Pravidelně jednou za půl roku zveřejňuje Radioprojekt výsledky výzkumu poslechovosti mezi rádii. Tak tomu bylo i letos. Byli jsme zvědaví, jak se změny v poslechu rozhlasových stanic, zejména s nástupem digitalizace a DAB+, projevují u našich posluchačů. Zdá se, že kromě obecného trendu vzestupu celoplošných stanic na úkor regionálních, pravděpodobně v důsledku letošního „supersportovního roku“, k žádným velkým změnám nedochází. Změny v metodice výzkumu jsou plánovány až na rok 2027, kdy se má přejít na celkové elektronické měření pomocí adMeteru.
Nejprve ale několik slov k historii Radioprojektu a způsobu získávání informací/dat o tom kdo jaké rádio poslouchá. Za začátek oficiálního jednotného mediálního výzkumu zaměřeného na mediální chování české populace je možno považovat 4. únor 1994, stejné datum jako začátek vysílání TV NOVA. To zahrnovalo dotazování na čtenost tisku, zjišťování poslechovosti rádií a sledovanosti televizního vysílání. Způsob zjišťování dat byl pomocí tzv. deníčkové metody, kdy respondenti zapisovali, co včera četli poslouchali nebo se na jaký program stanice se dívali.
Tento původní Mediaprojekt prošel za celou dobu několika změnami. První bylo oddělení sledovanosti televizního vysílání, když v roce 1997 nastoupily známé peoplemetry podle anglického vzoru, a byly založeny na čistě technickém odlišování přijímaných TV stanic, bez jakéhokoli subjektivního vlivu. I ty však posléze doznaly změn. V roce 2006 se oddělil Radioprojekt pro sledování poslechovosti rádií tzv. metodou CAPI (Computer Assisted Personal Interviews -osobní dotazování s využitím počítačů), dnes metodou CATI (Computer Assited Telephone Interview), které spoléhá na to, že tazatelé provádějí průzkumy po telefonu a přitom se drží skriptu zobrazeného na počítači. Pokročilá logika ve skriptech průzkumu umožňuje tazatelům soustředit se na získání kvalitních odpovědí spolu s možností klást doplňující otázky. I tak je v zásadě tato metoda jen pozůstatkem původních „deníčků“ ze začátků měření medií v devadesátých letech.
Jak na tom byla rádia v prvním pololetí letošního roku
Na sběru dat se dnes podílejí společnosti Median, Stem/Mark, Nielsen a SKMO (Sdružení komunikačních a mediálních agentur). Data za 1. a 2. kvartál 2024 byla získána od náhodného výběru od více jak 13 000 respondentů z cílové skupiny 12–84 let. Vývoj poslechovosti vztažený na minulý týden zůstává od roku 2015 prakticky neměnný na 83,2 % populace, evidovaný poslech včera (z předchozího dne) zaznamenal za stejné období (od roku 2015) pokles o 10 % na 54,1 % populace, přičemž ve srovnání s předchozím půlrokem došlo k nárůstu o několik desetin procentního bodu.
Radioprojekt 2024 sleduje několik kategorií stanic: celoplošných, nadregionálních a regionálních. Kromě toho uvádí nejposlouchanější rádia v krajích ČR.
Z celoplošných stanic je nejposlouchanější Radiožurnál, následuje Impuls
Odhad poslechovosti (včera) v tisících posluchačů celoplošných stanic v ČR (zdroj: Radioprojekt 2024, foto autor)
A jaký je dlouhodobý trend poslechovosti vztažený na období od roku 2015 znázorňuje další obrázek z úvodní prezentace.
Vývoj týdenní poslechovosti posledních 10 let (zdroj: Radioprojekt 2024, foto autor)
Z prezentace Jany Špolcové z agentury Stenmark zde ještě uvádíme snímek
Podíl celoplošných rozhlasových stanic na trhu (zdroj: Radioprojekt 2024, foto autor)
S celou prezentací se zájemce může podrobně seznámit
2024 Q2 Radioprojekt v04 by Jan Potůček
Nadregionální a regionální stanice
Ty jsou také obsaženy ve výše uvedené prezentaci, zde jen pro ty, kteří ji nedočetli, uvedeme pouze stručný souhrn.
V kategorii nadregionálních stanic a sítí je jednoznačným premiantem Rádio Kiss, jak v poslechovosti včera (523 tis posluchačů), tak v týdenní poslechovosti (přes 1 mil) na úkor stále klesajícího Hitrádia (již od roku 2019). I ostatní rádia v této kategorii (Rádio Beat, Country rádio, Rock Rádio nebo Rádio Čas) zaznamenaly od předchozího měření pokles v desetinách procent. Podíl této kategorie nadregionálních stanic a sítí je celkově na 29,2 %.
V kategorii regionálních stanic dochází v průběhu let k výrazným vzestupům a poklesům. Mezi TOP 10 stanic v ČR v 1. pololetí tohoto roku patří: ČRo Brno (Odhad včera 110 tis), Rádio Krokodýl (62 tis) Rádio Haná (51 tis) Radio Čas Rock (44 ti) Rádio Jih (43 tis) Rádio Spin (40 tis) a ČRo – Plzeň, Hradec Králové, České Budějovice (38 – 31 tis) a Radio 1 s 30 tisíci odhadovanými posluchači.
Pozornost dále věnujeme ještě jednomu slidu z prezentace.
Způsob poslechu rádia
Současná metodika poslechovosti je založena na metodice dotazování a při tom v dnešní době trendy v konzumaci i audio obsahu směřují do online poslechu podcastů, audioknih a dalších digitálních médií. Přesto Radioprojekt 2024 zveřejnil i způsoby poslechu rádií na základě deklarativního vyjádření respondentů, kteří ale často nejsou schopni odlišovat různé zdroje poslechu. Jako rozdílné kategorie byly zavedeny: poslech přes klasické rádio nebo autorádio, digitální DAB ať doma nebo v autě, počítač, včetně notebooků a tabletů, mobilní telefon a digitální rádio před televizní vysílání DVB-T2.
Srovnání způsobů poslechu rádia za poslední 4 roky (zdroj: Radioprojekt 2024, foto autor)
Ve srovnání prvních pololetí z let 2021–2024 je vidět sice nepatrný pokles poslechu přes klasická rádia a drobný nárůst DAB+ příjmu či online poslechu přes počítače nebo mobilní telefony, ale zásadní rozpor je v procentních údajích. Jestliže v 1. pololetí 2024 je součet alternativního poslechu 64 %, tak poslech přes klasická rádia 88 % se mi zdá nevěrohodný, i když vezmu v úvahu, že se bude jednat o zprůměrované hodnoty jednoho týdne. Navíc se dá předpokládat, že některé stanice ČRo jsou jen v DAB, konkrétně Radiožurnál Sport, a tak je možno určit dodatečně, že sportovní události tohoto pololetí (MS hokej a UEFA fotbal) byly DAB vysílání přiřazeny administrativně.
Radioprojekt v 2. pololetí dozná změn
Stávající a historické lpění rozhlasových stanic na vysoké poslechovosti přes volný příjem z vysílačů a s tím souvisejících příjmů od inzerentů, je v dnešní době masivního rozvoje digitálních služeb dále neudržitelné. Je potřeba kvalitnějších a přesnějších dat, včetně pohledů přes různé platformy. K tomu se na v rámci prezentace vyjádřil Pavel Šimoník, jednatel SKMO. Již dnes existují vyzkoušené a dostupné technologie pasivního měření.
Již v roce 2004 byl uskutečněn první pilotní projekt pasivního měření společností GFK pomocí hodinek, v roce 2006 společnosti Mediaresearch – reMark použily přenosný modul GSM a v letech 2021/22 společnost Media představila adMeter pro mobily, notebooky a PC pro crossmediální měření.
Principem je vnoření aplikace do mobilního telefonu, který zaznamenává rozhlasové/ televizní zvuky ze svého okolí, jak nám upřesnil Přemysl Čech, ředitel Medianu. Pokud je telefon zapnut, alespoň po dobu 18 hodin denně, uvedené audio, v délce alespoň 180 sekund, je podle svých charakteristických vlastností, včetně času pořízení, transformováno do digitální podoby nul a jedniček. Následně je pak celodenní soubor o velikosti řádově 1,5 Mbytů odeslán do centra, kde je porovnáván se zaznamenaným vysíláním rozhlasových/televizních stanic a dalších platforem. Výstupem pak bude denní porovnání poslechovosti.
Zahájení hybridního měření s adMeterem
Rozhodnutí o realizaci spojení dat Radioprojektu a adMeteru padlo již v květnu 2022. Následně pak došlo k vyhodnocení pilota a audit nezávislým externím hodnotitelem na Matematicko-fyzikální fakultě UK.
Od 1.7.t.r budou fúzovaná data ze vzorku 13 000 respondentů získaná dotazníkovou metodou CATI a panelu 2 000 „elektronických“ respondentů zveřejněna v polovině února 2025. Následně bude navyšován panel adMeter na 3 a v roce 2026 na 4 tisíce respondentů. Cílem je přechod na elektronické měření v roce 2027.
Jak se změní výsledná data při použidí CATI a adMeteru (Zdroj: prezentace SKMO, foto autor)
Jedním z důsledků pak je, že průměrný čas strávený poslechem (ATS), podle zahraničních zkušeností, klesne až na polovinu současné hodnoty, čímž odpadne subjektivní nadhodnocování času od respondentů.
Vzhledem k tomu, že budou porovnávána data sekundového charakteru, bude zjevně možné rozlišit i poslech přes klasické rádio z éteru a digitální DAB, který je vzhledem k procesu digitalizace vždy nejméně o několik sekund zpožděn za analogovým FM vysíláním. To platí i o digitálních online platformách, jen je nutné tato zpoždění přesně definovat.
Úvodní snímek: Radioprojekt
