčně.
• Je zavedena jejich indexace v návaznosti na inflaci.
• ČT má omezeno vysílání sponzorských vzkazů na 260 hodin na všech knálech a 25% výnosu převádí ČT do Státního fondu kultury.
• ČT i ČRo mají zákaz umísťovat obchodní sdělení na internetových stránkách a v aplikacích.

Generální ředitel ČT Jan Souček zdůraznil, že se jedná o poplatek, který se vztahuje k nějaké službě, a ne o daň, za kterou není poskytována žádná služba ani jakékoli jiné plnění. A na námitku, že vlastnictví elektrické řiditelné sekačky na trávu není chytré zařízení, které by umožňovalo sledování televize uvedl, že je řízena na dálku právě chytrým mobilem, který však např. iVysílání  ČT umožňuje sledovat.

Pohledu na TV a rozhlasové poplatky z celoevropského srovnání jsme se věnovali již v listopadu minulého roku v článku

Horké téma: TV a rozhlasové poplatky (II. část) Velké srovnání z celoevropského pohledu

Jsme zemí s nejdéle zakonzervovaným TV poplatkem ze všech zemí EBU

Richard Burney (EBU) ve svém vystoupení uvedl, že v celé EBU není žádná jiná média veřejné služby /MVS), a to nejsou jen členové v Evropě, kde by televizní poplatek zůstal zamrzlý po tak dlouhou dobu (19 let u TV a 16 let u rozhlasu) jako v této krásné zemi s bohatou historií a kulturou, která si zaslouží ochrany. Mluvíme zde o základních svobodách a úloze veřejnoprávních médiích je chránit. Nejblíže jsou Chorvatsko, kde se poplatky nezvyšovaly od roku 2010, nebo Albánie od roku 2011.

I nová výše poplatků za media veřejné služby bude 30 % pod EU průměrem

Jedinou zemí, která by se přibližovalo situaci tady je Island, ale ti technicky zbankrotovali. Pokud jsem si to dobře spočítal, tak za rok je to kumulativně 88 Euro, což je 30% pod EU průměrem (124 €), přičemž i v Chorvatsku, kde se vede debata o zvýšení po 14 letech je roční poplatek pro MVS (PSM=Public Service Media) 127 €, ve Slovinsku 153 €, v Německu 220 € a v sousedním Rakousku 322 €.

Financování poplatků veřejných médií z daní je nejhorší scénář

Jak by měla být PSM financována, ze státního rozpočtu či přímými daněmi. K tomu Richard uvedl: To je příliš dlouhá debata. K tomu je možno říct, že samým nejhorším scénářem je státní rozpočet, který je v rukou politiků a už jsme v Evropě se setkali s mnoha vážnými důsledky. Některé vlády si mohou myslet, že je to dobré řešení, ale co když prohrají následující volby a pak to přejde na opozici, takže to nemůže být v zájmu nikoho financovat veřejnou mediální službu ze státního rozpočtu. Je zde spousta dalších mechanizmů, které stojí za zvážení.

Richard Burney (EBU) na konferenci v Praze (zdroj: screenshot z online videa na youtube)

Musíte zajistit nezávislost, pocit spravedlnosti mezi obyvatelstvem a nově je zde regulace EU o svobodě médií, ve které se praví, že financování médií musí být stabilní a přiměřené. A toto nařízení se přímo týká České republiky. Čili stabilita a přiměřenost a důraz se klade na přiměřenost. A podle nás koncesionářský poplatek je nejlepším kompromisem financování MVS, protože tomu lidé rozumějí a představuje nejlepší nezávislost. Musí být však aktuální a musí se vztahovat i na digitální zařízení, která jsou identifikovatelná, řekl, ředitel EBU pro právní záležitosti a politiku.

Co by mělo být dřív, poplatky nebo definice veřejné služby v memorandu?

Součástí připravované legislativy jsou také memoranda, která specifikují některé funkce veřejné služby a mají se po schválení Radami ČT/ČRo podepisovat generálními řediteli s ministrem kultury. Na dotaz, zda je tato povinnost v Evropě obvyklá a jako je obsažena v Chartě BBC, Burney odpověděl: „Jsou zde různé způsoby popisovat služby veřejných médií a není to neobvyklé, což vidíme např. v UK, Francii v Polsku. Pro nějaký typ memoranda stanovující, jaké služby mají MVS poskytovat, je zde legislativa EU říkající, že to má být jasné a přesné ale přitom to neznamená, že by to měl být mechanický seznam vypočítávající vyčerpávajícím způsobem jednotlivé služby, ale jenom hlavní účel a tím jsou demokratické a kulturní cíle a veřejný zájem“.

Názor z pléna

I když je diskuse nad jednotlivými bloky konference vedena směrem k panelu pozvaných odborníků, dává prostor i dotazům, či připomínkám z publika. Tuto příležitost využila i Markéta Havlová, která se dlouhodobě zabývala mediálním právem ve veřejnoprávním i soukromém sektoru. Její otázka, resp. připomínka k „velké mediálně novele“ a sporu o tom, zda zmiňované memorandum ve stávajícím duálním systému vysílání má předcházet stanovení poplatků za služby ČT a ČRo, zazněla jako poslední v prvním bloku: „Proč není řešen duální systém vysílání v zákoně o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Tam se mají řešit poměry soukromého a veřejnoprávního vysílání a nikoliv, aby k tomu sloužil zákon o České televizi. A druhým zákonem, kde by se toto mělo řešit, je zákon 132/2010 o poskytování audiovizuálních služeb na vyžádání. Opět je toto platforma pro řešení tohoto systému. Nikde to nemáme v ČR upraveno, jenom prakticky, ale ne formálně právně“.

Galerie účastníků panelu I. Bloku, sekce A na DIGIMEDIA 2024

foto Václav Udatný

Rádio je nejvíce poslouchaná zvuková platforma v autě

Souběžně s konferencí DIGIMEDIA 2024 se konal v Praze kongres WorldDAB Automotive. Prezidentka tohoto celosvětového fóra, Jacqueline Bierhorst, využila pozvání AČRA a zúčastnila se i panelu třetího bloku o digitálních rozhlasových sítích. Celkem 8 operátorů bude provozovat k multiplexu A Českého rozhlasu (Bloky 12C v Čechách a 12D na Moravě) další dvě celoplošné sítě a 27 regionálních pro privátní rádia. A to při penetraci odhadovaného počtu DAB+ přijímačů v populaci 15 %.

V úvodu svého vystoupení poděkovala paní Bierhorst jmenovitě také Karlu Zýkovi, technickému řediteli Českého rádia za neocenitelnou pomoc v zavádění digitálního rozhlasu u nás a přítomným v konferenčním sále řekla: „Někteří z vás budou vědět, že naše každoroční událost WorldDab Automotive se dnes koná na druhé straně vašeho krásného města. Jsem potěšena, že mi to dalo příležitost připojit se k vám na toto odpolední zasedání a mluvit s vámi o příležitostech – a také výzvách – při implementaci DAB+“.

Řidiči milují rádio

Rádio je nedílnou součástí zážitku v automobilu a posluchači používají v autech své rádio DAB+. Na příklad, nejnovější výzkum publika z Velké Británie vydaný minulý měsíc ukázal, že podíl DAB rádia na poslechu v automobilu dosáhl rekordního maxima 57,5% – vzrostl o sedm procentních bodů za pouhý rok.

Směrnice EU z roku 2021zavedla povinnost pro výrobce automobilů do nových vozů instalovat DAB+ v celé Evropě. To znamená, že nejméně 96 % nových automobilů prodaných po celé Evropě nyní přichází s DAB+ jako standardním vybavením. Pravděpodobně to však bude velmi blízko 100 %, ale existuje malé množství značek a modelů, pro které data nejsou k dispozici.

Nyní je tedy nainstalovaná základna automobilů s DAB+. A tento počet zemí roste. Přetrvávající hodnota rádia se projevuje zejména jako bezplatné šíření dopravních informací a jeho přenosové sítě jsou mnohem robustnější během mimořádných událostí a výpadků energie.

Po zkušenostech z povodní v roce 2021, které zabily více než 180 lidí, navrhuje Německo začlenit DAB+ do národní nouzové varovné infrastruktury. Bohužel povodeň v posledních několika dnech zasáhla znovu v jižním Německu a rádio opět hrálo svou roli jako záchranné lano.

Pro budoucnost rádia je zásadní jak digitální rádio DAB+ se uchytí v rámci dnešních propojovaných různých infrastruktur – Broadcast & IP.  Jednou z podmínek je, aby vysílání zůstalo vždy snadno dostupné a aby internet propojený s digitálním zvukovým vysíláním optimalizoval uživatelský zážitek.

Palubní panel v autě je pro budoucnost rádia v autě kritický

Vysílání musí zůstat v srdci palubní desky, aby posluchač dostal nejlepší možný rozhlasový zážitek. A pro partnery z automobilového průmyslu by to mělo být co nejjednodušší. Hlavním cílem WorldDAB Automotive je proto sjednotit automobilové a vysílací sektory. A proto WorldDAB fórum pořádá každoroční mezinárodní kongres – tentokrát v Praze. Společné pracovní skupiny spojují odborníky napříč oběma sektory. Výsledkem je aktualizace pokynů pro uživatelské zkušenosti – vše je k dispozici na webových stránkách WorldDAB, uvedla Jaqueline Bierhorst.

Konkrétní závěry z paralelně probíhajícího kongresu však nemohla zmínit, vzhledem k tomu že jí na konferenci DIGIMEDIA nebyly známy. Proto také pokračovala s informacemi o rozšíření DAB+ v Evropě a ve světě.

DAB v Evropě a ve světě

Dosud bylo prodáno více než 129 milionů zařízení DAB+. V roce 2023 se kumulativní prodej přijímačů DAB+ ve Velké Británii prorazil bariéru 50 milionů; v Německu je jich nyní přes 25 milionů a v Itálii přes 10 milionů.

První hodnocení roku 2024 ukazuje 4,7 milionu poslechu komerčního rádia na zařízení DAB+-a počet posluchačů ve věku 10–24 let vzrostli o 5 % až o 899 tisíc.

Ve Francii se intenzivně budují nové vysílače, které zvýší pokrytí na 60% populace. V Německu druhý národní multiplex přidal na začátku tohoto měsíce osm nových vysílacích míst v šesti spolkových zemích. A příští měsíc bude v Bavorsku přidán další vysílač, čímž se pokryje více než 70% populace. Rakousko uvádí na trh nový celostátní multiplex a pět regionálních.

Panel III.bloku na Digimedia 2024 (zleva Karel Zýka, Jacqueline Bierhorst, Miroslav Pýcha, Jakub Juhas, Jan John, Václav Ježek, Jiří Hrabák, Pavel Hájek, Jiří Duchač a moderátor Jan Potůček) sledují prezentaci WorldDAB : Za posledních dvanáct měsíců pokračoval rychlý globální růst DAB+. Ve Francii, v Německu, ve Španělsku, i na Kanárských ostrovech, kde RTVE do konce roku pokryje 60 % populace (foto Václav Udatný)

DAB+ není jen evropský příběh

Z prezentace Jacqueline Bierhorst v bloku III na konferenci Digimedia 2024: Zájem, včetně testování je v mnohých afrických a asijských zemích. Dobře zavedený a rozvinutý trh je v Austrálii. Společnosti ABC a SBS minulý měsíc zahájily pokrytí DAB+ na Gold Coast a publikum roste – včetně mladší generace (foto Václav Udatný)

DAB nabízí příležitost rozšířit programy a dosah svého vysílání

V mnoha zemích je k dispozici úžasně bohatá řada rozhlasových stanic. A v digitálním DAB+ o mnoho více než na analogové FM. Prezidentka WorldDAB fóra uvedla 3 příklady možností z Velké Británie, jak zvýšit počty posluchačů.

Z jedné analogové rozhlasové stanice Absolut mají nyní na DAB+ 10 rozhlasových stanic zaměřených na hudby po dekádách, country nebo folk. Celé portfolio umožňuje zaměřit se na cílenější publikum, než bylo možné na jedné stanici

Minulý týden rádio Capital spustilo stanici věnovanou jedné zpěvačce Taylor Swift. Je to poprvé ve Velké Británii, že celostátní rozhlasová stanice DAB byla věnována jedinému umělci. To prostě není něco, co je možné udělat v přeplněném FM pásmu.

Tradiční zpravodajské londýnská lokální stanice rádio LBC se po 40 letech vydala do dalších oblastí Británie a přes DAB+ si ztrojnásobila své publikum.

Své vystoupení zakončila Jacqueline Bierhorst některými marketingovými příklady a výzvou ke spolupráci jak rozhlasu veřejné služby, tak privátních, což, mimo jiné, je u nás poměrně dobře naplňováno. Na závěr uvedla, že „Pokud to uděláme, pak bude rádio, které posluchači tolik milují – a to jak tady v Česku, tak po celém světě – tu bude ještě dalších 100 let!“

Prosadí se DAB+ v konkurenci s FM a IP streamováním?

Po své optimistické obhajobě digitálního rozhlasu DAB+ musela Jacqueline Bierhorst čelit otázce moderátora tohoto bloku, zda se DAB prosadí v konkurenci se stále pokračujícím FM šířením a jak se staví ke studii švýcarských soukromých rádií Perspektivy 2035+, která je k budoucnosti DABu skeptická. Vidí totiž DAB jako přechodnou technologii, než se kompletně prosadí v rozhlase online streamování. O této studii jsme psali v našem článku „Švýcaři: DAB+ tu bude asi jenom 15 let“.

K tomu prezidentka organizace WorldDAB řekla, že DAB nabízí před FM několik výhod: více programových stanic s lepší kvalitou, což je ekonomický benefit, snížení nákladů na energie, což je zase enviromentální benefit. A IP sice také funguje, ale vysílatelé se nemohou plně spolehnout na velké technologické firmy třetích stran, které poskytují distribuční platformy pro jejich obsah.

Co se týká švýcarské studie, uvedla: „Znám ji a respektuji jiný názor někoho, kdo má vizi do budoucnosti. To ale neznamená, že se tak stane. Osobně si nemyslím, že se tak stane, jako je napsáno v této zprávě. Mimo jiné Švýcaři dnes na našem kongresu dopoledne, potvrdili, že totální přepnutí na digitál se uskuteční na konci roku 2026. Navíc si myslím, že DAB+ společně s IP bude široce používáno v mnoha zemích dalších 10–15 let.“

Úvodní foto: Panel Bloku I -sekce A na konferenci Digimedia 2024, autor Václav Udatný