V prvním prosincovém týdnu jsme měli příležitost podívat se na vysílací věže z jiného než technického pohledu. Příznačně na jedné z nich, na žižkovském vysílači, byla zahájena výstava uměleckých fotografií s názvem Magické věže a křest stejnojmenného kalendáře na příští rok. Autoři fotografií nám přiblížili zajímavé okamžiky jejich vzniku, o nichž se chceme s vámi podělit. A současně, protože výstava je přístupná i veřejnosti, pozvat k její návštěvě a podívat se odkud ty vánoční pohádky k nám přicházejí.
Na výstavě ve 4. patře žižkovského vysílače to nejsou ledajaké fotografie, ale výtvarně zpracované snímky třinácti vysílacích věží z Čech, Moravy a Slezska od renomovaných českých fotografů Adolfa Ziky a Petera von Reichenberga. Jedná se o třináct velkoformátových vystavených fotografií, které tvoří součást pokřtěného nástěnného kalendáře na rok 2025.
Jak vytvořit z vysoké věže výtvarné dílo
Není tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo, nasnímat výtvarně řešenou fotografii vysílací věže. To na vernisáži uvedl Adolf Zika. Když se rozhodl začít na vysílači Cukrák, který má blízko a léta okolo něj jezdí, tak se vrátil okolo třetí ráno domů, úplně v depresi a nechápal, že nic nevyfotil, že mu to nejde. Jako reklamní fotograf a fotograf aktů nerozuměl tomu, že i když se mu modelky hýbají, jsou přesto fotky ostré a věž se nehýbá, a přesto se uspokojivý výsledek nedostavil. Při tom je fanouškem věží, navštívil jich mnoho po celém světě, včetně Austrálie, Nového Zélandu i Tokia. Vždycky si na ně vyšel, může tedy srovnávat, a pražský Žižkov považuje ze nejzajímavější, co se týče umístění, nikde není na světě věž, která je tak vidět, což je unikátní.
Fotografové Adolf Zika a Peter von Reichenberg na vernisáži svých fotografií (Foto: Václav Udatný)
Nakonec si přizval na pomoc kolegu, aby mu zadaný projekt pomohl zpracovat a naplnit tak zadání své kamarádky Anny Tůmové z Českých radiokomunikací, s níž se nakonec podílel na kreativním návrhu. Kolega, umělecký fotograf Peter von Reichenberg k tomu řekl: „Vůbec to nebylo jednoduché, v tom smyslu, že vstáváš ráno ve čtyři, dojedeš na místo někam přes půl republiky a pak tam není to počasí, které bys potřeboval. Nakonec, každá ta vystavená věž měla několik pokusů, ale nakonec to snad dopadlo dobře.“ A to můžeme potvrdit.
Ukázka části titulní stránky kalendáře (reprofoto Václav Udatný)
Jak se autorovi podařilo dostat měsíc v úplňku přímo nad vrchol žižkovské věže? Fotografoval to z Letné s dlouhým ohniskem se stativem, se kterým vždy popocházel, tak jak se měsíc pohyboval, tak dlouho, dokud to nebylo ono. O tom, zda navázal vztah s některou z věží nebo s pilotkou dronů a další informace si můžete poslechnout
K čemu vlastně ty věže jsou?
Na vernisáži v 66 m nad zemí na pražském Žižkově také zazněla otázka, k čemu vlastně vysílací věže slouží. Jednoduše jejich funkčnost popsal generální ředitel CRA Miloš Mastník takto: „Úplně nahoře je anténa, která šíří televizní vysílání, pro vaši představu na pokrytí Prahy a střední Čech stačí ty věže jenom dvě, tato a ta na Cukráku. My máme 26 věží, z nichž polovina je tady zastoupena, plus asi 40 dokrývačů, které právě slouží na dokrytí televizního signálu. Kdybychom šli o malinko níž, tak tam jsou antény pro šíření FM rádia a DABu a potom jsou to internetové spoje, následují antény na IoT (internet věcí), a kdybychom šli ještě níž, tak tam je spousta prostoru, protože dřívější analogová technologie potřebovala velké prostory a hodně místa. Ty dnes používáme na datové centrum. Jen pro zajímavost, to datové centrum, které je pod námi, tak jím protéká dnes až 40 % českého internetu, protože tam jsou obrovské servery pro cloudy, přes které poskytujeme služby OTT a HbbTV pro jednotlivé mediální domy.“
Křest kalendáře Magické věže 2025. Zleva Peter von Reichenberg, Miloš Mastník a se skleničkou Adolf Zika (Foto: Václav Udatný)
Žižkov a ty ostatní
Vysílací věž na Žižkově v Mahlerových sadech oslaví v příštím roce 40. výročí od položení základního kamene. Po sedmi letech výstavby tři ocelovobetonové tubusy zakončené laminátovými nástavci pro již zmíněné vysílací antény vyrostly do výšky 216 m nad povrchem a tyčí se v nadmořské výšce 473 m.n.m. To není žádná závratná výška, když si uvědomíme, že více vysílacích věží dosahuje výšky přes 1000 nad mořem i s anténními nástavci pro šíření televize a rozhlasu.
Pro technicky zaměřené čtenáře odkazujeme na popis žižkovského vysílače, který jsme uveřejnili minulý rok
kde najdete fotografie technických interiérů a to, co se skrývá v jednotlivých tubusech a dalších neveřejných ochozech.
O mnohých z vysílacích věží, jejichž fotografie jsou vystaveny ve 4. patře vysílače v Mahlerových sadech, jsme v minulém roce podrobně psali. Můžete se s nimi, zejména o jejich historii, výstavbě a technickém vybavení, seznámit v následujících odkazech
Buková hora a Buková hora historie,
Kleť,
Lysá hora a Lysá hora o lidech,
a pokud si je přečtete dozvíte se také, která vysílací věž za slunného počasí je součástí obřích slunečních hodin, nebo kde je nejvyšší bod České republiky.
Přijďte se podívat na ojedinělou výstavu
Jak řekl fotograf Zika na vernisáži, není vysílač na Žižkově ve srovnání s jinými ve světě nejvyšší, ale za to je svým umístěním a konstrukcí ojedinělý. Ve spojení s výstavou fotografií vybraných vysílacích věží z naší republiky stojí během nadcházejících svátků a prázdninových dní za návštěvu.
Pohled z kabiny žižkovského vysílače (Foto: Václav Udatný)
A k tomu i výhledy na Prahu, když se povede počasí. Pokud to nestihnete v letošním roce, výstava na vysílači Praha-město v Mahlerových sadech bude otevřena ještě po celý leden příštího roku
Úvodní foto: Václav Udatný
