Jak na digitální infrastrukturu EU? Vysílatelé k Bílé knize Evropské komise

Koncem června uplynula lhůta na připomínky. Sešly se jich stovky (celkem 357), od mezinárodních sdružení, telekomunikačních operátorů, asociací a nadačních společností i soukromých osob. Přehled českých přispěvatelů z pohledu českého telekomunikačního sektoru s výňatky z jejich, převážně kritických příspěvků popsal Jaromír Novák, bývalý předseda Rady ČTÚ, ve svém pravidelném komentáři Krátké vlny v článku:

Bílá kniha o digitálních sítích v Evropě a připomínky z Česka

Moderní a technologicky vyspělé digitální sítě jsou nejen základem rozvoje digitální ekonomiky, ale také nezbytným prostředkem k doručování audiovizuálních médií divákům a posluchačům. Pohled médií zmíněný článek neobsahoval. Ten se objevil ve stanovisku Evropské vysílací unie (EBU), alianci sdružující média veřejné služby, jejíchž 115 členských organizací v 56 zemích spoléhá jak na vysílací, tak i na širokopásmovou telekomunikační infrastrukturu pro doručování lineárního i nelineárního obsahu, a to jak pozemními, satelitními, optickými i 5G sítěmi.

Ve svém stanovisku EBU zdůraznila svůj nesouhlasný názor s předloženým přístupem k sítím a jejich poplatkům a podpořila současná evropská pravidla managementu spektra.

Regulace telekomunikačních služeb musí respektovat potřeby médií

Stanovisko EBU v úvodu uvádí, že technologický pokrok vedl ke vzniku více aktérů, včetně silných neevropských platforem, které jsou nyní aktivní v distribuci obsahu. Ve světě, kde jsou občané zaplaveni informacemi, včetně falešného nebo zavádějícího obsahu, je role média veřejných služeb důležitější než kdy jindy, protože poskytují důvěryhodný zdroj nabízející spolehlivý, nestranný a rozmanitý obsah. Je proto zásadní zajistit, aby občané EU mohli najít obsah mediálních služeb offline a online, na mnoha platformách a připojených zařízeních používaných každý den, jako jsou televizní obrazovky, telefony, auta atd. Proto musí být obsah nabízený členy EBU snadné najít a prominentně se zobrazovat na všech relevantních bránách, které umožňují přístup k mediálním službám.

Jakákoli budoucí politická opatření, která může Evropská komise zahájit po této konzultaci, by také měla zohlednit základní ustanovení pro distribuci obsahu mediálních služeb veřejné služby stanovené v Evropském kodexu pro elektronické komunikace (EECC) jako Směrnice EP a Rady 2018/1972. Ten obsahuje zásadní body pro distribuci mediálních služeb veřejných služeb.

Trendy a výzvy digitální infrastruktury

EBU se ve svém stanovisku vyjádřila k trendům a výzvám digitálního infrastrukturního sektoru a k nejdůležitějším scénářům pro média a vysílatele veřejných služeb. Podívejme se na některé aspekty, které by mohly v budoucnu ovlivnit dostupnost mediálních služeb, zejména jejich cenu, což by se mohlo týkat i výše předplatného služeb soukromých provozovatelů.

Telekomunikační infrastruktura je nezbytná pro poskytování pokročilých služeb pro občany, veřejné instituce a průmysl a její design musí reagovat na požadavky nových a existujících služeb. Avšak design a výběr veřejných telekomunikačních sítí je určován cíli komerčních operátorů, které nemusí být v souladu s potřebami a zájmy všech uživatelů. K dosažení svých cílů nepotřebují média veřejné služby jenom dostatečnou přenosovou rychlost a kapacitu, ale také universální pokrytí, vysokou spolehlivost a odolnost, k čemuž používají různé distribuční sítě:optiku, 5G, pozemní a satelitní sítě.

EBU je toho názoru, že vyšší účinnosti může být dosaženo hybridními řešeními kombinujícími pozemní (vysílací) a satelitní sítě ve spojení s novými inovativními funkcemi.

Distribuce médií v digitálním světě

Zúčastněné strany médií, často ve spolupráci s telekomunikačním sektorem, také investovaly do standardů a technologií, které umožňují poskytování inovativních mediálních služeb ve vysokorychlostních širokopásmových sítích. Příklady zahrnují DVB-I, HBBTV a 5G vysílání, které zlepšují výběr a kvalitu spotřebitelů, a přitom uvolňují tlak na širokopásmové sítě v módu unicast. Je zapotřebí další úsilí, aby bylo zajištěno, že jsou k dispozici otevřené standardy na podporu inovativních mediálních služeb a aplikací při efektivním a komerčním a ekologicky udržitelným způsobem.

EBU Je toho názoru, že investice do síťové infrastruktury by se měly zaměřit na přizpůsobení růstu provozu pomocí všech dostupných technických možností. Kromě objemově náročného poskytování streamovacích služeb typu unicast existuje i doručování multicast/hybrid-multicast a širší využívání vkládaných mezipamětí CDN v přístupových sítích ISP.

Evoluce digitální výroby mediálního obsahu

Výrobci mediálního obsahu uvažují o využívání 5G technologie, avšak reálné případy typicky vyžadují mnohem vyšší šířku kanálu pro dopředný směr (uplink) než sestupný směr (downlink). Avšak veřejné mobilní sítě jsou koncipovány pro vyšší provoz na sestupném směru k uživatelům a výsledkem je, že pouze málo veřejných sítí může být použito pro produkci. Většina vyžaduje uzpůsobení podle produkčních požadavků, což mohou splnit privátní sítě.

Oba typy sítí, veřejných a soukromých mohou používat tu samou technologii 5G a mohou být vzájemně propojitelné a mohou obsahovat ekonomické úspory. Kromě toho jsou užitečné pro výrobu, pokud splňují minimální garantovanou úroveň služby i na bázi přeshraniční konektivity. K tomu by byla vhodná harmonizace v rámci EU.

Úvahy o konkurenčním prostředí

Bílá kniha opětně volá po jednotném trhu pro sítě a služby elektronických komunikací se sjednocenými pravidly a podmínkami síťové infrastruktury a správě spektra. Uvádí, že pouze několik telekomunikačních operátorů působí ve více zemích, avšak pod regulací národních států, která je v EU nejednotná. K tomu EBU poznamenává, že velcí ISP operátoři jsou dnes v pozici, že mohou diktovat vyšší ceny vzhledem k jejich dominantnímu postavení na trhu. Do toho vstupují velcí „strážci bran“ (gatekeepers) a velké online platformy.

Je zásadní zajistit robustní prosazování Zákona o digitálních trzích (DMA) a Zákona o digitálních službách (DSA) spolu s ambiciózním provádění ustanovení v navrhovaném zákoně o svobodě médií EU pro řešení svévolného a nespravedlivého chování globálními platformami směrem k mediálnímu obsahu.

Dokončení jednotného digitálního trhu?

Politické otázky a možná řešení pro zvládnutí přechodu na digitální sítě budoucnosti jsou v Bílé knize obsaženy ve třech pilířích, z nichž nejobsáhlejší tvoří Pilíř II o dokončení jednotného digitálního trhu a který neunikl pozornosti vysílací unie EBU, která dále komentuje nejrelevantnější scénáře z pohledu médií veřejné služby a v mnohém platné i pro ostatní soukromé evropské vysílatele, kteří mají v licenčních podmínkách povinnost rozvoje evropské kultury.

Pro pochopení uvedených stanovisek jsou v závěru článku přepsána znění jednotlivých scénářů dle oficiálního dokumentu EK z jejích webových stránek.

Komentáře EBU ke scénáři 6

Trh s rádiovým spektrem musí zůstat samostatným

I když by opatření k harmonizaci spektra na úrovni EU mohlo přinášet některé výhody, EBU je toho názoru, že by bylo nevhodné integrovat trh s rádiovým spektrem pro vysílací služby v EU, protože by to vystavilo riziku kulturní/jazykové rozmanitosti, jak je propagován a podporován mediálním systémem veřejné služby a vlastně zakotven v EECC a Smlouvě o EU, která přenechává explicitně kompetence v oblasti kultury výlučně na členských státech.

Žádné další telekomunikační poplatky za distribuci obsahu

Jedním klíčových požadavků EBU na distribuci je zpřístupnění mediálního obsahu a služeb celé populaci bez dalších poplatků. Vysílací platformy jsou zásadní pro splnění tohoto požadavku, protože poskytují téměř univerzální pokrytí, volné přístupné (FTA), odolnost v době krize a efektivní pro dodávání mediálního obsahu hromadnému publiku.

V autech musí být zajištěn přijímač digitálního rozhlasu DAB+

V této souvislosti by EBU chtěla upozornit Evropskou komisi na ustanovení EECC související s přítomností vysílacího rádia v automobilech. V současné době článek 113 EECC skutečně uvádí, že jakýkoli rozhlasový přijímač integrovaný do automobilu bude zahrnovat přijímač schopný přijímat a reprodukovat alespoň rozhlasové služby poskytované prostřednictvím digitálního pozemského rozhlasového vysílání.

Toto ustanovení je nezbytné, ale je třeba jej posoudit a přizpůsobit, aby se zajistilo, že publikum může těžit z přítomnosti rozhlasových přijímačů ve všech automobilech a mít k němu snadný přístup.

Nejedná se pouze o zájem o EBU a její členy, ale především hlavní problém pro občany Evropské unie: pozemní rozhlasové vysílání je bezpečné, spolehlivé, populární, anonymní a bezplatné. Je odolné během přírodních katastrof, poskytuje robustní nouzová varování v případě potřeby a poskytuje spolehlivé dopravní informace pro Evropany. Přijetí digitálního terestrického rozhlasu v celé Evropě (podle standardu DAB+) jenom podpoří uvedené výhody.

Sdílení rádiového spektra s dalšími službami

Způsob, jakým vysílací sítě využívají frekvence ve spektrálních pásmech přidělených jejich službám, umožňuje navíc sdílet tyto skupiny s jinými službami, jako jsou audio systémy bezdrátové výroby, typicky rádiové mikrofony. Tato technologie, běžně známá jako PMSE, je nepostradatelná nejen pro vysílání a další producenty obsahu, ale také pro kulturní, sportovní, umělecké, politické, náboženské, vzdělávací a občanské společnosti.

Některá z nich jsou významná ekonomická odvětví. Dlouhodobé úspěšné sdílení pásma UHF digitální pozemskou televizí a PMSE je příkladem efektivního využití spektra. Podobné licencované sdílené modely lze prozkoumat pro jiné služby pomocí databází, mechanismů geolokace a umělé inteligence.

Zavádění nového mechanismu EU pro řešení problémů spektra není žádoucí

EBU si nesmírně cení otevřených, transparentních pracovních metod přijatých CEPT při odvozování podmínek správy spektra a mezinárodních vyjednávacích pozic a odborné znalosti přinášející zúčastněné strany a členské státy mimo EU. K tomu existuje studie RSPG, kde se praví „vyloučit CEPT při podpoře harmonizačních opatřeních Komise bylo zamítnuto vzhledem k tomu, že CEPT je zásadním orgánem pro technická řešení a opatření a jeho úplné vyřazení je považováno za politicky nezdravé. “ EBU se nedomnívá, že je nezbytné zřizovat nový mechanismus v rámci EU při řešení sporných situací.

Komentáře EBU ke scénáři 4

Potřeba udržovat trh s otevřeným propojením online

Oddíl 3.2.2. Bílé knihy zvažuje možnost zavedení regulačních opatření, která usnadňují řešení sporů mezi aktéry trhu, kteří jsou vázáni smluvními vztahy.

Zásadní nesouhlas s přístupovými poplatky k sítím

Je nezbytné zajistit, aby návrhy na zavedení regulačních opatření, která se vztahují na smluvní vztahy a/nebo přinucení smluvních stran na povinný mechanismus řešení sporů, nevedly k přímým nebo nepřímým „síťovým poplatkům“, tj. dalším poplatkům uloženým poskytovatelům obsahu za účelem financování síťové infrastruktury telekomunikačních operátorů. Zavedení dodatečných poplatků za doručování obsahu by bylo radikálním odklonem od současných propojovacích dohod a přímo by podkopalo investice do obsahu audiovizuálními výrobci, jako jsou média pro veřejné služby. Ti již dnes přispívají férovým způsobem na infrastrukturální náklady komerčními smlouvami s poskytovateli elektronických komunikačních sítí.  Kromě plateb za distribuci a vysílače v případě DTT a DAB+, EBU členové již investují do konektivity a distribuce přes CDN, aby zajistili přístup ke svému obsahu přes internet.

Navíc, pokud velké zdroje datového provozu musí provést takovou přímou platbu, mohou požádat o zvláštní zacházení s obsahem, ke kterému poskytují přístup. To by upřednostňovalo určitý obsah online a bránilo přístupu, který je založen na principech zakotvených v otevřené internetové regulaci. To by také zvýšilo již existující nerovnováhu týkající se přístupu k obsahu a mohl by být pouze na úkor rozmanitosti obsahu online.

EBU proto opakuje svou opozici vůči jakémukoli dodatečnému poplatku za online doručování obsahu divákům, tj. nad rámec již existujících smluvních plateb – ať je takový poplatek uložen přímo nebo přes přísné podmínky určené k vyjednávání s ISP.

Ani příspěvky na tzv. univerzální službu

Navíc, EBU je proti tomu, aby tvůrci médií / obsahu byli povinni přispívat k financování univerzálních služeb v elektronické komunikaci, protože jakýkoli takový příspěvek by byl odkloněn od financování evropského obsahu – tím by mimo jiné doznala újmy kulturní rozmanitost a mediální pluralismus.

EBU komentář ke scénáři 7

 O udržitelnosti

Nasazení nových technologií by mělo vést k dobře naplánovanému postupnému vyřazení méně efektivních tradičních technologií, aby se snížila celková environmentální stopa elektronických komunikačních sítí (ECN). Z tohoto pohledu má EBU několik poznámek.

Za prvé, média veřejné služby mají obecně komplexní přehled o spotřebě energie kabelových, satelitních a pozemských vysílacích infrastruktur. To však nelze říci o pochopení mediální stopy napříč IP infrastrukturou. Bylo by proto užitečné mít lepší měření, monitorování, podávání zpráv a větší transparentnost od operátorů telekomunikací a poskytovatelů internetových služeb. Většina lineárních distribucí po celé Evropě je stále poskytována přes kabelové, satelitní a pozemské vysílání. Studie vedené projektem LoCat (viz náš článek zde) a Ofcom ilustrují skutečnost, že DTT je účinnější / spotřebovává méně energie než jiné distribuční technologie. Například distribuce médií přes mobilní telekomunikační připojení unicast využívá výrazně vyšší množství energie za sledovací hodinu než vysílání. Technologie 5G Broadcast je příkladem toho, jak by mohlo být možné využít to nejlepší z obou světů.

A na závěr: Co si myslí ČR o velkých telekomunikačních operátorech

Nedalo mi, abych se nepodíval na oficiální názor České republiky k výše zmíněnému konkurenčnímu prostředí v telekomunikacích. Tady je:

„Česko se domnívá, že velikost provozovatele není sama o sobě atributem, který zaručuje vysokou kvalitu služby a výhody pro koncové uživatele. I malí, místní operátoři mohou rozšiřovat pokrytí a poskytovat vysoce kvalitní služby. Neexistují žádné důkazy o tom, že by velmi velcí nebo celoevropští operátoři využívali svůj investiční potenciál ke zlepšení pokrytí a kvality služeb v odlehlých nebo řídce osídlených oblastech. Právě zde hrají v mnoha členských státech důležitou roli menší místní hráči.“

Originální znění navrhovaných scénářů podle Bílé knihy EK

Scénář 6:

V zájmu usnadnění jednotného trhu a budování rozsahu u činností všech subjektů může Komise zvážit:

• integrovanější správu spektra na úrovni Unie, která by v případě potřeby umožnila větší harmonizaci postupů udělování oprávnění k využívání spektra, a tím vytvořila podmínky pro tržní rozsah nezbytný k tomu, aby operátoři působící v celé EU dosáhli větší investiční kapacity; Komise může rovněž zvážit řešení pro lépe sladěné podmínky udělování oprávnění a výběru, nebo dokonce jednotné postupy výběru nebo udělování oprávnění pro pozemní a družicové komunikace a další inovativní aplikace, které jasně obchodně podporují rozvoj jednotného trhu,
• harmonizovanější přístup k udělování oprávnění (prostřednictvím možného zavedení zásady „země původu“ pro některé činnosti, které jsou méně spojené s maloobchodními spotřebitelskými trhy a místními přístupovými sítěmi).

Scénář 4:

• V zájmu řešení konvergovaného odvětví připojení a služeb elektronických komunikací a zajištění toho, aby se jeho přínosy dostaly ke všem koncovým uživatelům ,může Komise zvážit rozšíření oblasti působnosti a cílů stávajícího regulačního rámce ,aby zajistila rovné regulační podmínky a rovnocenná práva a povinnosti pro všechny subjekty a koncové uživatele digitálních sítí, pokud je to vhodné pro splnění odpovídajících regulačních cílů; vzhledem k pravděpodobnému globálnímu rozsahu a dopadu technologického vývoje a případných regulačních změn je třeba reformu stávajícího rámce řádně posoudit z hlediska ekonomického dopadu na všechny subjekty a široce o ní diskutovat se všemi zúčastněnými stranami;

Scénář 7:

• Komise může zvážit usnadnění ekologizace digitálních sítí podpořením včasného odpojení kovových sítí a přechodu na prostředí plného optického připojení a účinnějšího využívání sítí (kodeků) na celém území Unie

Úvodní snímek: Ilustrační pohled na stojany datového centra

Všech 357 příspěvků to veřejné konzultace si může zájemce stáhnout z https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/14168-White-Paper-How-to-master-Europes-digital-infrastructure-needs?_en , kde je také k dispozici v češtině Bílá kniha jako Dokument EK COM(2024) 81 final.

Celé znění Pozice EBU je na webu: https://www.ebu.ch/files/live/sites/ebu/files/News/Position_Papers/open/2024/20240628_ECWhitePaper_HowToMasterEUDigitalInfrastructureNeeds_EBUResponseFinal.pdf