Tradiční pardubická konference v novém hávu Nenechte si ujít: Media a technologie

Jako v minulých letech záštitu nad konferencí převzal Marek Ebert, předseda Rady ČTÚ, generálním partnerem je společnost Digital Broadcasting a hlavním partnerem České Radiokomunikace. Podstatný je však program, který bude zahrnovat jak legislativu, AI, vývoj ve správě spektra, tak v odpoledním bloku prvního dne zejména mediální technologie v souvislosti s nastupujícím rozvojem komerčních DAB+ sítí.

Organizátor, záštita a generální partner konference (Grafika: Václav Udatný)

Jak se daří naplnit střednědobé záměry ve správě spektra

Na minulé konferenci Marek Ebert popsal stanovisko k diskutovanému pásmu UHF a jeho zachování pro TV vysílání do roku 2030, což bylo Světovou radiokomunikační konferencí na konci minulého roku potvrzeno. Vývoj po roce 2030 nelze ani dnes odpovědně predikovat a souvisí s vypracováním nové „Strategie správy spektra v ČR v souvislosti s regulací EU“. Na toto téma a na téma „Impementace výsledků WRC-23 a příprava na WRC-27“ vystoupí na konferenci Pavel Šístek, vedoucí oddělení koncepce a strategie ČTÚ. Jeho přednáška se zaměří na zvažované kmitočty pro družicovou LEO konektivitu, hybridní sdílení IMT/6G s RLAN v pásmu Upper 6 GHz a další pásma pro IMT/6G, které právě loni předseda Rady ve svém vystoupení zmínil. Poskytne také přehled o studijních bodech WRC-27.

Strategie správy spektra vychází ze strategických návrhů týkajících se 6G, které jsou projednávány v EU, jakož i pásma pásma Upper 6 GHz a vize pro UHF. ČTÚ se také chystá zpřístupnit pásmo 26 GHz.

Legislativní změny

Obecně platí, že legislativa často pokulhává za technologickým vývojem, zejména v dnešní době, kdy uživatelské prostředí přechází do online služeb.

Legislativa EU, která je pro nás s odstupem závazná, přijala nařízení o digitálních službách (DSA) a nařízení o harmonizovaných pravidlech pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání (DA-Data Act). ČTÚ byl určen koordinátorem digitálních služeb datovým koordinátorem podle těchto dvou nařízení.  Jak se působnost Úřadu nově rozšíří do oblastí digitální a datové ekonomiky nás seznámí Tomáš Ondrejka v přednášce „Nové digitální agendy ČTÚ“.

Po transpozici Evropského kodexu pro elektronické komunikace došlo k podstatným změnám našeho zákona 127/2005 Sb. „Komentář k hlavním změnám v ZEK v aktuálním znění“ přednese ředitelka odboru legislativního a právního ČTÚ Šárka Němečková, která zmíní a další témata, která jsou součástí projednávání návrhu další novely tohoto zákona s plánovanou účinností od druhého pololetí 2025.

Technologie Umělá inteligence (AI) předchází legislativu

Velmi diskutovaná je v dnešní době umělá inteligence (AI). K tomu v polovině minulého roku vyšlo Nařízení EU 2024/1689, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (AI act). I o tomto nařízení se vedou široké diskuse, zda nakonec nebude ve své podstatě brzdou rozvoje AI v Evropě. Vzhledem k tomu, že toto nařízení zatím nebylo transponováno do našeho právního řádu, a jeho účinnost je až od 2.8. 2026, v legislativní části konference se o něm nic nedozvíme, za to máme možnost se ponořit do praktických aplikací AI.

„Využití AI/ML při zpracování audiovizuálního obsahu“ nám však přiblíží odborná přednáška Roberta Mitky z CRA. Zaměří na prezentaci pokročilých algoritmů strojového učení a jejich aplikací při zpracování video a audio obsahu. Účastníci si poslechnou rychlou historií AI/ML (ML= machine learning-strojové učení), aby lépe porozuměli kontextu a vývoji těchto technologií.

Ukázka z prezentace R.Mitky o historickém vývoji AI

V přednášce autor uvede, jak různé typy neuronových sítí, jako jsou Deeplearning, CNN, GAN a Transformery, mohou zlepšit kvalitu a efektivitu těchto procesů. Účastníci se seznámí s praktickými příklady a technikami, které demonstrují široké možnosti využití generativní AI v audiovizuální oblasti.

Mediální zákony

Dalším příkladem, jak právní úprava nestíhá vývoj, je oblast mediálních zákonů. Stále je výchozím Zákon 231/2001Sb o provozování rozhlasového a televizního vysílání s 38 novelami k počátku tohoto roku. K tomu přistupují zákony o audiovizuálních službách na vyžádání a o službách platforem pro sdílení videonahrávek a samostatné zákony o ČT a ČRo a další rozhlasových a televizních poplatcích.

Přednáška Milana Boušky z RRTV „Zákon o provozování TV a R vysílání (aktuální mediální zákon)“ nás neprovede celým spektrem výše uvedených zákonů, ale zaměří se jen období posledních třech let zákona 231/2001 Sb o provozování rozhlasového a televizního vysílání, kdy v letech 2021–2023 došlo k poměrně významným novelám, které zásadním způsobem upravily otázku rozhlasového vysílání v období po uplynutí data 10. října 2025.

Nejprve zákon č. 261/2021 Sb., ve své části osmdesáté čtvrté umožnil vysílat na základě rozhlasových transformačních licencí, stejně jako u nově do budoucna udělovaných analogových licencí, i po uplynutí data 10. října 2025, za podmínky, že nedojde k přechodu na digitální vysílání.

Zákon č. 202/2023 Sb. pak přinesl rozšíření možnosti transformovat prakticky všechny rozhlasové analogové licence, zrušil větší část regulace v oblasti plurality rozhlasového vysílání (majetková propojení provozovatelů, resp. omezení maximálního pokrytí posluchačů místního a regionálního rozhlasového vysílání) a zavedl nový institut sloučení licencí.

Technologie, metadata, DAB sítě, produkce On site

O potřebě propojení různých platforem v době, kdy rozhlasové vysílání (VKV FM s RDS, digitální DAB+ a internetové streamování) prochází významnou technologickou transformací bude přednáška „Metadata v rozhlasovém éteru a zvuková koexistence vysílaných programů“, jejíž autor Karel Zýka z Českého rozhlasu nás nechá nahlédnout ke konceptu hybridního rádia v systémech RadioDNS nebo Radiopolayer. Součástí příspěvku bude i nastavení distribučních úrovní, při jejichž dodržení podle mezinárodních standardů se zlepší poslechový zážitek bez ohledu na to, jakou platformu pro příjem posluchač v daném momentu využívá.

I když na minulé konferenci Marek Ebert předpokládal, že aukce na komerční DAB sítě bude ukončena do konce listopadu, tak tento předpoklad mu nevyšel. Obě celoplošné a 27 regionálních sítí bylo vydraženo až v tomto roce. Několik budoucích operátorů těchto sítí přednese své vize, jak splní stanovená rozvojová kritéria při budování svých sítí.

Součástí konference bude s prezentačním stánkem i firma TECHNISAT, která v dohledné době zabuduje do svých přijímačů novou funkčnost DAB+ vysílání. Více o tom

Systém nouzového varování přes DAB+ Jak funguje Automatic Safety Alert (ASA)

S přednáškou „Obchodní a technický rozvoj celoplošných a regionálních DAB“ vystoupí Marcel Procházka z Českých Radiokomunikací. Jak budovat cenově výhodnou DAB síť pro zákazníky, bychom se mohli dozvědět od Tomáše Řapka ze společnosti Teleko v přednášce „Novinky v budování sítě TELEKO DAB multiplexu“. Z nových provozovatelů DAB licencí se představí PLAY.CZ v přednášce Jana Johna s názvem „Budování OTT Rádio platformy v dobách DAB streamingu“, kde by měla zaznít informace o provázání rozhlasových služeb mezi různými platformami. Další z nováčků v rozhlasovém digitálním vysílání – Digital Broadcasting – zjevně chce budovat svou síť na základech televizní sítě DVB-T2. Pohovoří o tom Jakub Juhas v příspěvku „Zvládli jsme DVB-T2, zvládneme i DAB+“.

Monoposty F1 na konferenci nebudou

Na monopostech F1 je namontováno 90 kamer a 24 z nich může být aktivováno současně. Video pro každou z nich je zakódováno a opatřeno časovým razítkem, takže se může dokonale synchronizovat se souvisejícím zvukovým signálem zachyceným dvěma směrovými mikrofony (Foto: Václav Udatný).

I když by popis technického vybavení monopostů a využití nejmodernějších digitálních technologií použitých při přímých přenosech ze závodů formule F1 vydal na více přednášek, účastníci konference se budou muset spokojit s popisem výroby na místě přenosu „F1 a MotoGP – on site production TV NOVA“ Tomáše Rychtery z této televize. Přinese postřehy a zkušenosti produkčního štábu přímo z okruhu, kde závody probíhají. Zaměří se na rozšířené možnosti, které pro živé přenosy umožňují moderní technologie, protokoly AoIP (Audio over IP), pro doručování videa přes veřejný internet a dostupnost datových připojení v místě přenosů. Podrobnější popis o organizaci a technologií výroby najde zájemce v našem článku „Pohled za scénu přenosů formule 1“.

Nenechte si ujít ani druhý den

Na programu budou mobilní komunikace, které stávají stále silnějším hráčem v doručování medií, zejména oblíbené mediální zábavy a postupné prolínání vysílacích a streamovacích služeb je fenoménem dnešních dnů. O obsahu druhého dne přineseme podrobnější informace v příštích dnech.

Jako v minulosti čeká na účastníky jak dopolední, tak i dopolední panelová diskuse, na které budou přednášející odpovídat na vaše dotazy. Pokud chcete být informováni o nejnovějších trendech a obsah letošní konference vás zaujal a máte dotazy k některému z témat, můžete vyplnit a odeslat přihlášku přímo z webu konference: https://www.konferadio.cz/prihlaska . Je možno se přihlásit i na jednotlivé dny. A ještě: zvýhodněná cena platí do konce září a v případě, že vás bude víc přičte se vám další sleva.

Úvodní foto: Václav Udatný, Z minulých ročníků pardubické konference