Nedávno jsme psali, že DAB v Evropě nabírá druhý dech a že pomalu, ale jistě končí více jak šedesátiletá epocha vysílání s kmitočtovou modulací FM. V Norsku k tomu až na výjimky již došlo, Švýcarsko bude zřejmě další za 2 a půl roku. Bílá kniha rozhlasu, zveřejněná francouzským regulátorem ARCOM nastiňuje cestu, jak lze k úplně digitálnímu vysílání v roce 2033 dospět postupným vývojem. Jaké jsou závěry a předpoklady této cesty ve francouzském vysílacím prostoru. Na to se podíváme v tomto článku.
Bílou knihu (Livre blanc de la radio) o budoucnosti rozhlasu zveřejnil francouzský regulátor ARCOM po zhruba půlročních konzultacích a 30 slyšení s hlavními hráči na poli rozhlasu. Cílem Bílé knihy je zhodnotit současný stav rádia, identifikovat potřeby každého sektoru a nabídnout vizi, jako je vidění dosažení přechodu do plně digitálního rádia do konce roku 2033. V Bílé knize je uvedeno: „Rádio dnes čelí strukturálním otázkám a je na křižovatce. Rádiové médium potřebuje horizont. K tomu se musí dostat z nejistoty a připravit se na přechod na úplné digitální vysílání ve prospěch všech: publika i rozhlasových stanic“.
Co je francouzský ARCOM?
Probíhající transformace audiovizuálního a digitálního prostředí vyžadovaly novou regulaci s hlubšími a rozšířenými kompetencemi, a tak od 1.1.2022 byl zřízen orgán, který ve Francii reguluje veškerou audiovizuální a digitální komunikaci pod názvem ARCOM (l’Autorité de régulation de la communication audiovisuelle et numérique). Vznikl sloučením CSA (Vrchní audiovizuální rady) a Hadopi (Vysoká autorita pro šíření děl a ochranu práv na internetu. Jedná se v podstatě jako kdyby se u nás do jednoho orgánu sloučila RRTV s ČTÚ, a ještě by přibrala některé funkce ochranných autorských svazů.
V oblasti rozhlasu a digitálního audia se zabývá otázkami ekonomickými i technickými. Jednou z jeho historických misí je přidělování a řízení rádiových kmitočtů a sledovaní jejich vývoje, aby zaručil veřejnosti optimální příjem programů a zajistil kvalitu vysílání, jakož i pluralitu nabídky. Přiděluje licence na využití rádiových kmitočtů pro lineární televizní vysílání a služby na vyžádání (VoD), jakož kmitočty pro rozhlasové vysílání jak s kmitočtovou modulací FM, tak digitální DAB+.
V první části Bílá kniha představuje stávající situaci rozhlasového vysílání na základě provedených výzkumů a statistických dat. Pokud bychom chtěli některé výsledky srovnávat s námi je dobré si uvědomit, že počet obyvatel je asi 6,5 vyšší než u nás.
DAB+ ve Francii
Dnes je ve Francii pokrytí DAB+ více jak 60 %. Koexistuje s FM vysíláním, ale duální vysílání zvyšuje náklady pro vysílatele. Rozhlasové médium je tak na půl cestě, mezi odzkoušenou a osvědčenou technologií a novou, která nabízí další přidanou hodnotu, ale nenašla si to správné místo jak mezi profesionály, tak u publika. K tomu, aby byla více známa, chybí nástroje k měření poslechovosti a také právní a finanční nástroje, které by se měly použít, aby se nová digitální technologie rozjela.
40 milionů posluchačů každý den
Obecně rádio ve Francii si v 8 hodin ráno naladí 22 % populace 13+. V průměru Francouz poslouchá rádio 2 hodiny a 40 minut. Je tudíž jedním z nejdůvěryhodnějších zdrojů informací a zpravodajství.
99,1 % domácností je vybaveno k poslechu rádia
V roce 2024 je obliba francouzské populace k rádiu stále hmatatelnou realitou, jak ukazují studie jejich návyků a jejich mediální spotřeby. Rádio se také těší vysoké míře důvěry od svých posluchačů, neocenitelného přínosu v době, kdy dvě zla jsou na vzestupu: manipulace s informacemi a únava z hojnosti v nabízených médiích.
Co se týká přijímačů, jejich počet se zvyšuje a Francouzi mají všechny druhy přijímačů od klasických přes autorádia, radia s budíkem a transistorová rádia až po multimediální zařízení včetně smartfonů, televizorů, PC a chytrých reproduktorů. 99 % domácností mělo v roce 2023 alespoň jedno přijímací zařízení, když průměr činil přes 10 zařízení na jednu domácnost, přičemž 66 % rozhlasových posluchačů poslouchalo rádio přes hlavní přístroj. K tomu rychle narůstá počet multimediálních zařízení, která se podílí až 16,5 %.
Tisíc licencovaných FM stanic ve Francii
Francouzská rozhlasová krajina vyniká rozsáhlou škálou obsahu a silných místních služeb; Více než 800 z 900 licencovaných rozhlasových stanic je místních, ať už sdružených nezávislých komerčních stanic nebo přidružených k některé z celostátních síti.
Tato místní dimenze je jedinečným rysem francouzské rozhlasové krajiny a dělá rádio ve Francii více než kdekoli jinde nástrojem pro emancipaci a sociální soudržnost. Existuje také asi 30 celonárodních rozhlasových stanic, jak tematických, tak obecného zájmu, stejně jako 6 stanic věnujících se bezpečnosti silničního provozu a dopravy.
Přestože rádio veřejné služby nadále hraje klíčovou roli na francouzské vysílací scéně, pokud však jde o hodnocení publika a počtu použitých frekvencí, existuje vedle značného kontingentu soukromých programů dodávajících širokou škálu obsahu v několika oblastech pokrytí.
9 000 frekvencí je použito k vysílání rozhlasu ve Francii
Rozhlasové vysílání se přesunulo z jednoho dominantního vysílacího analogového standardu, tj. FM, na tři standardy, jmenovitě FM, DAB+ a IP (přes internetový protokol). FM síť používá ve Francii 9 000 kmitočtů rozdělených podle hustoty populace a topografických vlastností terénu. Blíží se saturaci a volné kmitočty nenaplňují požadavky.
DAB+ je rozšířen převážně v městských oblastech, nebo s lokálním dosahem.
IP „webová rádia“ se rozvinula, jak internet pronikal do domácností. Umožnil také vytvářet nový typ rozhlasových programů na vyžádání (podcasty).
Náklady na šíření obsahu
ARCOM ve své studii uvádí, že vyčíslení nákladů na vysílání a srovnání je velmi obtížné, neboť nemá přístup k účetním datům licencovaných subjektů. Při tom je možné ale vyhodnotit některé trendy. Negativně se poslední léta projevují zejména u malých vysílatelů vzhledem k nárustu cen energií a platů a důsledku vyšší inflace. Větší vysílatelé mají větší manévrovací prostor, neboť mohou těžit ze synergie jejich audiovizuálních aktivit. Náklady na vysílání ovlivňuje duální vysílání, míněno souběžně FM a DAB+.
Měření a výzkumy poslechovosti
V průběhu let však dochází k poklesu poslechového času – od roku 2003 o 18 %. Měření poslechovosti je v současné době i přes různé měřící metody spíše deklarativní a neumožňuje zjišťování poslechovosti podle času, tj. zpožděné vysílání služeb na vyžádání. Agentury se pokouší zavést nové metody typu watermarking – vnoření speciálních neslyšitelných signálů, avšak registrovatelných speciálním zařízením. Tomu však unikají služby na vyžádání a služby nových poskytovatelů v podobě streamovacích platforem, které v současné době dosahují 21 % denního objemu konzumovaného audia. Při tom tyto údaje jsou nezbytné pro jasnější obraz změn posluchačských návyků a rozhodně pro vyhodnocení reklamních příjmů.
722 mil Euro jsou příjmy z rozhlasové reklamy, z toho na digitální audio 73 mil €
Celkový objem reklamních příjmů soukromých rádií zaznamenává od roku 2012 pokles v průměru 2 % ročně. Je způsoben rozvojem digitálních medií, která v roce 2022 představovala zhruba 10 % z celkového reklamního trhu rozhlasu. Radio France, jako rozhlas veřejné služby, má své financování založeno na víceročních smlouvách, které se v současné době renovují. Objem jejich financování dosahuje přes 75 % celkového reklamního trhu. Velmi rozšířená komunitní rádia jsou financována dotacemi z ministerstva kultury,
61,1 % populace Francie je v březnu 2024 pokryto DAB+
Technologie DAB+ a její parametry používané ve Francii jsou standardně stanoveny právě ARCOM. Multiplex umožňuje 13 rozhlasových služeb na jednom kmitočtu, jednotně se základním kódováním AAC, EEP 3A a bitovými rychlostmi 88 kb/s. Většina stanic používá radiotext a slideshow (SLS). Na příklad v Paříži existuje 8 multiplexů, v Nimes 3, Ve Štrasburku 6.
V této době končí druhá fáze rozmístění dvou národních sítí DAB+ (multiplex M1 a M2), která byla zahájena operátorem TDF v lednu 2024. Celkem bylo zprovozněno téměř sto vysílačů DAB+, z nichž každý obsahoval třináct rádií vysílaných v digitální kvalitě, na více než 70 vysílacích místech TDF všude ve Francii. Nejnovější vysílače budou uvedeny do provozu během léta, jeden z posledních M1 byl uveden do provozu v Perpignanu koncem června.
24,5 % populace je vybaveno DAB+ přijímačem, 17 % poslouchá přes IP
Spontánní povědomí o technologii DAB+ ve Francii v roce 2023 bylo pouze 4 %. Digitální barometr ukazuje, že něco přes čtvrtinu Francouzů má DAB+, přičemž jen 11 % dokáže přesně říct, co to je.
Ačkoli poslech rádia na digitálních médiích je stále v menšině (20 % všech posluchačů v roce 2023), roste (+63 % za pět let) a nachází stále silnou oporu v rozhlasové scéně.
Roku 2023 poslouchalo více než devět milionů lidí (nebo 17 % populace) rádio každý den přes internet, ve srovnání s 11 % v roce 2015. Pokračující postupný přechod od vysílání na poslech IP přetrvává, pokud zůstane status quo, tj. pokud nebudou provedeny žádné změny v základních legislativních, regulačních a ekonomických aspektech rozhlasového trhu.
IP, na kterém jsou poslech a nová použití stále více založena, bude nutně hrát ústřední roli v modernizovaném rádiovém modelu.
Dopad digitalizace rozhlasu na posluchače
Není však žádoucí, aby tento režim poslechu dominoval nebo nahradil pozemské vysílání. Zatímco pozemské rozhlasové vysílání je robustní, efektivní, přístupné všem posluchačům zdarma, a transparentní, jeho postupné nahrazení IP by znamenalo několik rizik pro udržitelnost rozhlasového modelu i pro vysílatele a občany. Pro vysílatele by dominantní postavení pro IP znamenalo proliferaci zprostředkovatelů (hlasoví asistenti, agregátory zvukového obsahu, inteligentní reproduktory a infotainment systémy v automobilu) mezi rádiem a jeho posluchači. Tito zprostředkovatelé by mohli využít své tržní síly zpoplatňováním vysílání, nebo upřednostňováním či odkazováním na určité rozhlasové stanice a přeměnit se na opravdové „vrátné“ rozhlasového vysílání.
Přechod na modernizovanou platformu pro vysílání DAB+ může mít také důsledky pro výrobce přijímačů. Jak známo, od roku 2020 musí být do vozidel vybavených automobilovými rádii prodávanými v EU, instalován příjem DAB+. To však nebrání výrobcům automobilů v produkci vozidel nabízejících rádiový přístup pouze pro internet, o čemž někteří výrobci již uvažovali. Pokud jde o jiné přijímače než rádia v automobilu, zákon ve Francii vyžaduje kompatibilitu DAB+ pouze pro nová zařízení vybavená alfanumerickými obrazovkami. Přijímače kompatibilní s DAB+ na základní úrovni jsou však dražší než sady FM ve stejném rozsahu. Modernizace scény pozemského vysílání by tak mohla vytlačit rozhlasové přijímače z nízkonákladového tržního segmentu, který je v současné době obsazen některými přijímači FM.
Transformace na moderní rozhlasovou službu podle ARCOM
Na základě předchozí analýzy dospěl francouzský orgán k závěru, že rádio se v v nadcházející době musí změnit, aby se adaptovalo na novou realitu, a to jak celý sektor, tak i uživatelé. To by mělo probíhat ve dvou fázích: Přípravné, od letoška do roku 2027, kdy by se mělo vytvořit společenské klima a prostředí podporující přechod k budoucnosti rádia a migrační v letech 2028–2033 už s konkrétní podporou zúčastněných aktérů do přechodových modelů vysílání. Jaké jsou základní prvky obou fází?
V přípravné fázi zvýšit povědomí o DAB+
V první řadě je nutné sjednotit nevyváženou regulaci v audio sektoru, zlepšit a zpřesnit měření poslechovosti podle FM, DAB+ a IP, což je základem pro celý trh, který se tak může v dané problematice lépe orientovat. Pro úspěšnou migraci do plně digitálního vysílání musí být podstatné zvýšení povědomí o DAB+.
EU by měla řešit, co s FM spektrem
Přehodnotit způsob kmitočtového plánování DAB+, který by se měl přiblížit stávajícímu FM plánování, což ve Frnacii znamená zvýšit počet plánovacích oblastí DAB+, který je zhruba čtvrtinový oproti FM. Kromě toho by měly být zahrnuty ve Francii kmitočtové bloky 5A (a vyjmuty z působnosti Ministerstva vnitra) a dále alokovat bloky 12B,12C a 12D pro rozhlasové vysílání.
ARCOM také navrhuje zahájit evropská jednání o podmínkách pro zmrazení FM kmitočtů v očekávání potenciálního postupného ukončení celé sítě FM. Již několik členských států vyvolalo otázky týkající se budoucnosti uvolněných frekvencí FM, ale záležitost zůstává na úrovni Evropské unie nevyřešena.
Nezbytná legislativní podpora prodeje přijímačů DAB+
Rozšíření příjmu digitálního rozhlasu podpořit legislativní změnou, aby všechny nové přijímače na trhu byly kompatibilní s DAB+. V návaznosti pak rozjet marketingový plán zacílený na spotřebitele a distributory s cílem pořizování přijímačů DAB+. Ten by měl pokračovat i v další fázi.
Migrační fáze do roku 2033 s veřejnou podporou
Návrhy ARCOM zahrnují cíle pro vlastnictví DAB+ přijímačů a čísla poslechovosti. Cílem je dosažení 70% míry vlastnictví pro DAB+ kompatibilní přijímače do 31. prosince 2033. Tento poměr 70 % by měl být považován za celkovou míru, zahrnující domácnosti a vozidla. Pokud se míra vybavení domácností ukáže jako příliš nízká k dosažení 70% cíle už ke konci roku 2027, mohlo by to ospravedlnit veřejnou podporu pro vybavení domácností. Co se týče poslechovosti, minimální práh je 50 % (digitálního publika, tj. DAB+ a IP).
Pokud by byla nutná pomoc k podpoře vysílatelů s ohledem na kvantifikovaný a objektivní soubor dat shromážděný ARCOM, ministerstvo kultury by mohlo zavést rozpočtovou pomoc pro duální distribuci. Tato pomoc by však byla dočasná, postupně snižovaná a podmíněná.
Pokud to bude nutné, stát také bude muset poskytnout podporu obcím identifikovaným jako oslabeným přechodem na DAB+ (kde by nebyl k dispozici ani DAB+ ani FM, ani možná IP). Aby bylo možné zaručit nepřetržitý pozemní příjem a vyhnout se jakýmkoli regionálním rozdílům, mohly by se rozvíjet schémata pomoci pro tyto obce, podobně jako tomu bylo při přechodu na digitální televizi. Technologie Smallscale DAB+ (lokálního vysílání o malém výkonu) by mohla být dobrovolně testována jako komunitní vysílání.
Součástí této fáze by v případě úspěšných evropských vyjednávání a/ nebo změn v souvisejících právních předpisech mohlo dojít k zakonzervování FM kmitočtů.
Příprava na vypnutí analogu FM
V každém případě rozhodnutí o vypnutí FM ve Francii a postupy, kterými se bude řídit, lze přijmout pouze na konci dvou fází navržených ARCOM, tj. v roce 2033, nebo blízko tohoto data, pokud většina z uvedených návrhů by byla implementována.
Během fáze migrace může ARCOM nechat „zmrazit“ přesuny určitých frekvencí FM, pokud by to bylo nutné i na žádost vysílatelů, kteří je provozují.
Zda by DAB+ přijímač fungoval i ve vlacích TGV je otázka. Ilustrační foto z našeho železničního koridoru: Jan Potůček
Veřejné orgány (Parlament, ministerstva kultury a hospodářství a ARCOM) také musí připravit plán pro vypnutí FM, jakmile jsou nebo budou splněny výše uvedené předpoklady. Datum a podrobnosti o této migraci (celkové nebo částečné zmrtvení FM, kritéria pro odůvodnění údržby vysílání FM, organizace, časový plán a opatření podpory) lze definovat pouze poté, co přechod by se dal do pohybu.
U nás stále nové licence na FM
U nás to nehrozí, i když DAB+ pokrytí se blíží stu procent. Na rozdíl od televizního přechodu na digitál není po FM kmitočtech poptávka. Je však možné, že po francouzské intervenci se EU vhozené rukavice chytí. I přes nedávno ukončený tendr na kmitočty DAB+, ve kterém byly mezinárodně zkoordinované frekvence rozděleny mezi 8 operátorů, je o analogové vysílání stále zájem. Zřejmě ale transformační licence s FM kmitočty, nezaniknou tak brzy, protože rozhodnutí vlády o přechodu na zemské digitální rozhlasové vysílání je v nedohlednu. A RRTV stále ještě vypisuje licenční řízení k provozování rozhlasového vysílání prostřednictvím vysílačů (naposledy 50 W v Českých Budějovicích a 100 W v Liberci-Hanychově) se soubory technických parametrů v II. VHF pásmu.
Úvodní obrázek Anténní systémy DAB+: zdroj TDF, který je operátorem telekomunikační a distribuční infrastruktury ve službě digitálního pokrytí území