Co nás čeká v kmitočtovém spektru O prvním bloku prvního dne XXXII. konference

Jako každoročně v plně zaplněném sálu v trochu retro budově na pardubickém sídlišti Dukla si toto úterý dopoledne účastníci radiokomunikační konference mohli udělat vlastní obrázek o nejdůležitější oblasti rádiové techniky, a to frekvenčním spektru. Tomu odpovídá i hlavní událost tohoto podzimu, měsíc trvající Světové radiokomunikační konferenci WRC v Dubaji, kde se sejdou zástupci členských států ITU, aby prodiskutovali a odsouhlasili změny v Radiokomunikačním řádu, což není nic jiného než případné změny v určení jednotlivých kmitočtových pásem rádiového spektra různým telekomunikačním službám.

Strategie správy spektra v ČR

Výstupy z této konference se budou týkat i připravované české strategie kmitočtové spektra, která, jak uvedl Marek Ebert, předseda Rady ČTÚ, v úvodním vystoupení, bude vycházet ze závěrů WRC  23 a strategie EU. Mimo jiné potvrdil, již známou skutečnost, že ke změnám přidělení v UHF pásmu pod 700 MHz u nás do roku 2030 nedojde a že i nadále zůstává význam DTT a pokračování podmínek pro Broadcasting přinejmenším v části pásma UHF i po roce 2030. Tomuto datu odpovídají i některé stávající kmitočtové příděly, které mají platnost právě do roku 2031. V Evropě není připravováno ani zamýšleno jednotné EU řešení pro UHF pásmo, neboť stanovisko RSPG (poradní skupina EU pro politiku rádiového spektra) předpokládá flexibilní postup umožňující státům zohlednit národní potřeby.Poslechněte si sami:

Nová strategie správy by měla nahradit původní z roku 2015, resp. její aktualizaci z roku 2017 a prvotní návrh by měl být připraven ke konci tohoto roku. Cílem ČTÚ je připravit vládě zpracovaný návrh s výsledky WRC k projednání a schválení na jaře příštího roku.

Evropa a ČR před konferencí WRC 2023

V této přednášce, Pavel Šístek, z oddělení koncepcí a strategií ČTÚ, uvedl přehled všech bodů, které jsou na programu WRC a zaměřil se na několik z nich, které jsou v hledáčků našeho zájmu. Kromě již zmíněného pásma UHF, jsou to otázky družic a horního pásma 6 GHz.

Ze satelitní problematiky se jedná zejména o ochranu družic na geosynchronní dráze (stručně GSO) před stále větším počtem satelitů LEO a MEO na nízkooběžných drahách (non-GSO). Problematiku, jak a proč dochází k rušení signálů z kosmu na zemi, jsme popsali v našem článku

Seriál: Satelitní komunikace a vysílání IV Jak se koordinují satelitní kmitočty

Jde zejména o definice tolerancí pozic satelitů spojenou s regulací právě negeosynchronních družic. Evropa podporuje přístup k jejich regulaci, což by mělo přispět k dlouhodobé udržitelnosti těchto systémů i po dosažení jejich předpokládané životnosti v délce 5–7 let. S tím navíc bude souviset otázka tzv. kosmického smetí – odpadu, tj. nefunkční objektů, které neshořely v hustých vrstvách atmosféry. CEPT (Evropská organizace pošt a telekomunikací), o jejichž posledních rozhodnutích jsme psali koncem září v souvislosti s UHF problematikou v tomto článku, požaduje ochranu stacionárních družic v pásmech 7/8 GHz a 20/30 GHz.

O pásmo 6 425 – 7 125 MHz je obecně zájem, aby bylo přiděleno IMT, tj. mobilním telekomunikacím, zatímco dnes je využíváno různými službami, zejména RLAN, neboli WIFI na níž stojí valná část domácího širokopásmového připojení videí z pevných i mobilních sítí. To je umocněno tím, že nedávno byl schválen standard WIFI 7 (IEEE áéě.11be), který umožní dosáhnout opravdu gigabitových rychlostí (až 46 Gb/s). Společný evropský návrh pro konferenci počítá buď s podmínečným přidělením pro IMT za splnění 5 podmínek, nebo žádnou změnu. Problémem i v této části spektra bude stanovení vyzařovacích masek (omezení), aby nedocházelo ke škodlivému rušení signálu pevné družicové služby (z GSO satelitů). ČR bude v horním pásmu 6 GHz podporovat  kroky s celospolečenskými přínosy co nejdříve.

Vizualizační portál – webové rozhraní pro zobrazení pokrytí

Tomuto praktickému nástroji, který zachycuje pro území naší republiky pokrytí kromě televizního vysílání (DVB-T2) a digitálního rozhlasu (DAB+) i pokrytí signálem mobilních operátorů podle různých kmitočtových pásem a technologií (2G, 4G LTE, 5G) až na základní rastrový čtverec 50x50m, se věnovaly dvě přednášky Karla Holeka (ČTÚ) a Tomáše Maděry (CSmap s.r.o.). Základní informace o VPortalu jsou zde a v článku

Vizualizační portál ČTÚ: co nabízí a jak může pomoci

Tento nástroj se sále vyvíjí za pochodu. Přibyly k němu nová uživatelská rozhraní, takže dnes nabízí komplexní vizualizační nástroj, který slouží uživatelům jako pomůcka při porovnávání kvality telekomunikačních služeb v ČR. Portál je členěn do jednotlivých modulů podle typu služeb a obsahuje: Výsledky výpočtů pokrytí, Data získaná z měření, Vyhodnocení dat nad mapou, Přehled o plnění rozvojových kritérií, což je užitečné zejména pro kontrolní činnost ČTÚ, ale také umožňuje zadat Stížnosti veřejnosti a další. Z praktického hlediska je zajímavé rozhraní adresních míst a možnost vykreslit nejenom plošné pokrytí na konkrétní adresu, ale i vykreslení výškového profilu včetně Fresnelovy zóny.

VPortál: Ukázka terénního profilu z výsílače Žalý (A) 32. kanál do Obce Prosečné (B)

V přednášce pan Holek podrobně popsal, jak se v portálu orientovat pro různé druhy služeb. Zmínil také, že součástí je i modul pro pevné služby, na který jsem dosud nenarazil. To mi vysvětlil tím, že portál má veřejnou a interní část a pevné služby jsou prozatím jen interním modulem. Uvažuje se však o dokončení tohoto modulu, a dlouhodobě i o rozšíření modulu RLAN (WIFI) a možností o podávání stížností i na tuto službu.

Prezentace Tomáše Maděry o Technickém zpracování dat pro VPortál přinesla náhled do získání, zpracování a manipulaci s velkým množstvím dat co do objemu, struktury a formátů z různých databází. Jedná se o datové vstupní soubory ve formátech csv, html, xlsx, txt a postGIS a jejich převod mapových formátů TAB, GeoTIFF, GML, Shape nebo KMZ. V rámci projektu VPortál je v současné době nasezeno okolo 200 transformačních procesů FME, které kromě importů řeší následně i validaci výsledných výstupů. Jen pro zajímavost, data adresních míst jsou získávána z databáze ČÚZK (Český Úřad zeměměřičský a katastrální), mapové podklady pro VPortál vycházejí z populární přehledové mapy od společnosti Seznam.cz. Spoustu podrobností o práci s VPortálem jsme odzkoušeli a pro čtenáře přinesli v článku

Co nového umí VPortal od ČTÚ? Otestovali jsme nové funkce k DVB-T2

Kmitočtů se týkala i přednáška Jiřího Duchače (ČTÚ), týkající se výběrového řízení na kmitočty pro T-DAB, které formou kombinatorické elektronické aukce začne 23.10 první fází, jak jsme zveřejnili krátce po přednášce na Konferenci. V kombinatorické aukci se vybírá kombinace těch nabídek, které znamenají nejvyšší počet přidělených bloků/přídělů a současně největší finanční výnos. „Každá nabídka uplatněná v celém průběhu aukční fáze může být nabídkou vítěznou“, uvedl Jiří Duchač. A pravděpodobně koncem roku má ČTÚ v úmyslu vydat příslušné kmitočtové příděly.

Tato přednáška i s mapkami zkoordinovaných bloků pro DAB a pro Výběrové řízení zahájila odpolední blok, který se kromě ohlédnutím za historií vysílání u nás věnoval i praktickým otázkám pokrytí, anténám, plánování vysílacích míst a jejich realizaci. Největší diskuse byla nad přednáškou Karla Zýky z Českého rozhlasu týkající se poslechových testů s různou mírou komprese. Ale to si ponechme na příště.

Pro ty, kteří to nestihli

Prezentace Marka Eberta, která je součástí videa, bude po několika dnech k dispozici na stránkách agentury UNIT na místě dnešních odkazů na anotace. Podobně budou po souhlasu autorů k dispozici i prezentace dalších témat Konference RADIOKOMUNIKACE. Navíc bude za úhradu k dispozici elektronický sborník článků k většině ostatních přednášek prezentovaných na konferenci nebo elektronické verze sborníků z let 2012 až do současnosti.