Co čeká média v roce 2025? Ovlivní pravice Elona Muska jejich ekosystém?

Ať se nám to líbí nebo ne, mediální a s ním propojený telekomunikační svět je určován v USA. S letošní změnou americké administrativy také dojde ke změně ve vedení Federální komunikační komise (FCC). I když je FCC pod dohledem kongresu, Trump, ještě jako zvolený prezident, jasně naznačil, že chce tuto Komisi, která rozhoduje i o kmitočtových přídělech, více svázat s Bílým domem a použít proti těm televizním sítím (NBC, ABC, CBS), které ho konfrontovaly s fakty nebo ho jinak vykreslovaly způsobem, který v něm vyvolal hněv. Vybrali jsme několik perliček z posledního dění na americké mediální (a telekomunikační) scéně, které naznačují nejbližší vývoj.

V Americe bez regulace

Stávající šéfovou FCC má nahradit Brendan Carr, který je odpůrcem tzv. „net neutrality“ a podporuje konkurenci bez jakékoli regulace. To potvrdil již 2. ledna tohoto roku Odvolací soud Spojených států, když zrušil rozhodnutí FCC o zabezpečení a bezpečnosti otevřeného internetu. I když se jednalo o to, zda mobilní operátoři, jako poskytovatelé širokopásmového internetu, podle amerických definic poskytují telekomunikační nebo informační službu, tak právě  Brendan Carr k tomu uvedl: „Během posledních čtyř let se Bidenova administrativa snažila rozšířit vládní kontrolu nad každou funkcí internetového ekosystému. Můžete to vidět ve snaze Bidenovy administrativy tlačit na společnosti sociálních médií, aby cenzurovaly práva na svobodu projevu běžných Američanů.“

To by samozřejmě nebylo špatné vyjádření, kdyby současně nepodporoval Trumpovu výzvu k penalizaci (odebrání licence) televizních stanic kvůli jejich prezentaci obsahu nebo chování, které Komise obdržela jako oficiální podání. První žádá, aby FCC potrestala televizní stanici za obsah prezidentské debaty na základě toho, že se nejednalo o skutečnou zpravodajskou událost. Druhé se snaží využít FCC k tomu, aby požadovala vydání přepisu zpravodajského rozhovoru jako podmínku pokračující vysílací licence. Třetí žádá, aby FCC pokutovala televizní stanici za stejný čas na programování zahrnující politické kandidáty. Čtvrté usiluje o to, aby FCC odebrala licenci televizní stanici pro charakterové nedostatky jejího podnikového vlastnictví.  FCC odmítla všechna čtyři podání.

Členka Komise Anna Gomez na lednovém zasedání FCC uvedla: „Při pohledu na letošní rok mě také znepokojuje zjevná snaha ovládnout vysílací společnosti a obsahové platformy. Všichni bychom měli mít obavy. V první řadě musíme respektovat ochrany Prvního dodatku a omezení v zákoně o komunikacích. To znamená, že vláda by neměla nikoho šikanovat za to, co říká nebo neříká, a Komise (FCC) má výslovně zakázáno cenzurovat provozovatele vysílání. Musíme i nadále prosazovat svobodu slova v rámci rozšiřujícího se mediálního ekosystému a svobodu volby pro spotřebitele.“

Kuriózní bylo také krátké přerušení dostupnosti Tik-toku v USA, který je sledován 170 milióny Američanů, po soudním zákazu z důvodu, že ohrožuje jako čínská společnost bezpečnost Spojených států. Po necelých 24 hodinách od vypnutí se po prohlášení ještě tehdy zvoleného prezidenta, tato platforma krátkých videí vrátila zpět, avšak s tím, že zjevně porušuje stávající zákon schválený kongresem. Navíc její nové stahování nepotvrdil např. Apple s odůvodněním, že nemůže porušovat zákony.

V této souvislosti stojí za zmínku i vyslání tří známých herců jako přímých vyslanců nového prezidenta do Hollywoodu, kteří by měli být jeho uchem a očima a pozvednout tak znovu obchodní příležitosti pro filmy produkované v těchto ateliérech. Samozřejmě to bude vyžadovat finanční podporu pro produkční týmy a daňová zvýhodnění a ovlivní i letošní udílení Oscarů americké Akademie filmového umění.

To se projevilo již v dalších lednových dnech, kdy FCC vyhlásila řízení na další kmitočty na satelitních drahách v kmitočtových pásmech 2,1 – 2,4 GHz. Mimo jiné, jedná se o celosvětový zájem podporovaný poslední konferencí ITU, která očekává rozvoj družicových systémů na nízkých oběžných drahách (typicky Starlink) či ve stratosféře umístěné HAPS (High Altitude Platform Stations), které mohou být použité jak pro pevné širokopásmové připojení konečným uživatelům, tak i pro přenosové linky mezi mobilními sítěmi a jejich jádrem. Širokopásmová síť Starlink plánuje vypuštění přes 40 000 satelitů, společnosti SpaceX i Amazon požadují také velký počet satelitů pro své globální orbitální projekty celosvětového internetu.

Hustá síť LEO satelitů Starlink nad Evropou (zdroj: https://sky.rogue.space/)

Účast vrcholných představitelů technologických gigantů na inauguraci amerického prezidenta naznačuje jejich posilující vliv na další expanzi nejenom v oblasti sociálních sítích, ale i distribuci amerických filmů po síti sítí.

Deregulace i v Evropě?

Šéfové evropských telekomunikačních společností již koncem minulého roku vyžadovali nová pravidla konektivity. Vycházejí z toho, že Evropa je na rozcestí a musí přijmout myšlenku růstu, aby uspěla, uvádějí, že je čas, aby náš kontinent zavedl odvážnou agendu konkurenceschopnosti, která bude přínosem pro všechny Evropany.

Generální ředitelé 18 evropských telekomunikačních společností, jako British Telecom, Telekom Austria, Deutsche telekom, KPN, Nokia, Skupina Orange, Telefónoca, Telenor, Swissvom říkají, že rozhodně souhlasí s reformováním regulaci a postojem EU k hospodářské soutěži s cílem dokončit jednotný digitální trh pro telekomunikace a vyzývají evropské instituce k urychlenému jednání nejméně ve čtyřech oblastech:

• Zjednodušení a deregulace v zákonech o digitálních sítích. To vyžaduje naléhavou reformu současného regulačního rámce s cílem obecně přejít od kontroly ex ante ke kontrole ex post.
• Nový přístup k politice hospodářské soutěže se zaměřením na konkurenceschopnost a společnost. Posouzení hospodářské soutěže by měla zohledňovat širokou škálu výhod, které mohou přinést fúze spotřebitelům a podnikům v oblasti inovací, kvality, bezpečnosti a udržitelnosti.
• Skutečný a spravedlivý jednotný telekomunikační trh pro růst a inovace bez národních bariér. Toho by se mělo dosáhnout zefektivněním odvětvové regulace, odstraněním zbytečných pravidel a větší harmonizací, zejména pokud jde o podmínky udělování licencí a dostupnosti spektra.
• Robustní průmyslová strategie pro evropský ekosystém konektivity, jako jsou účinné nástroje průmyslové politiky na podporu konkurenceschopné, AI podporované telekomunikační cloudové infrastruktury, včetně zpřístupnění veřejného financování.

Uvedené body prohlášení velkých telekomunikačních operátorů vycházejí z loňských tezí k návrhu Evropské komise k Nařízení o digitálních sítí (DNA-Digital Networks Act), které kromě jiného opětně volají po větší harmonizaci evropského rádiového spektra a převedení kompetencí z národních regulátorů na úroveň EU. I když harmonizovanější a koordinovanější politika rádiového spektra by měla potenciál pro jeho efektivnější využívání, zejména pak v případě operátorů přeshraničních sítí, tak posun na rozhodovací úroveň EU by vyžadoval, aby se telekomunikační trhy oprostily od množství národních specifik.

Návrh Komise EU také určuje datum vyřazování sítí na bázi měděných kabelů z provozu. O tom, zda a kdy dojde ke zneprovoznění nějaké sítě by ale měli rozhodovat samotní účastníci trhu a nikoli vlády. To by totiž vedlo k dalšímu zvyšování poplatků pro koncové uživatele.

Určitě bude zajímavé sledovat v tomto roce vývoj okolo Nařízení DNA, zejména s ohledem na v něm obsaženou „green taxonomy“, aby ICT průmysl byl environmentálně přátelský, a to po rušení předpisů „Zelené dohody“ ve Spojených státech za nové administrativy.

Dopady na média v Evropě

Jestliže telekomunikační společnosti volají po odbourání regulace v Evropě podle současného nastupujícího trendu v USA, pro média nastává doba výrazných změn. Hlavní spouštěč masivních změn, kterých jsme svědky, souvisí s podstatným rozdílem mezi investicemi do inovací v Evropě a srovnatelnými čísly v USA a Číně, dosahující dvou řádů. Samotné společnosti Google, Microsoft a Meta společně investují v letech 2023 až 2025 téměř 400 miliard USD, čímž dále posílí svou schopnost ovládnout trh. Jak z toho?

„Zvýšit investice do rozsáhlých rozvojových projektů a celoodvětvové spolupráce v oblasti mediálních inovací se střednědobou až dlouhodobou perspektivou“, navrhuje Antonio Arcidiacono, EBU Director of Technology & Innovation. Veřejné prostředky však samy o sobě nebudou stačit, bude nutno využít prostředky soukromé. Jeho myšlenka „Jedním z klíčových prvků by mělo být zpětné získání a přesměrování části příjmů z velkých technologických společností na financování evropského rozvoje“ ve světle současné výzvy „Amerika především“ bude obtížně realizovatelná, neboť zmíněné společnosti odmítají pokuty, které po nich požaduje EU za nedodržení evropské legislativy.

Navíc sociální sítě ovládané velkými technologickými společnostmi (Meta, Amazon) oznámily konec ověřování faktů v USA pro platformy své skupiny, a zároveň odsoudily „cenzuru“ ze strany EU, a přijaly také Muskovu rétoriku (síť X), který bude mít na starosti „efektivitu vlády“ pro nastupující Trumpovu administrativu.

Kam se ubírá mediální reklama?

I přes vznikající složitou situaci zůstávají predikce světového reklamního trhu optimistické, což je příznivá zpráva pro financování soukromých médií, které je založeno tradičně na reklamě. I když nemá dosáhnout úrovně roku 2024, očekává se její růst v příštím roce o 7,6 %. Podstatnou měrou se mají na tomto růstu, podle WARC media, podílet online media a zejména k internetu připojené televizory (CTV) a media na sociálních sítí na úkor vyhledávače Google, který v důsledku AI ztrácí svou atraktivitu, ale i lineární televize.

Prognóza růstu celosvětového reklamního trhu (zdroj: zpráva The Future of Media 2025, WARC Media)

Značný vliv na to, kam půjde reklama do médií bude mít AI, protože reklama se bude stále více a více personalizovat, což umožňuje právě obousměrná komunikace v IP sítích. Půjde o zpracování nejrůznějších zájmů sledujících diváků v reálném čase, vyhodnocení sledovanosti a zájmů a vkládání reklam ne do uzavřených reklamních bloků, ale podle výběru reklamního obsahu, zájmu a počtu sledujících zpracovaných právě umělou inteligencí, a dokonce mohou být reklamy zobrazovány různým uživatelům v různou dobu. Aby bylo možné určit, které reklamy by se měly zobrazovat kterým divákům a kdy, využívá personalizovaná reklama pokročilé nástroje pro cílení na publikum. Inzerenti mohou například chtít vybrat věk, pohlaví, místo, obecné zájmy nebo jiné metriky, aby určili své cílové publikum. To jde samozřejmě ruku v ruce nejen s podrobnými databázemi uživatelů, ale i s podrobnými údaji o výkonu, které inzerentům říkají, jak dobře si jejich kampaně vedou. Z toho důvodu se investice do médií budou směřovat do online videa, sociálních sítí, her a dalších.

Vliv umělé inteligence na důvěryhodnost informací

I když zdánlivě nástroje umělé inteligence stále více zprostředkovávají přístup k informacím, ještě více omezují veřejnou sféru a působí spíše jako bouře než jako jeden z mnoha zdrojů obohacujících občanské a politické povědomí občanů.

Dalším problémem je autenticita obsahu. Díky nástupu sofistikovaných nástrojů umělé inteligence (AI) je stále snadnější vytvářet manipulovaný nebo falešný obsah, který je obtížné odhalit. Decentralizovaná povaha internetu komplikuje sledování původu obsahu, což umožňuje snadné kopírování, pozměňování a redistribuci obsahu bez jasného sledování původu. Tento vývoj podkopává schopnost legitimních sdělovacích prostředků, zejména veřejnoprávních médií, zachovat si důvěryhodnost, což vyžaduje naléhavé akce spolupráce.

EBU T&I podnítila vznik Asociace Security4Media na ochranu integrity a důvěry médií, vývoj robustních technologií s otevřeným zdrojovým kódem pro ověřování obsahu a sledování původu a zároveň zlepšuje kybernetickou bezpečnost napříč hodnotovým řetězcem médií pro všechny partnery, podporuje mezinárodní partnerství mezi mediálními organizacemi, veřejnými i soukromými, technologickými společnostmi a regulačními orgány za účelem vytvoření robustního ekosystému pro autentičnost obsahu, stanovení nových standardů pro transparentnost a odpovědnost v produkci a distribuci médií.

Koncept distribuce M.A.R.S není cestou na Mars

Tento přístup je obsahem Doporučení EBU R-156 pod názvem Strategie infrastruktury pro zabezpečení distribuce obsahu v době krize, která vychází ze zkušeností stávajícího konfliktu na Ukrajině a povodní v německém údolí Ahr v roce 2021.

Představuje přístup k distribuci TV vysílání na více platformách, tak aby poskytlo 100 % pokrytí obyvatelstva a území, lineární služby a služby na vyžádání, bylo robustní a ekonomicky a environmentálně udržitelné. Zkratka vychází z Multilayer (vícevrstvá), Anywhere (kdekoliv), Resilient (odolná) a Sustainable (udržitelná) distribuce a popisuje ji nová EBU Bílá kniha, která doporučuje každé zemi vybrat si kombinaci sítí (terestrických, satelitních, širokopásmových IP), které nejlépe odpovídají potřebám, jak z hlediska investic, kde to dává nejvyšší smysl při využití stávající telekomunikační infrastruktury.

Distribuční sítě je možno optimalizovat podle nákladů, kvality, bezpečnosti nebo spotřebě energie a neměly by být zranitelná ani v době krize nebo během jiných živelních událostí tak, aby zajišťovala dostupnost alespoň v jedné vrstvě (síti nebo vysílací platformě) pro každého obyvatele pro životně důležité informace. Při tom by se nemělo u SFN sítí zapomínat ani na redundantní synchronizaci a nespoléhat jenom na použití GNSS systémů.

Financování médií veřejné služby

Paralelní distribuce přes více vysílacích a online platforem je však stále větší finanční výzvou, zvláště když provozovatelé vysílání veřejné služby čelí rostoucí konkurenci a tlaku na své rozpočty, dokonce i ze strany vlastních vlád, pokud jsou financovány ze státního rozpočtu. Ten se považuje za nejrizikovější. Funguje do té doby, pokud vláda do něj nezasahuje, ale po změně vlády nastává zcela jiná situace, pokud televize a rozhlas nevysílají, co si vláda přeje. V podstatě existují 3 typy financování veřejnoprávních medií pomocí oplatků, případně licencí: transformace poplatku na poplatek za domácnost (např. Německo a Švýcarsko), jeho nahrazení konkrétním fondem vázaným mimo státní rozpočet (např. Finsko a Švédsko) nebo jeho nahrazení převody ze státního rozpočtu (např. Dánsko, Severní Makedonie a Rumunsko). Jak je to v evropských zemích, včetně výše poplatku, jsme psali v článku o Televizních a rozhlasových poplatcích z celoevropského pohledu.

Legislativní dořešení financování České televize a Českého rozhlasu bude určitě jednou z nejdůležitějších událostí prvního půlroku u nás.

Úvodní foto: snímek z obrazovky jediné americké veřejnoprávní stanice PBS (Public Broadcasting Service) zpravodajského pořadu PBS News Hour, který byl věnován inauguraci amerického prezidenta.