I letos uspořádala vzdělávací agentura UNIT tradiční říjnovou konferenci v Pardubicích, tentokrát s inovovaným názvem Media a Technologie. Kromě všeobecných témat se mnozí přednášející věnovali žhavému tématu letošního roku: plánů na budování sítí DAB+ po ukončeném výběrovém řízení na přidělené kmitočty. Dnes se zaměříme zejména na budování moravské regionální sítě 7 v bloku 10D.
Dříve než budeme popisovat plány budoucích operátorů DAB sítí, podívejme se nejdříve co letošnímu tendru na jejich kmitočty předcházelo. Právní a licenční problematiku rozhlasového vysílání podal v druhém bloku Konference přehlednou informaci Milan Bouška z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
Legislativní chaos
Legislativní část digitalizace rozhlasového vysílání byla nejdříve ovlivněna mnohými změnami zákona o rozhlasovém a televizním vysílání č. 231/2001 Sb., které začaly již v roce 2009, kdy vznikl institut tzv. transformační licence, kdy se předpokládal podobný postup digitalizace rozhlasu jako tomu bylo v případě televizního vysílání. Důvody televizní digitalizace však byly zcela odlišné od situace v rozhlasovém éteru, kde nebylo nutné uvolňovat stávající kmitočty a organizovat složitý přechod od analogového typu vysílání k digitálnímu. Transformační licence pro stávají provozovatele vysílání na FM kmitočtech byly administrativně omezeny do 10.10.2025, pokud by vláda nevydala usnesení o přechodu na digitální rozhlasové vysílání, což by vedlo k zablokování analogového vysílání. Vzhledem k tomu, že rozhlasové vysílání spadá do gesce Ministerstva kultury, vznikla při něm koordinační skupina, která nakonec doporučila, aby digitální vysílání zahájil v jednom multiplexu Český rozhlas, který dnes má plně funkční celoplošnou síť A v DAB+. Představu o vývoji situace si může čtenář také udělat z prezentace na XXX. Konferenci Radiokomunikace.
Milan Bouška (RRTV) o Zákonu o provozování TV a R vysílání (Foto: Václav Udatný)
Poslední změna z roku 2023 vysílacího zákona č.231 pak pomohla odblokovat některé zábrany v digitálním rozhlasovém vysílání soukromých provozovatelů. K tomu RRTV vedla více než 100 správních řízení, na jejichž základě transformovala zbylé licence tak, že jejich provozovatelé mohou vysílat i po 10. říjnu 2025. Současně dochází i ke slučování licencí, kdy bylo k vysílání identického programu třeba více licencí pro jednotlivé kmitočtové příděly. Na závěr svého vystoupení pan Bouška neopomněl uvést, že se celá řada otazníků poslední dny vyčistila, zájem se přesunul k velké mediální novele a hlavně, že RRTV je zde jen jako výkonná složka, která musí dodržovat platné předpisy schvalované našimi volenými zástupci.
A je možno začít s budováním sítí
Na konferenci představili své představy někteří operátoři budoucích sítí. Vystoupení o spojení internetové platformy a DAB+ vysílání přinesl hned v úvodu odpoledního bloku o médiích a technologiích Jan John z firmy Play.cz a čtenář se o něm může dozvědět další podrobnosti ve včerejším článku
Rovněž včera jsme přinesli informace od Marcela Procházky z Českých radiokomunikací v článku
Nejaktivnější firma na poli DAB v ČR
Tak nazval své vystoupení Tomáš Řapek z firmy Teleko, mimo jiné v minulosti mnohačetný partner pardubické konference, na níž často vystupoval s novinkami v oblasti DAB vysílání.
Bez ohledu na všechny legislativní peripetie se Teleku, jako operátoru FM vysílání od roku 1997 podařilo již v roce 2005 zahájit zkušební vysílání DAB v ČR, rozjet prodej DAB přijímačů a uspořádat v Praze Světové fórum DAB. Podobně jako RTI, zahájila firma Teleko v roce 2011 trvalé vysílání v DAB, tehdy v L-bandu (1452 – 1492 MHz – mimo jiné vysílání v tomto pásmu bylo definitivně ukončeno v roce 2021 z pražského vysílače CRA na Žižkově).
V letech 2019-2020 přešlo Teleko na digitální vysílání DAB+ do III. pásma (kdysi využívaného analogovou televizí). Od roku 2020 operátor rozšiřoval pokrytíá v rámci možností daných legislativou a předpisy, zejména omezením výkonu instalovaných vysílačů tak, aby pro ně nemusela být využívána mezinárodní koordinace.
Od podzimu 2023 se Teleko zúčastnilo výběrového řízení na DAB bloky, kde získalo blok 7C (Regionální síť 6) v severovýchodních Čechách a blok 10D na Moravě (Regionální síť 7).
Vysoutěžené bloky DAB firmy Teleko (Zdroj: prezentace Tomáše Řapka)
Jak buduje Teleko sítě RS 6 a RS 7
Začínají moravskou sítí v bloku 10D. První s čím začali bylo překoordinování vydražených kmitočtů na jejich zájmové kóty, tj. na místa, kde jsou již se současným vysíláním přítomni. Zejména je to Lysá hora v Beskydech, která svým dosahem tvoří krásnou překryvnou síť a dále je to Velká Javorina, jejíž vysílač po rozdělení Československa je dnes na území Slovenska, když dříve hranice procházela středem vysílacího sálu. I když překoordinování Lysé hory trvalo adminoistrativně z důvodu mezinárodní koordinace přes půl roku, bylo nakonec úspěšné a Teleko zahájilo vysílání v srpnu, jak jsme psali v tomto článku.
Tomáš Řapek z firmy Teleko (Foto: Václav Udatný)
O individuální oprávnění pro Velkou Javorinu zažádalo Teleko na Slovensku, což se nakonec také podařilo. Jako zajímavost uvedl pan Řapek rozdílnou výši poplatků za žádosti o IO a roční poplatky za využití kmitočtů, které jsou u nás mnohonásobně (více jak 16x) vyšší.
Distribuční soustavu k vysílačům budují co nejvíce nezávisle protože distribuční linky dnes u nás provozují tak 2 -3 hlavní operátoři a ostatní jsou vždy na některém závislí. Proto si je velmi pečlivě vybírají, aby v případě krize nakonec nebyly všechny vysílače bez signálu. Zálohování by bylo možné také pomocí ballemfangu, ale pan Řapek prozatím nenašel vhodného výrobce tohoto zálohování. Vzhledem k tomu, že počítají do budoucna na implementaci varovných hlášení, je nezávislá distribuční soustava nutností.
Vzhledem k tomu, že na Moravě chce Teleko spolupracovat s RTI cz, objevili novinku, vícekanálový vysílač, který je možno použít v případě větších rozestupů mezi použitými vysílacími kmitočty. Samozřejmě je nutno při jejich nasazení použít filtry pro dodržení předepsané kritické masky.
Výstavka DAB rádií Technisat
Lukáš Štěpánek z firmy Technisat přivezl na konferenci nejširší nabídku DAB+ rádií, od nejmenších, kde anténu tvoří poutko, až po stolní přijímače s výkonem 10W. Mnohé z nich jsme u nás testovali, na příklad DigitRadio 3 v tomto článku, které má jako jedno z mála vstup pro anténní svod.
Zástupce firmy Technisat nasazuje teleskopickou anténu do anténního vstupu DAB přijímače DigitRadio 3 (Foto: Václav Udatný)
A jak je zajištěno vysílání DAB+ v tunelech?
Tato otázka padla v závěru druhého dne v rámci mobilní komunikace, k níž se v prezentaci vyjádřil Libor Daněk ze společnosti RCD Radiokomunikace. Vzhledem k tomu, že FM vysílání v tunelech se zavádělo s podmínkou možnosti vstupu dispečera tunelu do vysílání jednotlivé stanice s krizovým hlášením pro vozidla uvízlá uvnitř tunelu, zejména u stanice Radiožurnál Českého rozhlasu, a soukromé stanice si instalace opakovačů v tunelech platí, je zachování tohoto principu v případě mnoha programových DAB+ multiplexů technologicky složité.
Není dořešeno, zda by případné modifikace nezasáhly do práv provozovatelů multiplexů, do kterých stanic by se přidával hlas dispečera a jak by se modifikovaly informační zprávy na displejích DAB přijímačů (obdoba RDS zpráv FM) na pokyn dispečera. Proto se v současnosti v žádném ze silničních tunelů v ČR digitální signál DAB nešíří.
Dalším zajímavým tématům, která na konferenci Media a technologie zazněla, se budeme věnovat i nadále.
Úvodní foto: Pohled do sálu od moderátora konference. Autor: Václav Udatný
