Vyzkoušeli jsme dálkový příjem přechodové sítě Českých Radiokomunikací v oblasti s členitým terénem a mnoho údolími. Výsledek je víc než uspokojivý.
Při testování přijímače TechniSat Digipal ISIO HD nás zaujaly, kromě již v předchozích článcích popisovaných nadprůměrných vlastností, i další, méně obvyklé výhody oproti jiným obdobným set-top boxům. Jednak hodnota síly signálu je udávána v dBμV, a ne jako procentní údaj, kdy není známo, co je vztažnou 100% hodnotou. Navíc bylo ověřeno, že tato hodnota je s rozdílem +/- 1 dBμV shodná s údajem měřícího spektrálního přístroje. A další výjimečnou vlastností je použití externího napájení 12 V, odpovídající akumulátorovému napájení automobilů.
Jak funguje set-top-box v terénu?
Všechny tyto okolnosti nás navedly k tomu ověřit si, jak se přijímač chová při příjmu DVB-T2 v různém terénu a jako prostředek mobilního příjmu. Oblast Krkonoš, protáhlých údolí v kolmém směru na vysílač Ještěd na 31. kanále se zdála nejvýhodnější.
K tomu se přidružil údaj o pokrytí obyvatelstva signálem přechodové sítě 12 obce Jestřabí v Krkonoších, který je uveden na stránkách ČTÚ (http://dtv.ctu.cz/ ) společně s mapami pokrytí. U této obce je dnes uveden údaj 96,5% obyvatel. Vzhledem k tomu, že je mi známé rozložení obce, převážně na odvrácené straně od vysílače Ještěd, zdála se mi tato hodnota poněkud nadsazená. Kromě toho v podkladech pro návrh intervenčních oblastí programu OPPIK (rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí) je členění této obce na základní sídelní jednotky a v tomto případě jsou v uvedené obci navrhovány pro pokrytí ZSJ Roudnice, Křížlice, Křížlické Paseky jako intervenční oblasti, ve kterých je pokrytí obytných adresních míst pod 50%, konkrétně v ZSJ (č. 76562) Křížlice jen 10%.
Tento rozpor agregovaných údajů ze základních sídelních jednotek na obec dle administrativního členění (ČTÚ) a uvedené pokrytí jednotlivých ZSJ (MPO), byť rozdílných technických prostředků, je poněkud zarážející a nekoresponduje s praxí ohledně příjmu v této obci. A hlavně vylučuje plné využití všech služeb recenzovaného přijímače DigiPal ISIO HD v této, a pravděpodobně i v dalších obdobných horských oblastech.
Zkouška příjmu DVB-T2 v autě
Před dalšími závěry je nutno zmínit, že výpočty pokrytí obyvatelstva jsou dle vyhlášky č. 163/2008 Sb. a vycházejí také ze základních sídelních jednotek a technicky z doporučení ITU-RP. 1546-2. V horských oblastech bude ale vhodnější použít výpočtové metody podle ITU 1546-3, kde je zaveden difrakční model se zohledněním právě terénních nerovností. Mimo jiné, dnes ale tuto metodu již nahrazuje doporučení ITU 1546-4, které však v případě existence podrobných terénních dat upřesňuje pokrytí v městské zástavbě a pro Podkrkonoší, na které se chceme zaměřit, nemá význam.
S těmito výchozími fakty jsme se vydali na cestu. Přijímač Technisat DigiPal ISIO HD jsem připojil do 12V vývodu pod přístrojovou desku, na střechu auta dal magnetickou jednoduchou bez ziskovou anténu a jako zobrazovač jsem použil HD kontrolní kamerový monitor napájený akumulátorem a projel trasu dle obrázku 1. Červené body ukazují měření 31. kanálu bez signálu, zelené se zachyceným signálem. Červené spojnice ukazují trasu, kdy při pohybu rychlostí cca 50 km/hod nebyl zachycen ani náznak signálu. Zelená spojnice zachycuje i příjem signálu za pohybu vozidla rychlostí asi 30km/h. To ale platí jen při přímé viditelnosti na vysílač. Obdobně, což není zachyceno na obrázku, se podobně při přímém výhledu na vysílač choval přijímač i na D8 dokonce při rychlosti až 90 km/hod.
Další podrobnější údaje, kde navíc čísla u jednotlivých bodů odpovídají údajům dle tabulky č.1., přináší Obr.2. V tabulce jsou zachyceny i kanály DVB-T, které byly na některých místech zachyceny.
TABULKA 1: Hodnoty a údaje z cesty Podkrkonoší – Praha zjištěné STB TechniSat DigiPal ISIO HD
Stačí kvalita signálu na úrovni 18%
I když minimální hodnoty užitečného signálu podle vyhlášky jsou v §5 stanoveny dle tabulky č. 2, vidíme, že často přijímač zpracuje i mnohem nižší hodnoty intenzity elektromagnetického pole. Mnohem podstatnější je ale kvalita. Měřením bylo zjištěno, že hranice použitelnosti je při MER 20 dB, dle tabulky byl signál použitelný při kvalitě 18%. Současně podrobným měřením na jednom problematickém místě byla ověřena stará pravda: jakákoli aktivní anténa s udávaným ziskem, který „dožene“ intenzitu pole na požadované hodnoty dle vyhlášky nezajistí kvalitní příjem signálu.
TABULKA 2: Minimální hodnoty intenzity elmag pole v závislosti na kmitočtu dle Vyhlášky 163/2008 Sb.
Odstup signál/šum, rušení , včetně LTE, nezpracuje ani vynikají přijímač DigiPal ISIO HD. Právě při použití vhodné antény se ziskem 10 dB se podařilo s tímto přijímačem zprovoznit na jednom problematickém místě příjem 31. kanálu DVB-T2 se všemi programy a rozšířit tak programovou nabídku. Bylo to v oblasti, indikované na mapě pokrytí dle ITU 1546-3 jako nepokryté. Signál byl ale přijímán odrazem od protějšího kopce se všemi důsledky, které mohou tento příjem ovlivnit v závislosti na počasí a ročním období.
Ideální by byla kombinace s mobilním internetem
Uvedené výsledky a měření si rozhodně nekladly za cíl provést měření pokrytí DVB-T2 v určité oblasti, nebo obci a srovnávat je s výpočetními metodami. K tomu nebyla použita standardní metodika, ani přístrojové vybavení, nemluvě o výběru zkoumaných míst a výběru projížděné trasy. Aktualizované mapy pokrytí ČTÚ na speciálním serveru dtv.ctu.cz jsou dostatečně podrobné a dobrým vodítkem pro ověření dostupnosti digitálního televizního nebo rozhlasového signálu, včetně možnosti zobrazení profilu mezi vysílačem a daným adresním místem, jak o tom psal televizniweb.cz v dubnu t.r. (https://www.televizniweb.cz/2017/04/jste-v-dosahu-signalu-dvb-t2-muzete-si-to-overit-zadanim-adresy-do-teto-databaze/). Nejsou samozřejmě všemocné, neboť jsou založeny na výpočtových modelech s definovanými předpoklady a nakonec praktický výsledek může překvapit, jako i přepočet pokrytí obyvatelstva ze základních sídelních jednotek na obce dle vyhlášky 163/2008 Sb. nemusí vždy odpovídat realitě.
Přechod na DVB-T2, jako vynucený z důvodu opuštění TV pásma 700 MHz, může být pro obyvatele zejména horských a podhorských oblastí přínosem jenom tehdy, když využití tohoto pásma pro mobilní broadband významně zlepší i dostupnost internetu v oblasti, a ve spojení s HbbTV, nebo jinou technologií, umožní využít všechny doplňkové služby, včetně on-line informačních služeb místních zastupitelstev. Teprve tehdy bude pořízení set-top boxu Technisat DigiPal ISIO HD pro občany v rurálních oblastech přínosem. V současné době je samozřejmě ideálním pomocníkem pro příjem za ztížených lokálních podmínek, i jako náhradní měřicí přístroj, nebo souputník při cestách na dovolené, do kempů a obecně i pro všechny lidi na cestách. A jeho kombinace s DAB+, která je také již na trhu, nabídne po plánovaném rozvoji těchto rozhlasových sítí další možnosti.
Jo ofiko mapy jsou orientační protože praktický příjem má i různá překvapení…
Dá se naladit i tam kde by neměl být a jinde kde se chválí, že je? tak může zlobit kvůli nějakému rušení či nevhodnou přijímací sestavou s různou citlivostí tunerů atd…
Jinak odrazy jsou kapitola sama pro sebe… V analogu byly tzv. duchy tj. několika násobně viděný stejný obraz… V digitálu je to už méně náchylné tj. buďto vidíte vše… nebo to kolísá s kostičkováním, cvrlikáním, zamrzáním až černou obrazovkou… Jen na speciálních měřácích si vše parametrově zobrazíte…
Z praxe mám ověřeno, že spuštění DVB-T2 z Prahy na 31k se dalo z víc jak 100km chytit (neměl jsem kdysi T2 tuner, tak nevím co dělal zkušební 50k Žižkov kontra DVB-T z Klínovce) odrazem od jiného baráku ale závislé na počasí… přitom jiné kanály ze stejného odrazového směru v DVB-T nešly… musela se anténa otočit přímo na Prahu tj. jinam ale i tam byly s problémy kvůli jiným překážkám a v závislosti na počasí dokonce šly RS-8, RS-12 a horší RS-4 + o něco silnější MUX-4, MUX-7 z Ládví tj. dle polarity…
Po zapnutí Krašova, ten uložením napřed Prahy naskočil z 31k díky stejné 12 přechodné síti a složení programů též víc jak 100km vzdáleně ale s přímým výhledem okamžitě naplno… samozřejmě použit regulovatelný zesilovač ale i bez něj T2 jde líp než v DVB-T z mnoha směrů různé dostupné kóty vysílačů… Každopádně jsme členitá republika, takže na Plzeňsku + Karlovarsku mají s těmi kopečky problémy (snad to T2 vyřeší lépe) tj. ne vždy jde DVB-T Krašov nebo Klínovec… tak sosají i jih ze Šumavské Sušice (tu jsem na 49k též v některých dnech měl + naladil v jiné části města Krásné 32 + 39k ač mám dost blízko Jedlák… jsou tu na různých kopcích problémy i s kolizí Německých jako je velmi slabý Geyer 32k (25k je též slabý, trvale jde jen 22k), silný 23, 29, 40 Ochsenkopf, 42k – ten kupodivu naladil a uložil jak z Ládví tak z Hoher Bogenu ale za pomocí odstínění terénní překážkou…
Jsem zvědav až se spustí přes hraniční T2 co to bude vše dělat koordinacemi atd. a kor Pařízkovo věci jsou sice početnější na různých jiných místech třeba i Rakovník-Louštín 44k (ten ne vždy jde v okolí rekreační Žihle… tj. nad ní jsou problémy a třeba v Tisu zas jdou i zmínění Východočeši a Pražáci atd.) když je dominantní do po státu zděděných vybudovaných vysílačů operátor nepustil na společný stožáry kde jsou MUX-1, 2, a někde i MUX-3 případně i RS-8…
Jsem tedy zvědav jak dopadne situace po vypnutí od 1.1.2018 MUX-7 (ten není vždy všade přítomen i s MUX-4 viz Teplice atd. a Ústí 21k MUX-7 je utopený nedolétává tam kam by lidé potřebovali) když přechodovou 11 nezveřejnili (předpokládá se 26k) … tají do poslední chvíle a Pařízkovo 13 povolili zatím jen 24k pro Prahu… Liberecký vysílač s Ústeckou Bukovkou též je různě problémový do okolí kvůli různým kopcům i podél Krušných hor a Českého středohoří, proto doplnili o Chomutovskou Jedlovou… a jde přitom někde zachytit i více vzdálený 38, 40k Trutnov (ten i s Pražáky na některých dalších kopcích jde na Plzeňsku) + 43k Ještěd, ten se na některých místech severozápadu ale v DVB-T2 s 31k pokud už nemáte Krašov či Prahu nedá… protože ani Ústí a Jedlák není zatím zapnuto…
28k jsem zatím v T2 z Pardubic na jiném městském kopečku nezkoušel ale vím, že z Votic nejde… možná i kvůli o něco silnějšímu 28k Hoher Bogenu (ten chytali za bývalého režimu běžně s radostí Pražáci na svých kopečcích atd. lokality analogově i digitálně v republice než jim 42k v DVB-T vytlačili Pařízkem a 33k zas zlikvidovala Bukovka s Jedlákem) se kterým atd. bude mít pokud použijí? koordinačně problém 28k ? Českobudějovický Kleť… ač je přehlcené VKV i z Votic mi jde ale ne vždy dobře neboť 95MHz se střídá s němci Br-1 či až od jinud z Evropy případně byl úlovek dokonce z Afriky na pouhý VKV-II dipól bez zesilovače…
Na tv. příjem mám různé typy zkoušené od síta po Loga a ty plastové… či zde v článků zmíněný nejčastěji k USB tunerům dodávaný kousek drátku na magnetickém podstavci což je fak velká nouzovka jen do velmi silných lokalit… tak jako i různé teleskopy pruty u přenosných hraček…
Každopádně T2 bude mít mnohem míň kmitočtů na velké ploše státu Česko, že na stejném kanále nepoznáte bez speciálního měřáku odkud co chytáte… Diváka stejně bude zajímat jen jestli mu to běží bez chyb… Teď ještě dle rozdílných kmitočtů v DVB-T ví co kde ulovil trvale či…
Znova opakuji neudělat stejnou chybu kdy třeba v DVB-T rozdílné MUXy na 52k z Krašova a Liberce se střetávají a divák nevidí nic… nebo jen ten silnější… či při výlukách naskočil ten druhý z opačného směru podél hor o které se to odráží… tak jako špatně spárovaný Ještěd s Trutnovem v DVB-T dle různých lidí veřejnými názory zlobí…
Jestli budou prohazovat čísla kanálů Česko kontra Morava, tak v místech kde se střetávají rozdílným složením viz dle už jiného „spícího“ webu o T2 problematice prý Pařízek má? dostat 31k ? na Moravě pro přechodnou 13…
Prominout, že je psáno obsáhle ač ne přímo ke zkušenostem přímo blízko Ještědu… Problém různých kopců + údolí a zalesněných oblastí s menší nebo naopak větší městkou na sebe nalepenou zástavbou hustotou obyvatel + koordinace s cizinou dálkovým příjmem je všade podobný tj. i na Moravě, Slezku a kdekoliv ve světě… tj. buďto signál mají „odevšad“ nebo žádný, případně problémový…
Co se týče příjmu DVB za pochodu či jízdy… tak opravdu žádný zázrak, ten jsem si vyzkoušel mobilem co v sobě má DVB-T… možná v T2 to bude o něco lepší ale stále jste vázáni vůči směru vysílače atd. různé překážky pokud nejste na „čisté“ silnici bez okolních stínících objektů a přírodních terénů…
Pro příjem za jízdy by se hodil vysílač s profilem DVB-T2 lite, který je na to určen.
… a s anténou pro UHF na střeše auta.
DVB-T2 Lite není potřeba (stačí obyč. T2).
Lite vysílání je pro „mobilní zařízení“ (přístroje, které mají omezené zdroje napájecí energie = baterky). Auto má relativně neomezené množství energie pro přijímač.
Lite funguje tak, že přijímač je v provozu (tj. napájený) jen v těch okamžicích bitového toku, kdy se vysílá jeho rámec. Pro 2Mbps TV stanici v 25Mbps muxu by tuner byl zapnutý jen po 2/25 = 8% času.
T2 Lite je ale obecně pro mobilní příjem vhodnější. Příjem v autě standardního T2 je spíš pro taxíky a tiráky. 🙂
Řekl bych, že hlavní nasazení Lite byla zamýšlena hlavně rádia a pak TV programy s malým rozlišením (možná dnes už i SD/qHD, dříve to bylo spíše ještě pro menší: 360p/nHD, 288i/CIF apod.)
Misto ruralnich sidelnich kudrlinek by mozna bylo namiste si nekde nacist, jaky rozdil mezi elektrickym napetim a intenzitou elektrickeho pole. 🙂
„I když minimální hodnoty užitečného signálu podle vyhlášky jsou v §5 stanoveny dle tabulky č. 2, vidíme, že často přijímač zpracuje i mnohem nižší hodnoty intenzity elektromagnetického pole.“
Napoveda: napeti volty, intenzita volty na metr