APMS, asociace mobilních operátorů, uspořádala tiskovou konferenci o výsledcích výzkumu zaměřeného na trendy konzumace videoobsahu v roce 2024 ve srovnání s podobným výzkumem z předchozího roku.  Zúčastnili se jí nejen zástupci medií, ale i pracovníci ČTÚ a Ministerstva průmyslu a obchodu. Měla všem zúčastněným přiblížit, k jakým změnám za posledního půldruhého roku na mediální sledovanosti u nás došlo.

Na loňské Digimedii přišla APMS s tím, že internet dominuje sledování pořadů na domácích TV a že v roce 2023 mělo 91 % českých domácností alternativu k DVB-T2, jak je uvedeno na jejich stránkách v tiskové aktualitě.

Útoky v médiích?

V úvodu Jiří Grund, prezident APMS, řekl, že důvodem, proč se APMS rozhodla zadat průzkum, který by osvětlil, jak se trendy ve sledovaní vyvíjejí, je to, „že se tady v České republice v médiích čas od času dozvíme nějaké útoky, že klasická terestrická televize je nejsilnější platformou, nejvýznamnější platformou televizního vysílání“. A tak si položil otázku, co se pod tím skrývá. A následně představil svůj známý modul se třemi zásuvkami: pro napájení, pro antény a pro ethernet, “kam se strká ten internetový kabel“.

A v čem je ten zakopaný pes?  Tady v ČR neexistoval žádný dlouhodobý průzkum, který by řešil, ne to, jaká platforma je silná, silnější a nejsilnější, ale to, jak my jako uživatelé a diváci, když sedíme večer u televizorů, na co skutečně se v televizi koukáme z pohledu toho odkud nám signál do televize teče. Zda převažuje to, co přichází z antény, z koaxiálu, nebo to, co přichází z internetového kanálu. „A abychom mohli přemýšlet o tom, kam směřují trendy televizní zábavy, je nutno se zaměřit na detail, kolik z hodin, které česká rodina stráví u televize, jsou pořady třeba na ČT 24 nebo na jiných terestrických platformách,“ uvedl celou tiskovku prezident asociace.

K čemu výzkum dospěl

Výzkumu se účastnil panel asi 1800 respondentů ve věku 15–79 let, přičemž výzkumníci kombinovali online dotazování v Českém národním panelu s osobním dotazováním u populace nad 70 let koncem září 2024.

Výsledky výzkumu na tiskové konferenci prezentoval Kamil Kunc z NMS Market research. Chytrou televizi s internetem využívá 59 % osob z celkového podílu 66 % vybavených domácností.

Jiří Grund (APMS) a Kamil Kunc (NMS) při prezentaci posledního výzkumu konzumace videoobsahu v roce 2024 (Foto: Václav Udatný)

Na otázku „Jakým způsobem můžete ve Vaší domácnosti sledovat televizní vysílání a video obsah?“ odpověděl další snímek: celkem 70 % českých domácností už má možnost sledovat IPTV, HbbTV a VOD přes internet, jako jeden ze zdrojů sledování videoobsahu a televizního vysílání. Tento údaj byl srovnán s možností sledovat DVB-T2 (45 %) a kabelu se satelitem (40 %). Bez ohledu na to, že všichni máme v domácnostech „trojzásuvku“ popsanou v úvodu, tak možnost přijímat DVB-2, resp. terestrické bezplatné vysílání, má za mnohem menší investice než za datovou přípojku, 95 % a více obyvatel ČR. Závěr, který byl na druhém snímku prezentace, že 70 % domácností sleduje videoobsah přes internet, je poněkud zavádějící.

Lidé se dívají na obsah, za který si platí

Za podstatný údaj považuje APMS čas, který stráví divák u TV. Podle tiskové zprávy agentury NMS vzrostl podíl sledovaných pořadů přes internet ze 35 % v roce 2023 na současných 41 %. To podrobně rozebral další snímek prezentace, který uvádí na IPTV 28 %, VOD 12 % a HbbTV 2 %. Toto rozdělení vzniklo na základě otázky: „Z jakého zdroje jste televizní pořad sledoval/a?“ Pokud bych měl na výběr pouze tyto tři možnosti a díval bych se třeba na Netflix, tak opravdu nevím, co bych si vybral. A to nemluvím třeba kdybych si vybral na VOYO exklusivní pořad, tak to jak na vyžádání VOD, tak přes internet IPTV? Nebo i přes HbbTV. Zřejmě proto i báze dopovědí (2547) byla v tomto případě vyšší než základní panel respondentů.

Tím samozřejmě nezpochybňujeme, že čas strávený u TV obrazovky (nebo i u monitoru počítače!) nestoupá, pokud totiž je pravda, že tři čtvrtiny domácností si platí za obsah, jak uvádí tisková zpráva NMS, tak není divu, že to využívají čas tomu věnují. „Lidé platí jak za samotný příjem různých streamovacích televizních služeb a kanálů přes internet, kabel nebo satelit, tak i za možnost sledovat určité programy bez reklam,“ říká Kamil Kunc, Client Service Director z NMS Market Research.

Snímek z výzkumu NMS zaměřeného na trendy konzumace videoobsahu v roce 2024 (TK APMS 26.11.24)

Další trendy sledování po roce 2030?

Není pochyb, že videa z internetu sledují především mladí, avšak je otázkou, zda na dnes tak oblíbených velkých TV obrazovkách, zejména v generaci do 25 let. Jsou to spíš mobilní zařízení. A ty potřebují spektrum. To totiž byl další důvod uspořádání této konference mobilních operátorů. To v následné diskuzi potvrdil i Jiří Grund na dotaz, zda v souvislosti s projednávanou strategií správy spektra budou mobilní operátoři požadovat odebrání televizních frekvencí, když řekl:

„…Loni jsme byli osočováni, že lidem chceme zničit televizi a že na venkově  se nebudou mít lidi na co koukat. Šli jsme na to tak, že jsme začali měřit trendy a z nich pak chceme vyjít při odborné debatě. Dnes máme rok 2024 a žádná zásadní rozhodnutí se nedělají. To bude po roce 2030. A pak se bude řešit, zda ta šíře frekvenčního spektra, které dnes používá televize, pro terestrické vysílání má mít stejnou šířku, pro 30 kanálů a více, nebo zda se má to spektrum zúžit, ….právě proto, že se mění trendy, jak lidé televizi sledují. Kmitočty jsou národním bohatstvím a my je měli využívat co nejefektivněji tak, aby sloužily lidem a aby jim přinášely největší užitek a nejvyšší hodnotu. A pokud v roce 2030 budeme konzumovat televizi tak, že se budeme dívat v 8 hodin jen na zprávy, a na seriály jen přes internet, tak je validní otázka, zda spektrum by mělo zůstat tak široké nebo by mělo být zúženo.“

Co zefektivnit využití spektra

Nejenom u nás, ale i celosvětově nároky na kapacitu mobilních datových sítí rostou. Objem videa v mobilních sítích, dnes tvoří ve světě více jak 75 % celkového objemu. Je to proto, že využití spektra je neefektivní. Jaký je přístup APMS k technologii 5G Broadcast, která by lépe využívala kapacitu spektra?

Na tuto otázku pan Grund uvedl, že o 5G BC ví, a ví, že existují u nás v České republice testy a že mobilní připojení ke konzumaci videí je trend, který monitorují. Je ale potřeba vědět, že jsou další scénáře, které probíhají vedle toho. Někdy v roce 2030, má mít ČR připojení 1 Gb/s, tak ten cíl bude naplněn více typy připojení, ve městě, kde je špičková telekomunikační infrastruktura, tak to bude optikou, ale na venkově bude možné jen připojení 5G, případně už 6G. Tyto sítě ale neumožní z principu, aby na ně bylo připojeno velké množství lidí s velkou konzumací hustoty provozu, pro která se bude muset zajistit další dokrytí. „Nepochybujeme o tom, že efektivita využití spektra v mobilní komunikací je trendem do budoucna,“ uzavřel tento dotaz.

Následná diskuse pokračovala dalšími dotazy, kdy řečníci vysvětlovali, jak byl vybírán panel respondentů nebo některé nepřesnosti v samotných údajích, a vydala by sama na celý samostatný článek. A to tam nepadla otázka, jak by se diváci dostali k HbbTV, když by nepoužívali tradiční televizní vysílání. Takže od loňska se prakticky nic nezměnilo.

Úvodní foto: Václav Udatný, Jiří Grund na tiskové konferenci APMS

Štítky