Vzhledem ke stále stoupajícím cenám elektrické energie přichází na řadu otázka spotřeby zařízení pro mediální zábavu, tj. televizních přijímačů, STB, a všech přídavných a podpůrných zařízení jako jsou wifi routery nebo modemy určené pro provoz smart televizorů.

Již jsme si zvykli sledovat energetické štítky u velkých spotřebičů jako jsou chladničky a pračky, ale energetické štítky se z celého distribučního řetězce týkají výlučně zařízení s elektronickým displejem, tj. televizorů, monitorů a případně dalších zobrazovacích zařízení, která mají úhlopříčky větší než 14 cm. Z toho tedy vypadávají podpůrná zařízení wifi routerů a modemů, které jsou dnes pro provoz připojitelných televizorů nezbytné. Také se to netýká rozhlasových DAB přijímačů, které sice bývají opatřeny displejem, ale malým. A jsou od těch známějších používaných u velkých spotřebičů odlišné.

Jak rozumět štítkům pro elektronické displeje?

Energetické štítky informují o tom, do jaké kategorie energetické účinnosti se daný spotřebič řadí. Jedná se o komplexní systém platný v celé EU, který pomáhá spotřebitelům lépe se orientovat při nákupu elektrického spotřebiče a snadno rozpoznat ten nejúčinnější.

Od března jsou v platnosti nové štítky a staré by se již neměly vyskytovat. Kromě kategorie, která složitým výpočtem udává účinnost daného zařízení je na štítku i spotřeba. Dříve na energetických štítcích byla uvedena odhadovaná spotřeba v kWh za rok. Nově se dnes udává spotřeba v kWh na 1000 hodin, která má nově přesně předepsané parametry měření a údaje starých a nových štítků nelze srovnávat.

Co se dozvíme z QR kódu?

Podstatným QR kód. Po jeho sejmutí a aktivaci se dostaneme k podrobným technickým údajům o televizním přijímači nebo monitoru. Po jeho úspěšném načtení se dostaneme do databáze produktů v EU ERPEL – evropského rejstříku výrobků, ze kterého můžeme odečíst další údaje, jako je příkon v síťovém pohotovostním režimu, použité technologie panelů, či obnovovací frekvence. Je tam též minimální zaručená dostupnost aktualizací firmwaru nebo dostupnost náhradních dílů. Je možné si také stáhnout technický list s údaji výrobce.

Za zmínku dále stojí, že na štítku jsou zobrazeny dva údaje spotřeby: jeden pro běžný televizor (SDR) a druhý pro zařízení s vysokým dynamickým rozsahem HDR (co to je). Dle nařízení EK 2017/1369 se jedná o provoz HDR s aktivací metaday (při měření je funkce HDR aktivována metadaty v normalizovaných testovacích HDR sekvencích), což by se mohlo týkat verze HDR PQ (Perceptual Quantization), mezi které patří nejrozšířenější HDR10 se statickými metadaty a HDR10+ s dynamickými, avšak ne pro HDR HLG (High-Log Gama), který je mnohem jednodušší a metadata nevyužívá. Mimo jiné, o HDR technologiích jsme psali již před několika lety v tomto článku.

Jak si vysvětlovat dvojí údaj o spotřebě?

V závěru uvedeného článku se zmiňuji, že žádný televizní program tradičního lineárního vysílání u nás HDR vysílání nepodporuje. Smysl má pouze u některých programů v placených službách OTT aplikacích typu Netflix, Disney+ apod. Dnes ale většina výrobců do svých kvalitních zařízení HDR většinou implementuje ve více verzích, které ale pro běžného diváka lineární televize nemají praktické využití. Navíc dnes si ani režim HDR nemůžu v menu aktivovat nebo zakázat, mohu si jej jen přizpůsobit okolním světelným podmínkám.

V souvislosti se spotřebou pak vyvstává otázka, která hodnota na štítku představuje reálnou spotřebu. Pochybuji, že příslušné obvody zpracovávající ať statická nebo dynamická metadata se v jejich nepřítomnosti vypínají a nemají vliv na spotřebu. Takže, pokud se budeme při výběru televizoru řídit i spotřebou, měli bychom považovat za rozhodující vždy její vyšší hodnotu (obvykle pro HDR). Možná z důvodů těchto nejasností měla být stávající pravidla energetického štítku koncem tohoto roku podrobena revizi, ale z důvodů napětí na energetickém trhu budou upřednostněny přezkumy stávajících opatření u jiných kategorií výrobků.

Drahé energie dohánějí i vysílání Jak měřit spotřebu a efektivitu?

Povinnosti obchodníků

Prodejci mají za povinnost seznámit zákazníky s energetickými štítky u každého prodávaného výrobku. Tuto povinnost mají i obchodníci nabízející své výrobky přes internet, a to včetně zobrazení a možnosti ověření QR kódu, který spotřebitele odkáže do zmíněné databáze produktů EPREL, pro další technické informace.

Náhodně jsme se podívali na nabídku známých internetových obchodů s televizory o velikosti úhlopříčky 50“, tj. 127 cm. Většina z nich byla ve třídě účinnosti G, tedy nejhorší. Spotřeba na 1000 hodin provozu však velmi kolísala a to od 55 kWh po 103 kWh a všude byla udána i hodnota pro režim HDR a to od 77 po 171kWh.

Co jsme se dozvěděli

Někteří prodejci však tuto povinnost zobrazení celého štítku včetně QR kódu ve své internetové nabídce neuvádějí, využívají možnost použít pouze zkrácenou verzi, na kterou je však možno dodatečně kliknout, abychom získali i další informace včetně QR kódu, který však potom bývá zobrazen tak malý, že jej nelze sejmout, neboť interferuje s pixely počítačového monitoru. Rovněž velikost písmen zobrazení energetické třídy by měla být shodná s velikostí písma prodejní ceny.

V jiném pokusu po kliknutí na QR kód jsme se dozvěděli, že například výrobce daného modelu neukončil dosud ověřovací proces (vlastně výrobek nebyl nezávisle ověřen), i když to neznamená, že se jedná o nereálná čísla a důvěryhodný model. Ověřování je v odpovědnosti autorit národního trhu, u nás ČOI.

Překvapením rovněž bylo, že u některých televizorů byla udaná spotřeba pro režim HDR nižší než pro standardní dynamický rozsah.

Pokud bychom se chtěli v době předvánočních nákupů zaměřit na výběr podle spotřeby energie na 1000 hodin provozu, někdy tuto možnost ani nenajdeme nebo bývá až v samém závěru volitelných parametrů. Jeden online prodejce zato měl samostatnou kategorii „úsporné televize“, kam proaktivně zařadil všechny v energetické třídě F avšak nezobrazil celý štítek s QR kódem ani ve zmenšené podobě.

Jak můžeme šetřit?

První věcí je přístroje zapínat jen když je používáme. Většina z nich však zůstává zapnutá v tak zvaném pohotovostním režimu, kdy sice jejich spotřeba je nízká obvykle tak do 0,5 W, ale za rok to může udělat až jednotky kWh za jedno takové zařízení. Navíc někteří výrobci po instalaci zapínají,aniž to dají vědět, funkci WoL (Wake on Line), technologii, která umožňuje vzdáleně zapnout zařízení v síti nebo jej probudit z  režimu. spánku Při tom ale spotřeba v pohotovostním režimu je asi 4x vyšší.

Bohužel vypnutí z energetické sítě dnes na těchto zařízeních nebývá vůbec, jak ukazují naše testy, nebo není lehce přístupné. Jediná rozumná náhrada síťového vypínače je prodlužovací přívod s vypínačem. Vytahování přívodního kabelu ze zásuvky je často nemožné, i když zejména v letních měsících poskytuje jako jediné ochranu před případným poškozením vnitřní elektroniky v důsledku výboje blesku, který se lehce naindukuje do silových vedení.

Ale toto jsou obecně známé věci, a mohou být jen podporou při šetření elektrickou energií v oblasti mediální zábavy. Televizory jsou podstatnými žrouty energie, nejčastěji jsou moderní smart televizory ve třídě G. Se zvyšující se uhlopříčkou a stále vyšším až 8K rozlišením (kde stejně žádný materiál není k dispozici) a dokonalejším upscalingem musíme dbát na to, aby televizní obrazovka nebyla jen zvukovou kulisou při naší jiné činnosti. A ještě jedna poznámka na okraj: při dnešních zastropovaných cenách elektrické energie je cena 1 kWh okolo 10 korun (včetně distribučních poplatků), a tak některé slevy u prodejců poměrně rychle doženeme spotřebou za první rok.

Image by vectorpocket on Freepik