Blížící se střet o budoucnost terestrického televizního vysílání, tedy snaha zachování pásma 600 MHz pro pozemní digitální televizi po roce 2030, se výrazně dotýká i jiného silného segmentu – kultury.
V pásmech 500 a 600 MHz totiž nyní operují i bezdrátové mikrofony, mikroporty a další technika používaná nejen audiovizuálními médii, ale také pořadateli koncertů, festivalů, veletrhů, přednášek a dalších kulturních akcí. Ti založili vlastní inciativu SOS – Save Our Spectrum (Zachraňme naše spektrum) a přišli s vlastním spotem určeným účastníkům Světové radiokomunikační konference WRC-23, která bude na konci roku 2023 ve Spojených arabských emirátech rozhodovat, zda se pásmo 600 MHz zachová pro televizní vysílání, nebo se uvolní pro potřeby mobilních operátorů. Kvůli uvolňování pásem 800 a 700 MHz přitom museli všichni uživatelé bezdrátových mikrofonů měnit techniku.
Jak vzpomíná technický ředitel televize Nova Josef Uher, na Barrandově museli v letech 2008 až 2012 a 2018 až 2021, kdy se nejprve přecházelo z pozemního analogového na pozemní digitální televizní vysílání a poté z digitálního vysílání ve standardu DVB-T na standard DVB-T2, vyměnit bezdrátové mikrofony ve všech studiích, přenosových vozech i reportážních vozech. V prvním případě se vypínalo frekvenční pásmo 800 MHz, v druhém pásmo 700 MHz. „Snažili jsme se maximálně využít cyklu obnovy, který se urychlil přechodem z analogového na digitální vysílání. S druhou vlnou, tedy odebírání 700 MHz, jsme počítali předem a mohli s tím pracovat při plánování i samotné výměně,“ popsal Uher pro Televizníweb.cz.
Josef Uher s bezdrátovým mikrofonem na konferenci Radiokomunikace 2021 (Foto: Václav Udatný)
ČT stála výměna mikrofonů desítky milionů, rozhlas čtyři miliony
Náklady tehdy byly poměrně vysoké. „Závisely na počtu požadovaných mikrofonů,“ konstatuje technický ředitel Novy. Jeho kolega z České televize Michal Kratochvíl připouští, že změna nebyla natolik náročná technicky, jako spíše ekonomicky. „Museli jsme zhodnotit, kterou techniku s ohledem na další životnost nechat přeladit, a kterou je nutné vyřadit a místo ní nakoupit novou. Přibližně třetinu té nejstarší jsme museli vyřadit a nahradit novou, protože nebyly k dispozici potřebné díly a podpora výrobce, aby ji bylo možné přeladit. Druhá třetina byla přizpůsobena novým podmínkám a nejnovější část jsme již pořizovali s předpokladem uvolnění pásma 700 a 800 MHz, takže může být dále bez potíží provozována,“ popisuje Kratochvíl.
Kavčí hory během obou televizních digitalizací vynaložily na nucenou výměnu techniky nižší desítky milionů korun. „Jednalo se o proces, kdy jsme v kontextu opouštění pásma nuceně pořizovali novou techniku a zároveň obměňovali již dosluhující techniku, kterou bychom ale museli obměnit v každém případě,“ vysvětluje Michal Kratochvíl. Výměně mikrofonů se během uvolňování pásem 800 a 700 MHz nevyhnul ani Český rozhlas. „O plánované migraci jsme věděli dopředu, a tak jsme se na ni mohli dobře a včas připravit. Využili jsme ji proto k přechodu na novou digitální technologii bezdrátového přenosu. Migrace proběhla ve třech fázích, bez jakéhokoliv narušení provozu,“ líčí technický ředitel Českého rozhlasu Karel Zýka.
Mexiko jako první uvolní pásmo 600 MHz pro sítě 5G, televizní vysílání odsune pod kanál 37
Rozhlas raději převedl mikrofony do pásma 500 MHz
Při první vlně digitální dividendy, tedy v rámci opuštění pásma 800 MHz, Český rozhlas řešil jen výměnu několika zastaralých bezdrátových systémů, protože již tehdy využíval převážně pásmo 734 MHz až 776 MHz. Následnou migraci z pásma 700 MHz realizoval přímo do pásma 534 MHz až 598 MHz, aby se vyhnul případným změnám při opuštění pásma 600 MHz. „Samotný přechod jsme rozdělili do třech investičních akcí. V 2016 jsme vyměnili základní řadu ručních bezdrátových mikrofonů. V roce 2019 jsme dokončili výměnu ručních mikrofonů a zároveň jsme modernizovali i zařízení pro zpětný poslech a pro náhlavní a klopové mikrofony. Celý proces jsme zakončili v letošním roce, kdy jsme dokoupili zbývající zařízení tak, abychom nahradili i staré analogové zařízení v pásmu 600 MHz,“ popisuje Karel Zýka s tím, že v tuto chvíli má veřejnoprávní rozhlas všechny bezdrátové systémy zmigrovány do pásma 500 MHz.
Případné uvolňování pásma 600 MHz by tedy Český rozhlas nijak „nebolelo“, což se ale nedá říct o dvou největších televizních skupinách v Česku. Pro Novu by opuštění pásma 600 MHz znamenalo nucený přechod bez možnosti efektivního využití stávající techniky. „Studia jsou již plně digitalizována, a to znamená, že výměna by neznamenala žádný technický pokrok. Případné uvolnění pásma 600 MHz by znamenal zbytečný výdaj před ukončením technické životnosti,“ konstatuje technický ředitel Novy Josef Uher. Šéf techniky ČT Michal Kratochvíl mluví dokonce o „katastrofě“. „Některé akce, u nichž je dnes běžně používáno větší množství bezdrátové techniky, by vzhledem k omezené a „nahuštěné“ šířce dostupného VF spektra vůbec nebylo možné technicky spolehlivě zajistit,“ varuje.
Opuštění pásma 600 MHz by znamenalo zejména pro kulturní akce katastrofu, míní technický ředitel České televize Michal Kratochvíl (uprostřed). Na snímku z konference DIGIMEDIA 2022. (Foto: AČRA)
Vypnutí pásma 600 MHz by bylo velkou ranou pro kulturu
Pokud by se dále zužovalo pásmo, ve kterém musí koexistovat zemské televizní vysílání s bezdrátovými mikrofony a odposlechy, vedlo by to podle Kratochvíla k poměrně velkým technickým komplikacím při zajištění velkých sportovních a společenských akcí. „Tyto problémy by se netýkaly pouze vysílatelů, ale i pořadatelů všech velkých akcí typu hudebních festivalů či rozsáhlých sportovních akcí, neboť do omezeného spektra by již nebylo možné spolehlivě zkoordinovat tak velké množství bezdrátových prostředků, na které jsou pořadatelé dnes zvyklí,“ dodává technický ředitel ČT. Český rozhlas by podle Karla Zýky zaznamenal problémy, pokud by mobilní operátoři projevili zájem i o pásmo 500 MHz. V takovém případě by totiž nastal přetlak služeb koncentrovaný v mnohem menším frekvenčním prostoru.
„Atraktivita a rozsah využití bezdrátových přenosů přitom neustále roste. Výrazně by se snížila spolehlivost a zvýšilo rušení. Takový krok by byl velmi negativní a představoval by velkou ránu především pro kulturu jako takovou,“ míní Karel Zýka. Podle Josefa Uhra by asi nenastal problém v rámci jednoho studia, ale při více studiích vedle sebe ano. „Zejména pokud by natáčelo více společností vedle sebe. V minulosti, když jsme natáčeli vedle ČT, museli jsme mít koordinátora kmitočtů,“ vzpomíná šéf techniky TV Nova. Podle Michala Kratochvíla z ČT by takový provoz byl obtížný. „Nejde jen o náklady na výměnu a přeladění stávající techniky, ale o těžko predikovatelné náklady na náhradní řešení u velkých událostí, které by v omezeném pásmu nešly rozumně kmitočtově zkoordinovat,“ vysvětluje.
Český rozhlas pro jistotu migroval bezdrátovou technologii rovnou do pásma 500 MHz, říká technický ředitel Karel Zýka (Foto: Václav Udatný)
Nucená výměna by znehodnotila vynaložené investice
„Vzhledem k fyzikálním vlastnostem šíření elektromagnetického vlnění neexistuje adekvátní náhrada použitím jiné části spektra či způsobu modulace, takže nucené opuštění pásma 500 a 600 MHz by znemožňovalo pořádání některých akcí v dnešním rozsahu,“ dodává Michal Kratochvíl a v podstatě tak dává za pravdu inciativě SOS, která hovoří o likvidaci celého jednoho sektoru zaměřeného na kulturní a další veřejné akce. A zvýšily by se i náklady na zajištění bezdrátových mikrofonů pro jednotlivé instituce. Jestli například Český rozhlas musel během uvolňování pásem 800 a 700 MHz investovat do nákupu nové techniky čtyři miliony korun (včetně modernizace a digitalizace přenosových technologií), u opouštění pásma 500 a 600 Mhz výrazně vyšší.
Pro televizi Nova by největší problém představovala nemožnost rozložit výměnu v čase. „Částka by byla stejná, ale provést výměnu v rámci jednoho roku by bylo časově náročné a tlak na rozpočet by byl značný. Odebrání pásma 800 MHz bylo známo čtyři roky dopředu, a tudíž bylo možné s tím pracovat v rámci přechodu z analogového na digitální vysílání. Teoreticky by také šlo uvažovat o přeladění stávajících technologií. Avšak cena by byla přibližně 60 až 70 % ceny nového zařízení, což se od poloviny životnosti nevyplatí, takže původní investice by se znehodnotily,“ vysvětluje Josef Uher.
Nechte pásma 500 a 600 MHz televizi! 57 subjektů z 18 zemí podepsalo výzvu EU
Microphone icon vector created by macrovector – www.freepik.com
