AKTUALIZACE, 3. 7.2023: Vzhledem k tomu, že jsme se v článku o Pradědu (odkaz je níže) zaměřili na rozhlasové vysílání a podrobně popsali umístění vysílacích antén na ocelové konstrukci vysílače, chceme touto aktualizací doplnit a upřesnit některé informace. K tomu nás vede jak diskuse pod článkem, tak vysvětlení, které nám poslal náš čtenář David Kříž k omezení v různých směrech vyzařování anténních systémů vysílání pro VKV/FM.
Vysílač na Pradědu má ještě jeden rekord, a to v počtu vysílaných rozhlasových programů. Zatímco například z Lysé hory (vhodnější přirovnání než v článku uvedený Krašov) se nešíří a nikdy nešířil žádný rozhlasový program, na Pradědu je osm VKV stanic s maximálním vyzářeným výkonem 20 a 10 kW, s všesměrově uspořádanými dipóly a k tomu veřejnoprávní digitální ČRo DAB+ s maximálním vyzářeným výkonem 10 kW s vertikálními dipóly osazenými ve třech směrech a s omezením samotnou věží na sever.
Na nejvyšším místě v Česku: navštívili jsme vysílač Praděd ve výšce 1612 m
Z pouhého pohledu na mechanickou konstrukci antény nelze určit směry vyzařování, což právě původní text neřešil. Vzhledem k nadmořské výšce, výkonům a blízkosti sousedního Polska se dalo očekávat, že právě skutečné vyzařování bude směrem na Polsko potlačeno. Toho se dá dosáhnout výkonovými děliči v koaxiálních napáječích před rozbočením na příslušné anténní sektory. Konkrétně směrem na sever je umístěn dělič 1:10. Náš pozorný čtenář David Kříž prozkoumal otevřená data ČTÚ a z parametrů jednotlivých povolení pro kmitočty jak „ženevské“ na spodní části ocelové věže, tak i „regionální“ nám zaslal skutečné vyzařovací diagramy. ČTÚ uvádí, že se jedná o přesný kruhový anténní vyzařovací horizontální diagram příslušného kmitočtu. Kruhový vyzařovací diagram 0-360° je rozdělený po 10° a hodnoty představují omezení výkonu ERP (útlum) pro každý sektor 10° a to v dB. Tento vyzařovací diagram, uvedený v oprávnění se může lišit od mezinárodně zkoordinovaného, pokud žadatel požádá ČTÚ o nižší výkon např. v důsledku dvojstranných koordinačních jednání se sousední zemí nebo praktické realizace.
Uvedený diagram ženevského AS platí přesně pro ČRo Radiožurnál na kmitočtu 91,3 MHz, u ostatních stanic je to velmi podobné. Aniž jsme to ověřovali, předpokládáme, že to samé platí i pro regionální anténní systém v horní části ocelového tubusu.
Prakticky to vypadá tak, že pro ženevský AS je vyzářené maximum 20 kW tj. 43 dBW jižním směrem do vnitrozemí a největší potlačení v ZSZ směru o 12 dB na vyzářený výkon 1,25 kW. U dvou regionálních 10 kW stanic jsou maxima zhruba JV a JZ směrem a na sever se výkon 40 dBW sníží na 30 dBW tj. 1kW ERP, přičemž největší útlum je v SZ směru a s výkonem jen 100 W.
Pro úplnost jsme pro ČRo DAB v bloku 12D stáhli on-line přímo z otevřených dat ČTÚ graf útlumu podle jednotlivých azimutů. Vyplývají z něj opět obdobná silná omezení v severovýchodním směru, kde ale nejsou žádné anténní sektory namontovány, takže útlum bude výrazně větší, než by vyplývalo z grafu.
Maska útlumu v závislosti na směru vyzařování DAB antén ČRo na vysílači Jeseník na kmitočtu 229,072 MHz (zdroj: otevřená data ČTÚ)
Děkujeme našemu čtenáři za upozornění a za provedené grafické znázornění vyzařovacích diagramů z Pradědu. Kromě korekce původního textu měla tato aktualita upozornit méně odborné čtenáře na to, že vlastní provedení vysílacích antén vyžaduje i složitou přípravu, která v rámci koordinace kmitočtů je často komplexním výpočetním úkonem. Vysílač s anténami není v prostoru sám, ale reaguje i na své vysílací okolí zejména pokud pracuje v SFN síti. Jen pro zajímavost – databáze ČTÚ, aktualizovaná ke konci června, obsahovala téměř 53 tisíc záznamů o rozhlasových a televizních anténách.
