Klíčový dokument, podle kterého se bude vláda řídit při rozhodování o nakládání s vysílacím spektrem, má přijmout ještě současná vláda premiéra Petra Fialy.

Do meziresortního připomínkového řízení chce v nejbližších dnech poslat Český telekomunikační úřad (ČTÚ) návrh nové vládní Strategie správy spektra, která určí, jak se bude ve střednědobém výhledu nakládat s vysílacími frekvencemi v České republice. Loni na podzim proběhla k návrhu veřejná konzultace, během níž ČTÚ dorazila téměř dvacítka připomínek. Úřad na svém webu zveřejnil jen šest z nich, v nichž například televizní skupina Prima žádala garanci zachování terestrického televizního vysílání minimálně do roku 2050 (dosud se výhledově hovořilo o udržení terestrické televize do roku 2040, resp. po roce 2030, do kterého platí kmitočtové příděly pro současné celoplošné sítě DVB-T2).

Co komu vadí na Strategii spektra? Klíčový dokument řeší budoucnost televize

Jeden z klíčových úkolů ČTÚ na letošek

„Dne 21. ledna proběhlo další jednání Pracovní skupiny Spektrum, zaměřené na vypořádání připomínek k návrhu Strategie správy rádiového spektra. K návrhu jsme obdrželi připomínky a reakce od celkem 16 subjektů a odborníků. Mezi hlavní komentované oblasti patřily DVB-T2, mobilní sítě a bezlicenční využívání rádiového spektra. Materiál je v současnosti finalizován pro meziresortní připomínkové řízení,“ informoval ČTÚ ve své měsíční monitorovací zprávě za leden 2025. Dokončení návrhu nové Strategie správy spektra a jeho předložení k projednání vládě označil za jeden ze svých klíčových úkolů pro letošní rok.

„Strategie by měla definovat hlavní směry výkonu správy spektra nejen pro nejbližší, ale i dlouhodobé období s cílem podpořit především zpřístupnění rádiových kmitočtů pro rozvoj moderních služeb a udržitelnost zemského digitálního televizního vysílání DVB-T2. Neméně důležité je však podpořit dosavadní transparentní přístup v debatě s odbornou veřejností. Tento otevřený přístup bude i v roce 2025 pokračovat v podobě průběžných jednání pracovní skupiny Spektrum. Prvním hmatatelným výstupem pak letos bude stanovení podmínek pro zpřístupnění rádiových kmitočtů v pásmu 26 GHz,“ doplnil ČTÚ v lednové monitorovací zprávě.

Co nás čeká v DVB-T2 v roce 2025? Stát uvolní nové kmitočty pro televizi

Využijí se frekvence na start mobilní televize?

V případě terestrického televizního vysílání řeší návrh Strategie správy spektra využití kmitočtů původně určených pro dvě celoplošné rozvojové sítě DVB-T2 k dokrytí stávajících čtyř celostátních multiplexů a také pro dočasné využití k regionálnímu televiznímu vysílání. V tom případě by bylo možné kmitočty používat pouze do konce roku 2030. Zkoordinované ženevské frekvence chce ČTÚ využít také pro další experimenty a pilotní vysílání terestrické televize pro mobilní telefony 5G Broadcast. Experimentální vysílání v Praze chtějí obnovit České Radiokomunikace, které si chtějí znovu otestovat 5G Broadcast v jednofrekvenční síti. Do testů by se vedle České televize a Primy měla tentokrát zapojit i televize Nova.

Záložní kmitočty pro televizní vysílání byly původně určené pro rozvojové sítě 25 a 26. První měly získat CRA jako kompenzaci za nejkomplikovanější přechod na DVB-T2, druhou Česká televize pro svoje regionální vysílání a komunitní média. Zatímco ČT se možnosti provozovat druhý celoplošný televizní multiplex vzdala, CRA by síť 25 využily, ale přidělení kmitočtů formou kompenzace za komplikovaný přechod na DVB-T2 napadla Česká asociace satelitních operátorů (ČASO), která o něm informovala Evropskou komisi. Pokud by Česká republika zkoordinované kmitočty zamýšlené pro sítě 25 a 26 dlouhodobě nevyužívala, mohla by o ně přijít.

Mobiláři brojí proti TV vysílání, argumentují výzkumem sledování videoobsahu

Úvodní foto: Jan Potůček, Televizniweb.cz

Štítky