Novinka není nejlevnější (13.990 Kč; 550 €), na druhou stranu vyniká neortodoxním provedením, pohodovým užíváním a neuvěřitelně dlouhou dobou provozu na baterie. Návrhem je unikátní, univerzální ale bohužel není a k tomu jí chybí zejména nějaký „drátový“ vstup.

Tohle je podle nás jednak zásadní a jednak nepochopitelné. Absencí prostého kabelového rozhraní (stačil by obyčejný 3,5 mm „jack“) jsou tak dána jasná a řekněme si to rovnou i zcela zbytečná omezení i v případě napojení na televizor. Výstup přes Bluetooth (BT) zvládají jen některé přijímače, stále jich je ale podstatně více, než těch, které umí signál přes Bluetooth Audio přijmout a udělat tak z televizoru reprosystém typicky pro mobil. Tohle ale nechme stranou. Nám teď jde skutečně jen o jednoduchý bezdrátový výstup (Bluetooth) z televizoru, či mobilu, na libovolný externí reprosystém.

Zvuková lišta Hisense U5120GQW Systém typu 7.1.2 a certifikace Hi-Res Audio

Srovnání s klasickou zvukovou lištou téhož výrobce, jakou je například Sony HT-A5000 (výše vidíte Hisense), si asi udělá každý sám. Tady jde, jak bylo řečeno, o něco zcela jiného – o atypický přenosný systém s velmi dlouhou provozní dobou při práci na akumulátory, který ovšem můžete provozovat i přes běžnou mobilovou dobíječku (není v ceně) a USB-C. To také představuje, vedle BT, jediné další rozhraní i když se dá využít jen na dobití „baterek“.

Díky kompaktnímu provedení a operativnímu nasazení můžete Sony HTAX7 využít kde se vám zamane, což je ostatně vidět už na perexovém snímku. Takto byl systém koncipován a stěžovat si na to, že nemá třeba HDMI či optiku nám nepřijde úplně v pořádku. Prostý analogový jack je ovšem něco jiného. Ten by totiž zajistil napojení mobilu i televizoru v okamžiku, kdy to přes Bluetooth nezvládnou a stvrdil by univerzálnost použití.

Atypický základ a na čem jsme zkoušeli

Jak je vidět z úvodu, máme tu audio systém typu 3.0 skládající se ze základny a dvou lehce oddělitelných satelitních (efektových) reproduktorů za které stačí vzít a umístit je typicky po stranách posluchače. Jde to snadno a rychle, což platí i o jejich návratu na dokovou stanici (jen položit…). S výhodou nic neřešíte, ani nemačkáte, jejich bezdrátové napojení je plně automatické, druh výrobce nezveřejnil a ani se ho nepodařilo zjistit. Hlavně že vše je bez aplikace a jakékoli další instalace, apod.

V základně reprosystému, kde je i ovládání a dobíjení, jsou za nesnímatelným textilním krytem umístěny dva přední širokopásmové reproduktory a dva pasivní zářiče (po stranách). Ve zmiňovaných oddělitelných „zadcích“ je jeden širokopásmový reproduktor a samozřejmě také akumulátor. Napojení na základnu obstarávají výborně vymyšlené mechanické kontakty, vše je plně automatické, takže není třeba nic párovat, apod. V základně jsou kontakty na perko, v satelitu je pevná pásovina do kruhu, takže nějaké zapadnutí či natáčení reproduktoru není nutné. Externí subwoofer připojit nelze.

V tomto okamžiku je dobré si uvědomit, že tu vlastně máme jednak bytelný stereo systém (satelity odděleny nebo nasazeny) a také prostorový systém typu 3.0 (tlačítko „Sound Field“ zapnuto/vypnuto). Vše doprovázejí tři samostatné a postupně dobíjené akumulátory, což lehce obstaráte dobíječkou od mobilu (Sony raději hovoří o verzi s USB PD – co to je) a kabelem zakončeným symetrickým konektorem USB-C.

Reprosystém, který si dělá ambice být nejen doplňkem mobilu/tabletu, ale i televizoru či počítače (tady o to víc chybí kabelové napojení!) jsme vyzkoušeli s mobilem Samsung Galaxy A54 5G (Android 13), dále s levným, ale taktéž výborným TCL 30+ (Android 12) a rovněž s naším novým testovacím tabletem, skvělým TCL NXTpaper s, jehož test si můžete přečíst v samostatném článku. Mimochodem tento tablet má naprosto excelentní matný displej (vynikající čtení knih) a výsledkem je, že nabídne zcela nedostižné zobrazování textu à la čtečka s elektronickým inkoustem (e-ink). Stále je ale vhodný třeba pro sledování videa (jiný režim), takže za nás – naprostá paráda!

Nesporně elegantní, výborně navržený a skvěle provedený systém! Za unikát je samozřejmě nutné zaplatit… (a nejen penězi). Foto: Sony

Jak na něj? Někdy zvláštně

Jsme u přenosného (převozného), dosti vyspělého reprosystému, který může být napojen na mobilní telefon či cokoli jiného s kartou SIM (eSIM) zvládající klasickou hlasovou komunikaci. V tomto okamžiku je třeba říci, že po dokončení příchozího hovoru Sony HTAX7 vždy pokračoval v přehrávání (zkoušeno s Samsung A54 5G) a platilo to i o hovoru odchozím, kdy bylo přehrávání manuálně uvedeno do režimu „pause“.

Jestliže protější stranu nechcete slyšet přes reprosystém, jde na něm Bluetooth snadno vypnout pouze pro aktuální hovor, na navázání přehrávání předchozí muziky to nemělo žádný vliv. Výborně se pak choval při napojení na telefon TCL 30+ a tablet TCL NXTpaper bez karet SIM a ani tady žádné potíže nebyly. Více na toto téma v jinak zaměřené recenzi pro digirevue.cz.

To je jedna část provozu.

Druhou je napojení na televizor k němuž jsme využili náš referenční Hisense 55U7HQ z loňského roku s rozlišením Ultra HD (4K). U Hisense není zcela jednoduché najít v menu nastavení položku vedoucí ke zvukovému výstupu na externí audio. Nicméně nakonec se to povedlo (děkujeme Tomáši…) a postupně se stávaly zajímavé věci.

Značky Hisense a Sony si z počátku rozuměly tak nějak na hraně. Bluetooth výstup z televizoru byl na HTAX7 poměrně utlumen a tak bylo nutné ze zařízení vymačkat co se dalo, tedy je vytočit alespoň na nějakých 80 %. Nakonec vše fungovalo slušně a pro menší místnost (20, 25 metrů čtverečních) bylo ozvučení dostatečné, navíc s minimálním zkreslením i při maximální hlasitosti.

Protože jsme u Bluetooth, samozřejmě záleží na obou zařízeních. Nicméně spolupráce nakonec asi nebyla tak úplně špatná, protože se k našemu překvapení, po vypnutí TV a opětném zapnutí, reprosystém Sony sám od sebe nahodil, takže po chvíli opět šel zvuk přímo z HTAX7. Tohle evidentně jde na vrub pohotovostního režimu, který má spuštěno i Bluetooth, což má na druhou stranu za následek značné odčerpávání energie. Tady se ještě sluší dodat, že televizor Hisense umí audio výstup buď na vnitřní reprosystém, nebo na ten vnější. Společně to už nejde.

K regulaci hlasitosti šlo využít ovladač od televizního přijímače, pokud jsme chtěli repro Sony vypnout (uvést do pohotovosti, skutečně vypnutí chybí), bylo nutné k němu po zapnutí TV dojít a zmáčknout příslušné tlačítko (je bez „dálky“). Následně se Hisense automaticky přepojil na interní audio a jelo se dál, jako by se nechumelilo.

Provoz a výdrž vynikající, ale…

S nasazenými „zadky“ systém pracoval naprosto neuvěřitelných 36 hodin (pár minut přes), jelo se do samovolného vypnutí. Varování na nízkou kapacitu akumulátoru se ozvalo až těsně před automatickým vypnutím reprosystému, takže v tomto ohledu žádná sláva.

Za jak dlouho se dobije, nelze říci, protože na základně se signalizace dobíjení objevovala sporadicky a navíc často s podivnou barvou. Ke konci testu se z ničeho nic něco málo objevilo, ale nedalo se to rozumně prověřit. Spolehlivá signalizace se zdála být pouze při dobíjení nasazených satelitních jednotek, systém si ale vše řešil podle aktuální potřeby, což je sice dobře, ale pro měření doby dobití špatně. U autora se například někdy jeden satelit dobíjel od začátku, druhý nastoupil později, jindy se dobíjely oba současně hned po připojení a k tomu ještě něco málo zbylo pro základnu.

Pro dobíjení byl vždy využit výborný mobilový adaptér Sencor SCH660 s rychlodobíjením USB PD (test) dávající zde max. 30 W, Sony USB PD pro dobíjení preferuje a požaduje něco mezi 15 a 45W, takže to odpovídá. Oficiálně udává pro dobití základny 4 hod., u zadních repro hovoří o 4,5 hod., což je trochu zvláštní. Ale jak bylo řečeno, HTAX7 si pořadí nabíjení určuje sám, jednou se nám stalo, že se „satelity naplnily“ za asi 30 minut…

Ovládání je jasné a průhledné, dodatečnou aplikaci jsme neřešili a pro zprovoznění (a samotný provoz) ani nebyla nutná. Čím méně potřebujete, tím lepší… Foto: Sony

Jaký je? Výborně hraje, ale dvě věci chybí

Škoda, že Sony z nepochopitelného důvodu neudává ani výkon zesilovače, ani další parametry. U takovéhoto dosti drahého a reprosystému bychom třeba frekvenční rozsah skutečně znát měli. Vezměme to ale od zásadnějších věcí…

Naše druhá největší výtka se jmenuje absence drátového připojení. Pokud selže Bluetooth, což je běžná věc, nemáte jinou šanci než drát, tedy kabel. Zde by vše vyřešil obyčejný konektor typu jack o průměru 3,5 mm. Ten tu ale bohužel není a není tu ani žádný jiný. „Jack“ by se využil nejen pro mobil ale i pro televizor. Škoda, že Sony tak daleko nezašlo. Zásah do systému by byl daleko menší než u digitálních konektorů HDMI či optiky, které by zde navíc byly trochu mimo mísu, navýšená cena by byla nula, nula, nic.

Druhou, vlastně první věcí je absence úplného vypnutí nemluvě o tom, že pohotovostní režim je evidentně dělán „síťové“ a tudíž si nevypíná Bluetooth (viz reakce na TV Hisense).

Výrobce na téma zabudovaných „tlačítek ON/Off“ říká: „Zapíná/vypíná reproduktorový systém.“ To bohužel není pravda. Jde skutečně pouze o uvedení do pohotovosti, skutečné vypnutí a zapnutí není možné, což vede k tomu, že spotřebovává energii i v okamžiku, kdy nepracuje a hlídá si signál Bluetooth třeba ze zmiňované TV a pochopitelně také někdy dojede na konec kapacity…

Dobu v pohotovosti jsme neměřili (vše se potvrdilo v závěru zkoušení), ale během testu jednou tato situace nastala. Spotřeba v tomto okamžiku nebude nejnižší, výrobce ji ovšem neudává stejně, jako provozní spotřebu.

Satelitní repro mají vlastní „vypínání“ (opět pohotovostní), ale chovalo se nevyzpytatelně. Reproduktory se tak někdy probouzely samovolně, zřejmě v reakci na chování základní jednotky.

I když pochopíme snahu výrobce reagovat na příchozí signál typicky z televizoru automaticky (à la zvuková lišta), je to problém znamenající častější dobíjení a opotřebování akumulátorů. Celková výdrž při práci na „baterky“ ovšem byla naprosto excelentní, dobíjení vysloveně chytré a symetricky provedený konektor USB-C samozřejmě parádní. Technologie virtuálního prostorového zvuku, které Sony říká „360 st…“ má nějaké rezervy a tady hodně záleží na zdroji (při těch běžných nic moc…). Obecně vzato by se také hodily nějaké basy navíc, ale koncepce je zcela geniální a odnímatelné provedení nevyžaduje žádnou, skutečně naprosto žádnou asistenci!

A cena?

Tu neřešte.

Tady jde o kousek pro bohatší fajnšmekry nebo pro ty, kteří si to prostě chtějí dovolit.

Tady se na kombinaci cena/výkon nehledí!

Hodnocení

  • PRO: výborně hraje ve stereu, výtečná koncepce, nulová instalace, operativní a velmi jednoduché použití satelitních repro, řada profilů Bluetooth, využito recyklovaných materiálů plus čistě papírové balení, někdy až překvapivé výšky, solidní středy, ale…
  • PROTI: …poněkud hluché basy (často, docela často…), chybí síťový vypínač a (nebo) lépe udělaný pohotovostní režim, bez konektoru typu jack, proč nepodporuje Sony LDAC?, napojení přes Bluetooth nezobrazovalo stav akumulátorů

Štítky