Martin Kolovratník (ANO): Pokud někdo odmítá DVB-T2, ať tedy řekne divákům, že budou za televizi platit

Sněmovní výbory začaly projednávat novelu zákona o elektronických komunikacích (ZEK), která upravuje podmínky startu nového typu pozemního televizního vysílání DVB-T2. Původně čistě „televizní“ novela ale byla rozšířena o téma ochrany spotřebitelů před mobilními operátory. Nemůže to ohrozit hladké schválení novely ve sněmovně?

Bohužel může. Došlo k tomu, že novela ZEK byla použita jako nosič pro řešení jiného tématu a stalo se z ní politikum. Premiér Sobotka se rozhodl před volbami zachránit občany před zlými mobilními operátory a jako nosič použil tuto novelu. To je podle mého názoru špatná cesta, která ohrožuje novelu jako takovou, protože původně byla čistě technickou záležitostí. Já ji tak alespoň vnímám. Vždyť vláda má svoji Strategii rozvoje terestrického televizního vysílání, kterou schválila loni v červenci a my bychom ji v novele ZEK vlastně pouze přepsali do zákona. Až na jednotlivé výjimky ji nikdo nerozporoval.

Tím, že premiér k této novele přilepil kontroverzní a zčásti populistickou záležitost boje proti mobilním operátorům ji ohrozil. Je veřejným tajemstvím, že operátoři jsou mocní a disponují obrovskými rozpočty. Tudíž je nasnadě, že se budou bránit. A vzhledem k tomu, jaká je už teď vypjatá předvolební situace, ohrožuje to hladké schválení novely, což považuji za problém. Premiér mohl zvolit jinou cestu, například samostatný vládní návrh nebo se domluvit se skupinkou poslanců ze sociální demokracie a podat tento návrh mimo hotovou novelu ZEK takzvanou formou samostatného poslaneckého návrhu. Potom by to šlo vlastní cestou a neohrozilo to tuto novelu. Riziko tam tedy vidím.

Jaké body novely považujete za nejkomplikovanější z hlediska projednávání ve sněmovně?

Zejména konkrétní pozměňovací návrhy, které řeší nově nastavené pokuty pro operátory, upravují definici toho, co je uživatel, spotřebitel apod. K nim je třeba vést dlouhé diskuse a dosáhnout nějaké dohody. A proto je to komplikované, protože taková debata může trvat dlouho kvůli nespokojenosti některé ze stran a potom někdo může navrhnout prodloužení projednávání o dvacet nebo třicet dnů. Ostatní mohou na takový návrh slyšet a říkat, tak to posuňme, nespěchejme a najednou může být léto, což nepřímo způsobí, že se ten zákon už nestihne projednat.

Ale přeci existuje dohoda parlamentních stran s premiérem, že novela ZEK má být projednána ve zrychleném řízení a že výbory budou mít na tuto novelu dvacet dní místo šedesáti.

Neexistuje dohoda s premiérem, existuje tlak premiéra nebo spíš jeho snaha o tlak.

Premiér se ale sešel se zástupci všech parlamentních stran, z níž to vyplynulo.

Ano, ale dohody jsou v těchto dnech velmi křehké. Zástupci parlamentních stran se sešli s premiérem a mohou veřejně deklarovat, že tomu nechtějí bránit, ale podívejte se třeba na registr smluv, kde také existovaly dohody, že ho nerozebereme. Bylo to citlivé, a pak najednou těsnou většinou o jeden hlas se registr úplně rozpadnul. Přidávali se k tomu náhodně různí poslanci, například polovina klubu KDU-ČSL byla pro a polovina proti. Stejně tak původní slib porušili členové klubu ODS. Stejná situace může nastat i s novelou ZEK. Někdo z opozice najednou řekne, že je moc přísná, nebo že naopak mají ještě lepší návrh, aby bylo číslo rychleji přenositelné, kvůli kterém je třeba projednávání novely odložit o dvacet dnů a najednou se ta dohoda může rozpadnout. Je to snaha premiéra, ale není to dohoda.

Podle Martina Kolovratníka by měla existovat garance, že základní programy budou v DVB-T2 dostupné zdarma (Foto: archiv Martina Kolovratníka)

Je tedy vůbec reálné, aby novela prošla sněmovnou ještě do podzimních parlamentních voleb, jak to požaduje premiér Sobotka?

V tuto chvíli zatím ano. Než k novele přilepili ochranu spotřebitele, bylo to reálné skoro na sto procent. Prakticky tam byla jistota. Teď tu pravděpodobnost snížili zhruba na šedesát, možná sedmdesát procent, takže ji ohrozili. Ale stále je reálné, že projde.

Na Hospodářském výboru zazněla informace, že do třetího čtení by novela mohla jít 17. května… Je to tedy možné?

Ano, třetí čtení by mělo proběhnout na květnové schůzi.

Tak to bude poměrně rychlé projednání. Tedy pokud nebudou průtahy při projednávání na výborech.

S vysokou pravděpodobností můžou nastat komplikace. U jakéhokoli zákona, když je jím dotčena nějaká část veřejnosti nebo sdružení či asociace a požádají, zda by mohli dát poslancům svoje stanovisko, mohou ho vytisknout a dát ho poslancům na stůl. Uvedu konkrétní příklad u tohoto zákona. Zrovna na Hospodářském výboru jsme minulý týden dostali na stůl stanovisko České asociace satelitních operátorů, které je úplně extrémní. Říká, ať tu novelu úplně shodíme a zastavíme a ať ji projednáme znovu, ale ať už vůbec neřešíme terestriku. Že nemáme odsouhlasit to, co se plánuje pro operátory terestrického vysílání, a ať to necháme na jiné způsoby příjmu signálu. Bojují za své zájmy. Přitom si troufám tvrdit, že kdyby celý zákon nezkomplikovalo právě řešení mobilních operátorů, tak by satelitní společnosti ten boj vzdaly. Ale teď, když vidí, že bude projednávání složité, vycítili příležitost a znovu se pustili do boje.

Na základě čeho ale vyhrožují arbitráží České republice? Přechod na DVB-T2 probíhá proto, že se televiznímu vysílání odebere část kmitočtového pásma a proto se musí vtěsnat do zbylého pásma v novém, úspornějším standardu.

Když budu citovat přímo ze stanoviska ČASO, píší v něm, že chtějí návrh zcela přepracovat, tudíž novelu zcela zastavit a shodit. Odvolávají se na Evropský parlament a chtějí přepracovat nový plán. Odvolávají se na zásadu technologické neutrality a říkají, že terestrika není neutrální, že to je jen jeden ze způsobů přenosu televizního signálu.

Ale terestrika je dotčena odejmutím pásma 700 MHz, satelitní vysílání nikoli.

Ano, to vím. Dále píší: „Po konzultaci se všemi subjekty na trhu šíření, kromě terestriky také s provozovateli satelitní, kabelové, IPTV televize… žádáme pozdržet.“ Evidentně tímto návrhem říkají, se nemají kompenzace nechávat Českým Radiokomunikacím, že se jim nemá dávat podpora, protože to je soukromý subjekt, a že se to frekvenční pásmo má klidně nechat pro jiné účely. My ale vycházíme z toho, že Česká republika má tradičně silnou terestriku a free-to-air vysílání. Tomu jsme už část frekvencí odebrali a teď mu odebíráme další část. Přijde mi tedy logické, že za to dáme operátorům náhradu a lidem nabídneme DVB-T2. Ale oponenti tohoto řešení říkají ne, vždyť není důvod, aby bylo tolik terestriky. Vždyť i Němci nebo Rakušané mají výrazně nižší procento penetrace terestrického vysílání. Tak ať je to placené a ať jsou to i jiné kanály. Já to tak alespoň chápu. Satelitní operátoři říkají, že nevadí, když přijdeme o 30 procent kmitočtů, protože lidé se mohou k televizi dostat i jiným způsobem. A že tedy máme přepracovat novelu. Chytili se příležitosti. Za sebe jasně a nahlas říkám, že vždycky budu proti tomuto řešení. Naší povinností je zachovat terestriku v takovém rozsahu, v jakém ji máme dnes. Vždy bychom měli dát lidem možnost, aby základní programy, jak veřejnoprávní, tak i ty hlavní privátní, byly dostupné zdarma v pozemním vysílání. A za to budu vždy bojovat.

Bylo na té schůzi Hospodářského výboru vidět, zda má ČASO se svým stanoviskem u poslanců úspěch? Dokázali někoho přesvědčit?

Přesvědčili předsedu výboru Ivana Pilného (ANO). Jinak výbor více méně mlčel a spíš jsem měl pocit, že jeho členové o tom moc neví a ani jim to nedošlo. Moc to neřešili. Měli by si ale uvědomit, že až třicet procent obyvatel by přišlo o to, na co jsme zvyklí a že bychom je přinutili ke koupi placených televizních služeb, protože nebudou mít nic jiného na výběr. Co by ale potom udělal trh? Logicky by všichni zdražili. Jestliže budu v Orlických horách a nebudu chytat televizní signál ze vzduchu, všichni operátoři placených televizních služeb mi zdraží. Chceme nahnat diváky do rukou těchto operátorů? Když jsem to řekl kolegům na výboru, dívali se na mě dost překvapeně. Přišlo mi, že většina poslanců si toto riziko ani neuvědomuje.

Jakým způsobem vlastně Hospodářský výbor může zasáhnout do dalšího schvalování diginovely ZEK? Co se s ní bude dít dál?

Může do jejího projednávání zasáhnout zásadním způsobem. Hospodářský výbor je garanční a jeho doporučení navržené pro hlasování sněmovny se bere skoro jako svaté. Jen ve velmi výjimečných případech plénum hlasuje jinak. Ale pak jsou třeba zákony, které jdou do více výborů a když konkrétní výbor není garanční, jeho doporučení už nemá takovou váhu.

Takže jste vyslechli různé argumenty a poté se znovu sejdete a budete hlasovat o pozměňovacích návrzích?

Garanční výbor dá svůj návrh pozměňovacích návrhů, kde může doporučit, ať je to přijato beze změn, ať už se to nevrací, apod. A plénum opravdu, vzhledem k tomu, že ve výborech jsou zastoupeny všechny strany, z 99 procent hlasuje podle garančního výboru. A v tom je právě jeho síla.

Říkáte, že ve výborech jsou zastoupeny všechny parlamentní strany. Existuje nějaká shoda v poslaneckém klubu ANO v postoji v novele ZEK? Sám říkáte, že Ivan Pilný, který je také poslancem za ANO, je proti této novele, a vy jste jsi pro.

Shoda neexistuje. ANO v tom zatím nemá jednotné stanovisko.

A dá se očekávat, že se takové jednotné stanovisko časem vykrystalizuje?

Věřím, že ano, protože i Ivan Pilný, byť je proti, druhým dechem dodává, že když už je to tak rozjeté, vlastně už nic jiného dělat nejde. Ivan Pilný je opravdu velký kritik přechodu na DVB-T2. Nedávno byl v Událostech, komentářích a říkal, že lidi zbytečně zaplatí pět miliard, budeme je nutit kupovat si nové televize za deset tisíc, přitom je k tomu aktuálně nic nenutí – a já mu oponuji, že to není pravda, že trh postupně přechází na DVB-T2. Já sám už tu televizi doma mám a stála mě sedm tisíc korun. Po vzoru první digitalizace budou set-top-boxy DVB-T2 dostupné za rok třeba za pětistovku. Nemám s tím jediný problém, je to správně. Ptal jsem se tedy Ivana Pilného, co by chtěl dělat? Uznal, že moc toho dělat nejde, když se ten proces už rozběhl.

Případné zpoplatnění programů Novy v DVB-T2 je čistě na obchodním rozdohnutí skupiny Nova, míní Martin Kolovratník (Foto: archiv Martina Kolovratníka)

Ano, jsme vlastně ve vleku Evropy, protože přechod na DVB-T2 proběhne ve všech zemích a my nemůžeme zůstat ojedinělou výjimkou.

Ano. Až budeme přesvědčovat náš klub pro jednotné stanovisko k novele ZEK, použiji jako opravdu zásadní argument fakt, že naše vysílání DVB-T2 používá kodek HEVC, stejný jako v Německu a tudíž výrobci televizních přijímačů nemají důvod dělat nějak složitě nebo draze nové konfigurace. Budeme stejný trh. Takže jedeme s Německem, tečka. Je to dané.

HEVC používá i Rakousko.

Ano, a já jsem přesvědčen, že tento názor zvítězí. Tedy že ANO nebude šít do procesu přechodu na DVB-T2, že se shodneme na onom propsání vládní Strategie do zákona, tedy že ho nebudeme bourat. Věřím, že se debata u nás odehraje spíše o těch přílepcích o mobilních operátorech, zda je to správné, nebo zda naopak ještě někde nepřitvrdit. Ale i kdyby v tom přílepku bylo něco, s čím nebudeme souhlasit, dejme tomu že by byl příliš měkký na operátory, neměl by to podle mě být důvod k tomu, aby ANO shodilo zákon jako celek. Věřím, že můj názor zvítězí a novelu podpoříme. Nebo že ji nebudeme záměrně blokovat.

Jak vy osobně vnímáte druhou televizní digitalizaci, která přichází poměrně brzy po té první? Mnoha divákům se nelíbí, že si budou muset v krátké době znovu pořizovat nové televizory.

Tak krátká doba to zase není, pokud switch off proběhne v roce 2021. Myslím si, že to lidem vadit nebude. Vycházím z vlastní zkušenosti. Televizi, kterou dnes mám ve své poslanecké kanceláři v Pardubicích, jsem měl šest nebo sedm let doma. Teď jsem si domů koupil novou a počkal jsem si na certifikaci od Českých Radiokomunikací, kterou prošlo už 600 modelů a jejich počet neustále roste. Máme rok 2017 a jsem přesvědčen, že téměř sto procent televizorů na trhu je na DVB-T2 připraveno. Kdo by si koupil něco jiného, byl by sám proti sobě. Samotný přechod přijde za tři až čtyři roky. Pokud budou konzervativní a finančně slabší lidé trvat na starých televizorech, set-top-box pro ně bude investice do 500 korun. A jestliže jim za to nabídneme vyšší kvalitu obrazu, větší počet kanálů a hlavně jistotu, že si nemusí kupovat každý měsíc placenou televizní službu, myslím si, že to veřejnost pochopí a vezme to jako přínos.

Jaká je podle vás informovanost běžných občanů o této druhé televizní digitalizaci? Státní informační kampaň zatím neprobíhá, většina novinek se objevuje spíše na specializovaných webech…

Informovanost je podle mě zatím malá. Jakmile se podaří schválit novelu ZEK, asi bych doporučil začít s nějakou kampaní a vysvětlováním. Rozhodně to je úkol pro vládu začít vysvětlovat, proč k tomu dojde.

Jednou z hlavních výhod DVB-T2 má být vysílání programů v HD kvalitě. Jenže komerční televize chtějí příjem HD verzí svých programů zakódovat zpoplatnit. Co si o jejich názoru myslíte?

Podle mě je chybný a doufám, že je vývoj nebo minimálně trh přesvědčí o opaku. Došlo totiž k jedné důležité věci, a tou je změna zákona o DPH, kterou si vylobbovala Česká televize. Společně s Českým rozhlasem slíbila, že pokud ke změně DPH skutečně dojde a zvýší se jí tím příjmy, investuje tyto peníze do digitalizace a HD vysílání. Změna DPH prošla, takže předpokládám, že ČT ten slib splní a za sebe můžu slíbit, že pokud uspěji ve volbách a budu sedět ve Volebním výboru, bude to pro mě jedno z nosných témat. Až nám Rada ČT do sněmovny donese výroční zprávu o hospodaření ČT, budu se ptát, zda ten slib dodrželi. Televize obecně říkají, že kvůli HD se musí vyměnit celý vysílací řetězec. Není to jen o samotném výstupu HD vysílání, ale také o kamerách, střižnách, prostě všechno kompletně se musí vyměnit. Chápu, že je to drahé. Ale jestliže ČT díky změně zákona o DPH na to dostane peníze a bude v HD vysílat zdarma, věřím, že veřejnost vyvine takový tlak na komerční televize, aby také vysílaly v HD volně, že tomu prostě ucuknou.

Postoj kolegy Ivana Pilného k DVB-T2 mě překvapil, ale myslím, že ANO zaujme k novele ZEK jednotné stanovisko, říká Martin Kolovratník (Foto: archiv Martina Kolovratníka)

Když už jsme u České televize, za měsíc proběhne volba nového generálního ředitele. Do jaké míry může tato volba ovlivnit proces přechodu na DVB-T2?

Myslím si, že dramaticky, protože Rada ČT ve volbě generálního ředitele rozhoduje o projektech. Může tam přijít někdo, kdo řekne, že DVB-T2 je nesmysl a zbytečnost, která je drahá. Říkám teď možná extrémní příklad, ale mohl by tam být kandidát, který řekne, že tyto peníze dá raději do původní tvorby. Nebo třeba že radši bude platit mladým umělcům, aby vyrostli a podpoří tak jejich rozvoj. A druhý extrém proti němu by mohl být kandidát, který řekne, že DVB-T2 je skvělá věc a že přesune ještě víc peněz z tvorby do technologií, aby ČT měla co nejlepší vysílání na světě. V těch projektech to bude takto uchopeno a radní se pro něco rozhodnou. Projekt, který vyhraje, by pak měl ředitel dodržovat a radní by měli kontrolovat, zda tak činí. Úkolem sněmovny a Volebního výboru, pokud se tedy nezmění zákony, je dotazovat se radních, zda ředitel projekt dodržuje a zda ho v tomto smyslu hlídají. My sami z pozice zákonodárců nemůžeme mluvit do toho, jaký projekt je nejlepší. Ale až si Rada ČT vybere, měla by si pohlídat jeho realizaci. V tomto ohledu beru volbu ředitele ČT jako fatální. Když zvítězí projekt, který řekne, že DVB-T2 je nesmysl, a přesvědčí o tom Radu ČT, může to teoreticky celý proces zastavit, nebo DVB-T2 zůstane jen na nějakém minimu.

Jak volbu ředitele ČT prožívá sněmovna a jednotlivé kluby, konkrétně klub ANO? Vypadá to, že díky předvolební kampani téma konkurzu na ředitele ČT trochu zapadá. Přitom to je celkem klíčová záležitost.

Obecně panuje nervozita. Co se týká volby ředitele ČT, převažuje spíše negativní názor, že předčasnost volby nahrává současnému řediteli a ten že má blízko k sociální demokracii. Tak to rezonuje sněmovnou a není to dobře. Já jsem v tomto ohledu možná trochu rebel, mám trochu jiný názor. Když jsme to probírali s radními na výboru, argumentovali, že čím blíže bude k volbám, tím by to bylo ještě horší, a proto chtějí udělat tu volbu relativně brzy. Tomuto vysvětlení docela rozumím. Přijde mi konzervativně rozumné. Takže asi je dobře, že ředitele volí už teď.

Když se vrátím k HD vysílání v DVB-T2 a možnosti zpoplatnění komerčních stanic, dovedl byste si představit možnost mixu, že by základní programy v DVB-T2 byly k dispozici zdarma a část by byla za poplatek? Po přechodu na DVB-T2 tu totiž bude moci vysílat až 100 programů a ty se všechny neuživí z prodeje reklamních časů.

Nemám s tím problém. Je to logické a je to dané možnostmi trhu. Lidé si mohou zvážit, zda budou platit 100, 150 nebo 200 korun za kanály, které budou třeba bez reklam. Dovedu si to tedy představit, ale existuje pro mě nepřekročitelná podmínka, že pro nejširší masu diváků musí vždy existovat nějaká základní programová nabídka zdarma. Skoro to považuji za zákonnou povinnost. Na druhou stranu přiznávám, že si úplně nedokážu definovat, co by měl být ten základ. Asi celý veřejnoprávní multiplex, to je jasné. Ten si platíme v televizních poplatcích. A na tom by to možná šlo postavit. Nikdy se podle mě nesmí stát, aby někdo z občanů neměl možnost zdarma přijímat programy ČT.

ČT ale není zdarma, platí se jí televizní poplatek.

Právě proto, že už se platí, musí mít lidi možnost ji zdarma přijímat. Protože za ni už zaplatili. A tam možná ta hranice končí. Protože teoreticky, pokud by Nova nebyla dostupná zdarma a rozhodla se být jenom placenou televizí, mělo by to být čistě její obchodní rozhodnutí. Do toho bych už nezasahoval.

V přechodném období do roku 2021, kdy dojde k vypnutí současného pozemního vysílání ve standardu DVB-T, mají vysílat tři přechodové sítě DVB-T2. Poté by jich mělo být šest. Čtyři nahradí současné čtyři celoplošné multiplexy, dvě rozvojové budou navíc. O jednu má zájem Česká televize. Měla by ČT provozovat dva veřejnoprávní multiplexy, nebo ne?

Nevím.

Základní programy by měli mít diváci vždycky zdarma, dodává Martin Kolovratník (Foto: archiv Martina Kolovratníka)

Druhá síť by měla být regionalizovatelná a umožnit ČT regionální členění na více regionů než dnes. Místo tří odpojovaných verzí regionálních zpráv by jich bylo pět.

To zní dobře. Přiznám se, že jsem tento detail neznal. Ale pokud je to rozvojová síť a diváci by díky ní získali regionální zpravodajství a další obsah a bylo by dodrženo, že to je v té skupině programů zdarma, tak proč ne. A možná to rozvinu ještě dál, protože jste před chvílí řekl, že se takové množství televizí jen těžko uživí, tak aniž takto ubereme soukromému sektoru možnost šíření a byznysu, bych v tom ČT podpořil. A zase to sečteme: změní se DPH, takže televize na to bude mít zdroje. Tak jí dejme i ten další multiplex. Občané žádný náklad navíc nezaplatí, šíření si bude hradit televize sama. Když to tak posčítám, že díky DVB-T2 budou mít lidi minimálně zdarma víc veřejnoprávních kanálů, třeba i s regionálním odpojováním, potom je to správná cesta a jsem pro.

Jak se přechod na DVB-T2 dotkne vás osobně? Už jste řekl, že jste si koupil novou televizi, takže zřejmě přijímáte signál terestricky.

Ano, mě se už přechod nedotkne nijak, vlastně jsem už přešel. Mám už televizi, která je DVB-T2 ready, chytrou televizi, a na ní si už zkouším i HbbTV, protože mě baví propojení televizního vysílání s internetem. Navíc k té televizi mám připojený pevný počítač přes HDMI, takže když třeba nestíhám sledovat Události v reálném čase, pouštím si je přes iVysílání v devět večer. Učím to i naše děti. U nás doma už se vlastně stírá, odkud jde signál, zda přes anténu nebo internet, děti už ani nevědí, jaký je jeho zdroj. Ale protože už máme novou televizi, přechod na DVB-T2 se nás nedotkne nijak. Už jsme připraveni.