Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) uspořádala 11. května workshop na téma „Budoucnost televize v regionech jižní Asie, arabských a afrických regionů“, který se konal v Bangalore (v indickém státě Bengaluru). Tato akce navázala na sérii tematických workshopů ITU zkoumajících budoucnost TV v různých regionech světa. A i když letošní se zaměřil na zmíněné regiony, nechyběly na něm ani příspěvky z jiných kontinentů, tak jak tomu bylo i na předchozích 5 obdobných seminářích.
Před nadcházející listopadovou Světovou radiokomunikační konferencí WRC-23 bylo cílem tohoto, téměř 9 hodin trvajícího, workshopu diskutovat o budoucnosti televize s příslušnými zúčastněnými stranami, pokrývajícími regulační a politické rámce, na téma vznikající a konvergentní ICT infrastruktura a služby, stejně jako o uživatelských rozhraní a otázek lidského faktoru. Poskytl tak i příležitost diskutovat o regionální a mezinárodní standardizaci související s TV a sdílet osvědčené postupy a případové studie o implementaci TV prostřednictvím různých médií a také nových televizních službách. Jeden z prvních obdobných seminářů týkající se Evropy se uskutečnil ještě pandemickou krizí, kterého se Televizní web osobně zúčastnil:
Digitální pozemní televize se vysílá různými standardy na celém světě
Pouze 14 zemích na světě dosud nezahájilo přechod z analogové na digitální televizi, ne všude je však tento proces ukončen. Mezi hlavní problémy patří často neinformovanost obyvatelstva, právní a regulační rámce, které neumožňují umístit do stávajících sítí digitální kmitočty a v neposlední řadě i problémy financování. Příkladem může být Srí Lanka, kde celý projekt je navázán na japonskou investiční společnost a s tím i napojení přijmout japonský standard ISDB-T. Nedávno vytvořená organizace pro vývoj telekomunikačních standardů v sousední Indii (TSDSI) přijala jako převzatý standard ATSC 3.0, i když v zemi již existuje vysílání v DVB-T2 a dokonce v únoru tohoto bylo představeno první vysílání DVB-NIP (nativní vysílání na IP protokolu místo MPEG-2 transportního toku). Aby se však ATSC 3.0 stalo národním standardem, je nutná dohoda právě mezi TSDSI a TEC (Telekomunikačním centrem indického Ministerstva komunikací). Indickým cílem je vytvořit na bázi standardu ATSC 3.0, který je přizpůsoben jak pro vysílání, tak i pro mobilní svět, pomocí dalších drobných úprav a doplňků pro Indii a případně i další země, funkční nástroj pro distribuci medií. Bude zajímavé sledovat na tomto příkladu dnes nejlidnatější země světa, jak tento standardizační přemet dopadne
Standard ATSC 3.0 byl zvolen i v rámci dlouhodobého digitálního projektu (2020-2025) v Brazílii, která má za cíl sjednotit existující roztříštěnost video distribučních platforem. Základem je ovšem nejdříve zvolit jednotnou standardizaci, za přísného ověřování kompatibility od zdrojového kódování videa a audia přes titulkování až po rozhraní přijímačů za příslušného dohledu výzkumných a vývojových pracovišť brazilských univerzit.
Zdroj: Prezentace Luiz Fausto: Brazilian TV 3.0 Project, ITU Workshop: The Future of Television, Bangalore, India
Ideovým záměrem brazilského projektu TV 3.0 je, aby zapojené vysílače vysílací služby mohly šířit různý obsah a použily při tom stejný kmitočtový kanál. K tomu má sloužit topologie sítí s frekvenčním znovupoužitím s harmonizací propojení toho nejlepšího z obou světů – broadcastu a broadbandu. K celému projektu byl letos vydán prezidentský dekret, který mimo jiné určuje, aby byl zajištěno optimalizované užití rádiového spektra pro pozemní televizní vysílání.
Kmitočtové pásmo pro televizní vysílání
Konference sice neměla na programu vyjádření ohledně bodu 1.5 agendy nadcházející WRC-23 ohledně budoucího užití UHF pásma, ale protože pro televizní vysílání jsou kmitočty nezbytné, některá vystoupení se této problematiky dotkla. Vzhledem k tomu, že jsme podle ITU členění v tzv. Regionu 1, společně s Afrikou, byla zajímavá prezentace ATU (Africké telekomunikační unie). Z ní vyplynulo, že 43 afrických zemí potvrdilo, že stávající stav 224 MHz je pro budoucí vysílání nezbytné. Pouze 4 se vyjádřily v tom smyslu, že by preferovaly kmitočty pro IMT (Mezinárodní mobilní telekomunikace). Tyto údaje vznikly na základě dotazníku ITU. Konečný postoj ATU bude znám v srpnu po vyhodnocení 7 uvažovaných řešení, která by v souladu s příslušnými předchozími rezolucemi naplnila podmínky bodu 1.5 agendy letošní konference. Prakticky se jedná o odsouhlasení „Žádné změny v UHF pásmu“ nebo se sjednotit na definitivní alokaci na primární nebo sekundární bázi pro mobilní služby. Mnohé africké administrace však považují pásmo 470-694 MHz jako životně důležité pro DTT v Regionu 1, aby bylo možno poskytovat pro obyvatele bezplatné televizní programy, vzhledem k tomu, že je to jediné harmonizované pásmo pro televizní vysílání včetně doplňujících technologií typu IBB (Integrovaný Broadcast Broadband) nebo i nově 5G Broadcast.
Nové možnosti a technologie
Možnost využití 5G radiových systémů MBMS (Multimedia Broadcast and Multicast Service) pro distribuci mediálního obsahu pro služby kabelové televize byla zmíněna v prezentaci JCL (Japan Cable Laboratories) s důrazem právě na úsporu kmitočtového spektra pro šíření stejného obsahu mnoha příjemcům (princip multicast).
Kromě popisu nových inovativních metod ve vysílání (5G Broadcast, hybridní vysílání nebo DVB-NIP) se poslední čtvrtá sekce zaměřila na současné a budoucí trendy v technologiích pro spolupráci při vytváření obsahu pro televizi prostřednictvím různých médií, včetně cloudové a IP produkce, která zvyšuje flexibilitu televizní výroby. Za zmínku stojí prezentace japonského výzkumného institutu KDDI o využití V-PCC (Video-based Point Cloud Compression dle standardu ISO/IEC DIS 23090-19) ke kompresi v reálném čase 20 miliónů bodů za 1 sekundu, což zkracuje obvyklou dobu zpracování ze 16 sekund na 33 milisekund.
Pro vysílatele je určen Rámec pro budoucnost vysílání ve zprávě ITU-R BT.2522, kde je jednoznačně vysloveno, že doručení mediálního obsahu je kombinací platforem a koncových uživatelských zařízení a terestrické vysílání zůstává základem pro produkční formáty nových medií. Mnohé z nich stojí za samostatné články. Příležitostně se těmto novinkám vrátíme.
Pokud čtenáře zajímají podrobnosti a prezentace některých témat může je nalézt pod tímto odkazem.
Úvodní snímek: koláž autora z online videa semináře ITU o budoucnosti televize
