Nástupce veleúspěšného modelu RDR (odkaz na test níže) se bude u nás prodávat za asi 1.599 Kč ve dvou barvách – červené a stříbrné. Je o něco větší a tentokráte má teleskopickou anténu a značně zjednodušené menu i výbavu.

RDR XL plně dostává svému přídomku. „XL“ zcela sedí, „XXL“ by už bylo trochu nepatřičné. Vnější design jde v obdobném duchu jako u předchozího přijímače: úzký (při výraznějším šikmém naklopení vytažené antény rádio přepadne), s rozměrným a plně grafickým displejem (4,6 cm, 1,8″, 128 x 64 bodů) a nyní i přiznaným reproduktorem za nesnímatelnou kovovou mřížkou.

Výkon zesilovače je více než slušný – 3 W (RMS – co to je), v ceně dostanete nejen akumulátor a USB kabel, ale dokonce i dobíječku a pokud by zvládala USB (PD – co to je), bylo by to perfektní! Bohužel je jen „obyč“ a je tu tedy zcela zbytečně.

Technisat Techniradio RDR je prostě bombózní. A ještě si s ním posvítíte na cestu

Ovládání je soustředěno na čelní stranu, na straně horní ho doplňují posuvný jezdec pro fyzické zapnutí a vypnutí a klasické otočné kolečko hlasitosti nabíhající dosti pomalu, což je na spodu příjemné. Kolečko je samozřejmě vroubkované a výrobce nezapomněl ani na tento milý klasický detail.

Největší překvapení ale čekalo na zadní straně. Pod víčkem je totiž známý akumulátor z klasické Nokie, BL-5C s 1.000 mAh (3,7 Wh) a potěší, že ho Technisat z předchozí verze rádia převzal a zachoval.

Osazeny jsou dva tunery a režim Bluetooth a i k tomu se záhy dostaneme.

 

Zcela minimalistické funkce, jasné ovládání

Technisat se u XL vydal zcela novou, minimalistickou cestou. Na první pohled to vůbec nevadí a dokonce mu to může jít k duhu, druhý pohled bohužel odhalí, že v základu minimálně ve dvou věcech šel zářez příliš hluboko,a to ještě nemluvíme…

V menu nenajdete obvyklou část „Systém“ a skládá se tak jen z několika položek. Vypuštění balastu typu budík drtivé většině vadit nebude, absence funkce Spánek, tedy „usínání u rádia“, by už řadě lidí vadit mohlo nehledě na to, že by tomuto přístroji docela slušela. Druhou věcí je vypuštění datumu a času. U DAB si ho může vyvolat přes „I“ (info), u VKV jste bez šance. Jak na to případní kupující zareagují uvidíme. A aby to bylo zcela jasné: není tu například ani nastavení jasu displeje bez kterého se však lehce obejdete, protože si přístroj podsvícení po chvíli sám vypne a funkce byla bezchybná.

Musíme říci, že se nám nový přístup líbí nehledě na to, že nás rádio v úvodní instalaci sice přivítalo německy, ale dovolilo vybrat i češtinu a následně provedlo obvyklé automatické ladění na DAB.

Minimalizované menu se ovládá snadno dvěma šipkami s OK uprostřed. K dispozici jsou čtyři přímé pozice pro uložení stanic, což je také hodně příjemné, zbylých skoro čtyřicet je dostupných poměrně snadno, a to z obou stran (zepředu i odzadu).

 

Ovládání na čelní straně: „MOD“ přepínáte tunery, resp. Bluetooth, „M“ vyvolá menu, „I“ je info a „SCAN“ spouští ladění, což u VKV znamená AMS, u DAB vytvoření seznamu stanic. Foto: Technisat

VKV bez ničeho, DAB se základem

U tuneru VKV/FM nenastavíte bohužel ani mono/stereo (konektor sluchátek u daného kusu zlobil, takže nešlo s jistotou ověřit, ale vypadalo to, že sem stereo jde) a hlavně chybí výběr ladění. Tedy „silné/všechny stanice“, což bude ve spojení s podprůměrnou citlivostí na signál (subjektivně vzato) řadě lidí vadit. RDR XL tak v těchto ohledech působí jako ušité pro německý trh.

Nabídka menu má u VKV jedinou položku – automatické ladění; jinak jsou tu jen obvyklý jazyk, obnovení továrního nastavení a verze firmwaru. To využívá funkce „AMS“, která proladí pásmo a uloží stanice automaticky do paměti, byť pouze frekvence (původní RDR ukládalo i jména).

AMS má při dané koncepci bohužel jeden problém – místo aby ho tvůrci navrhli tak, že půjde pouze po silných stanicích, když už nám nedali na výběr, ladí všechny, a to i ty hodně slabé u kterých už nejde ani o šumění. Pokud jste v oblasti s tak špatným příjmem jako autor, logicky následuje uživatelské hledání a přepisování paměťových pozic těmi, které jsou alespoň trochu poslouchatelné.

U DAB/DAB+ vidíme v menu dvě věci: automatické ladění, rozumějte vytvoření seznamu stanic, které jsou v daném místě k mání, a ladění manuální. Toť vše (plus samozřejmě výše zmiňované věcičky).

Ukládání stanic do paměti je stejné u obou tunerů. V případě pozic přímo na rádiu stačí stlačit a přidržet, v případě těch „mimo“ je pak nutné déle podržet „P“ vybrat šipkami pozici a stanici na ni OK uložit.

 

Čeština u DAB trochu hapruje? Kdepak! Tohle bylo jediné místo, kde jsme na to narazili… Foto: autor

Rádio nelze dobíjet přes systém USB (PD), což v praxi znamenalo, že propojení s takovouto dobíječkou, za nás výborný Sencor SCH660, nebude přes USB-C fungovat a co je důležitější, nerozsvítí se ani oznámení, že to nejde! Tady Technisat opět zaváhal, protože i na to jsme v minulosti narazili. Otázkou je, jak by rychlodobíjení snášel použitý akumulátor.

 

Dobré, i přes jasná omezení

Bluetooth bylo zkoušeno s mobilem Samsung Galaxy A54 5G (Android 14, test) střední cenové relace. Napojení proběhlo bez problémů, nic speciálního nebylo zapotřebí. Hlasitost byla jen jedna a tudíž se regulovala na obou zařízeních současně. Audio výkon i v tomto okamžiku odpovídal poslechu z jiných zdrojů, což je výborné.

RDR XL se nám za provozu osvědčilo. V příjmově komplikované oblasti, kde uvnitř domku skoro nic a venku „vcelku ano“ (žádná hitparáda), bylo jasně vidět, že je přijímačem do oblasti příjmově minimálně slušně pokryté, ideálně výrazně lépe pokryté (ve srovnání s tou autorovou). Ovládání vás nejspíše uspokojí stejně, jako nás, pokud tedy nebudete postrádat funkce Spánek a možnost nastavení u VKV/FM, kde jednoduše řečeno není nic. S možnými problémy po fyzickém vypnutí, oddělení od 230 V, tj. nenaběhnutím datumu a času na VKV/FM se výrobce vypořádal dosti svérázně – vůbec tu nejsou! Oboje najdete samozřejmě u DAB, ale to už je „signálový“ příběh.

A jaké je nové RDR XL ve srovnání se „starým“ RDR? Jak to tak bývá, v něčem lepší, v něčem horší. Pokud by ale vaše otázka zněla: „vybrali byste si jedno nebo druhé“, odpověděl by autor jasně – původní RDR. Příjmově se příliš neliší (teleskopická anténa příjem kupodivu příliš nevylepšila) a ani změny v napájení by váhy nepřevážily, protože chybí rychlodobíjení. Tohle je ale věc někoho, kdo obě rádia měl a původní RDR dlouho běžně používal. My se vám tu ale snažíme předestřít – jako obvykle – názory pro a proti tak, jak je vidíme a cítíme. Co si vyberete je plně na vás.

Nyní si můžete to, pro koho je, rozšířit: nesmíte chtít zmiňované, je třeba bydlet v oblasti s dobrým příjmem a pojedete zejména přes digitální DAB/DAB+.

Ať už si ale sami uděláte závěr jakýkoli, v jednom se asi shodneme – je to, visuálně vzato, opravdu nádherný kousek!

Hodnocení

  • PRO: vnější design i ovládání, včetně ukládání stanic, zachován prověřený, kvalitní a jednoduše vyměnitelný akumulátor (navíc levný), slušný audio výkon
  • PROTI: subjektivně vzato nižší citlivost na signál, u VKV nenastavíte zhola nic (!) a chybí i hodiny, nekompatibilní s rychlodobíjením přes USB (PD)